Výzkum spojuje jemné částice PM₂,₅ s molekulárními změnami v mozku a se zvýšeným rizikem hospitalizace pro Lewyho demenci – důležité i pro města jako Praha.
Nové poznatky přinášejí dosud nejpřesvědčivější důkazy, že jemné prachové částice v ovzduší (PM₂,₅) nepoškozují pouze plíce a srdce, ale mohou zvyšovat i riziko jedné z běžných forem demence. Studie publikovaná v časopise Science „Lewy body dementia promotion by air pollutants“ integruje molekulární mechanismy a epidemiologická data a naznačuje, že dlouhodobá expozice PM₂,₅ může přispívat ke vzniku i progresi Lewyho demence.
Experimentální část: Zvířecí modely a biochemie
Vědci použili vzorky jemných částic z Číny, USA i Evropy a aplikovali je myším intranazálně, aby simulovali inhalaci. Po měsících expozice se ukázaly změny v proteinu alfa-synuklein, typicky spojené s neurodegenerací. Myši postupně vykazovaly úbytek kognitivních schopností a vznik patologických proteinových agregátů. Zajímavé je, že tzv. knock-out myši bez genu pro alfa-synuklein tyto změny neprojevily, což silně podporuje jeho klíčovou roli v mechanismu.
Další pozorování odhalila nový typ fibril alfa-synukleinu, označený PM-PFF, vznikající interakcí částic PM₂,₅ s bílkovinou. Tyto fibrily nesou vlastnosti podobné patologickým formám pozorovaným u pacientů s Lewyho demencí (Hopkins Medicine).
Když vědci testovali „humanizované“ myši s mutací, která napodobuje věkem podmíněnou akumulaci alfa-synukleinu, pětiměsíční expozice PM₂,₅ vedla k výraznému zhoršení kognice. Genová exprese v jejich mozku se silně podobala vzorcům u lidí trpících demencí s Lewyho tělísky či Parkinsonovou nemocí s demencí.
Epidemiologická část: Data z USA
Druhá část výzkumu analyzovala 56,5 milionu záznamů hospitalizací amerických pojištěnců Medicare (2000–2014). Pomocí satelitních dat byla určena dlouhodobá expozice PM₂,₅ podle PSČ. Zjištění ukázala, že zvýšení expozice o 4,14 µg/m³ znamená:
- 17 % vyšší riziko hospitalizace pro Parkinsonovu nemoc s demencí,
- 12 % vyšší riziko pro demenci s Lewyho tělísky,
- asi 7 % zvýšení rizika pro Parkinsonovu nemoc bez demence.
- Výsledky naznačují, že jemné částice mají silnější účinek na kognitivní složku onemocnění než na čistě motorické symptomy.
Odborné hodnocení a limity
Nezávislí experti oceňují tzv. „triangulaci“ – biochemické, experimentální i populační důkazy směřují k jednomu závěru (Nature). Přesto studie má svá omezení: myší modely dostávaly vyšší dávky v kratším čase, lidská data se vztahují pouze k hospitalizacím a zatím není jasné, které složky PM₂,₅ jsou nejvíce toxické. Potvrzení na úrovni dlouhodobých klinických studií u lidí tak zůstává nezbytné (El País).
Co to znamená pro Česko
Studie nezahrnuje česká data, ale situace v ČR naznačuje relevantní rizika. Podle portálu IQAir byla průměrná koncentrace PM₂,₅ v roce 2024 asi 12,67 µg/m³, což překračuje doporučení WHO a představuje přibližně 2,5násobek její cílové hodnoty. Podle ČHMÚ překračuje roční limit méně než 1 % území ČR, přesto jde o problém zejména v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. V Praze se roční průměry v roce 2023 pohybovaly mezi 9,5 a 14,5 µg/m³ – pod českým limitem, ale nad doporučením WHO.
Pokud by platily podobné vztahy jako v USA, mohlo by to mít zásadní dopad na veřejné zdraví i v České republice. Klíčové je snižování emisí z domácích topenišť, modernizace dopravy a průmyslových technologií i případné využívání filtrace vzduchu v rizikových oblastech. Cílený výzkum v české populaci by mohl potvrdit, zda jemné částice skutečně zvyšují riziