Znečištěný vzduch a spánek: Věda ukazuje skryté riziko

Globální přehled naznačuje, že znečištěný vzduch venku i doma zhoršuje spánek, zejména u lidí středního a vyššího věku.

Znečištění vzduchu jako překážka klidného spánku

Mezinárodní souhrn výzkumů z poslední dekády ukazuje, že znečištění ovzduší významně ovlivňuje kvalitu spánku dospělých. Tým vedený Dr. Junxinem Li (Johns Hopkins) analyzoval 25 studií z šesti zemí (Čína, Indie, USA, Německo a další), zahrnujících ~1,2 milionu jedinců nad 45 let. Výsledky ukázaly, že dlouhodobá expozice jemným částicím PM₂,₅, oxidu dusičitému (NO₂) a dalším znečišťujícím látkám byla opakovaně spojena se zkrácenou dobou spánku a horší kvalitou spánku. (Man Wang et al., 2025)

Autoři odhadují, že snížení průměrné úrovně PM₂,₅ z běžných městských hodnot na úroveň doporučenou WHO by mohlo u středních a starších dospělých snížit riziko nekvalitního spánku o ~10 %. (viz tamtéž)

Mechanismy a biologické cesty

Existuje několik navrhovaných mechanismů, jak by znečištěný vzduch mohl narušovat spánek:

• Zánět a podráždění dýchacích cest: částice a NO₂ mohou vyvolat zánětlivé reakce v nosní sliznici a horních cestách, což zvyšuje riziko podráždění, edému či dýchacích obtíží během noci.
• Obstrukce během spánku: vyšší expozice PM₂,₅ a NO₂ bývá spojena se zvýšeným výskytem obstrukční spánkové apnoe (OSA) a horší efektivitou spánku. (viz Billings et al., “The Association of Ambient Air Pollution with Sleep Apnea”)
• Metabolické a neurozánětlivé účinky: chronická expozice může ovlivnit centrální nervový systém, regulaci dýchání a spánkové cykly prostřednictvím neurozánětu, oxidativního stresu či poškození nervových drah.
• Interakce s meteorologickými faktory: nízká vlhkost, vyšší teplota či další podmínky mohou zesilovat účinky částic, vést k častějšímu probouzení, snížené hloubce spánku a vyššímu arousalu (nabití).
• Podmínky v ložnici: některé studie ukazují, že vyšší koncentrace CO₂, teploty nebo částic v ložnici bývají spojovány s horší spánkovou efektivitou. (např. studie publikovaná v Sleep Health)

Systémový přehled z roku 2025 potvrzuje, že vyšší expozice znečištění je spojena s horší kvalitou spánku po celém životním cyklu. (Man Wang et al., 2025)

Vliv vnitřního znečištění

Zatímco většina výzkumů se zaměřuje na venkovní zdroje, několik studií se věnuje i domácímu prostředí:

• Studie publikovaná v Environmental Pollution / jiné zdroje ukazuje, že v domácnostech používajících pevná paliva (uhlí, dřevo) měli lidé vyšší pravděpodobnost špatné kvality spánku než uživatelé čistých paliv (plyn, elektřina). (viz Liu et al., přehled “Air pollution exposure and adverse sleep health across the life course”)
• Studie z Jižní Koreje zjistila, že vyšší úrovně formaldehydu (HCHO) uvnitř domácnosti byly spojeny se zvýšeným rizikem OSA u mužů, i po kontrole demografických a behaviorálních faktorů. (Kim et al., 2025)
• Přehled How Is Indoor Air Quality during Sleep? zmiňuje, že v reálných podmínkách je hodně domácích ložnic vystaveno překročením limitů pro některé znečišťující látky (částice, těkavé organické sloučeniny, formaldehyd). (Canha et al., 2021)
• Explorativní pilotní studie Sleep and indoor air quality: an exploratory …naznačuje vztahy mezi kvalitou vnitřního ovzduší a kvalitou spánku, i když dosud s omezeným vzorkem a metodami.
• Některé nové práce též upozorňují na to, že účinek vnějších částic na zdraví (včetně spánku) může být modifikován úrovní domácího znečištění, zvláště v domácnostech s omezenou ventilací.

Česká republika a Praha

Česká republika patří mezi země, kde kvalita ovzduší dlouhodobě představuje zdravotní výzvu. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu jsou koncentrace jemných prachových částic PM₂,₅ a PM₁₀ nad doporučenými limity WHO zejména v zimních měsících a ve velkých městech. Praha se kvůli dopravě a topným emisím opakovaně řadí mezi nejvíce zatížené oblasti v zemi. Výzkumy, které spojují spánek s expozicí znečištění, tak mají pro český kontext přímou relevanci. Pokud jemné částice a oxidy dusíku zhoršují spánkovou kvalitu i v jiných zemích, lze předpokládat podobný efekt i v českých podmínkách. To je důležité nejen pro jednotlivce, ale i pro zdravotní politiku, protože zhoršený spánek obyvatel Prahy a dalších aglomerací může zvyšovat zátěž kardiovaskulárních onemocnění, duševních potíží a dalších chorob spojených s nedostatkem kvalitního odpočinku.

Důsledky pro veřejné zdraví a doporučení

Narušený nebo zkrácený spánek je spojen s vyšším rizikem kardiometabolických onemocnění, oslabenou imunitou, depresemi, poklesem kognitivních funkcí a celkovým zhoršením kvality života. Pokud znečištění ovzduší chronicky zasahuje kvalitu spánku u velké části populace, má to významné dopady na veřejné zdraví.

Doporučení odborníků

1. Rozšíření politik čistého vzduchu – nezaměřovat se pouze na venkovní zdroje, ale zahrnout i vnitřní prostředí domácností (regulace technologií vaření, topení).
2. Zlepšení ventilace – používání digestoří, větrání při vaření, pravidelná výměna vzduchu v ložnicích.
3. Přechod k čistším palivům – tam, kde je to možné, minimalizovat použití dřeva či uhlí.
4. Zohlednění spánku jako zdravotního ukazatele – při hodnocení kvality ovzduší by měl být spánek součástí posuzování dopadů na zdraví.
5. Cílené intervence v domácnostech s vysokým rizikem – například v oblastech s horší kvalitou ovzduší, v domácnostech bez dostatečné ventilace.
6. Vzdělávání a informovanost veřejnosti – upozorňovat na vliv domácího znečištění a jednoduchá opatření, která lidé mohou udělat (větrání, údržba spotřebičů, filtrace vzduchu).

Závěr

Shoda napříč více studiemi ukazuje, že znečištěný vzduch – jak venku, tak uvnitř domácností – má reálný negativní dopad na lidský spánek, zejména u osob středního a vyššího věku. Zlepšení kvality vzduchu může být klíčovou cestou, jak chránit nejen dýchací a kardiovaskulární zdraví, ale také zlepšit spánek a zvýšit odolnost populace.

Přečtěte si také:

Znečištěný vzduch zvyšuje riziko Lewyho demence, ukazuje studie

Seznam literatury (vybrané studie s aktivními odkazy)

1. Wang M, Cho Y, Li J, et al. Air pollution and sleep health in middle-aged and older adults: a systematic review and meta-analysis. Sleep Medicine Reviews, 2025. DOI: 1016/j.smrv.2025.102136
2. Liu J, et al. Air pollution exposure and adverse sleep health across the life course: a systematic review. Environmental Pollution / PMC, 2020. (přehled) PMC version
3. Billings ME, et al. The Association of Ambient Air Pollution with Sleep Apnea. PMC, 2019. (článek)
4. Kim S, et al. Effect of indoor air quality on potential risk of obstructive sleep apnea. BMC Public Health, 2025. (článek)
5. Canha N, et al. How Is Indoor Air Quality during Sleep? A Review of Field Studies. Atmosphere, 2021. (článek)
6. Tsai LJ, et al. Association between ambient air pollution exposure and hypnotic-treated insomnia. Scientific Reports, 2022. (článek)
7. Lee W, et al. Association of long-term exposure to air pollution with chronic sleep deprivation in adults. Epidemiology and Psychiatric Sciences, 2021. (studie Jižní Korea) popis
8. Studie Air Pollution Exposure And Sleep Disorders: Meta-analysis (2023) — viz Association between Air Pollutants and the Risk of Sleep Disorders v AAQR. (článek)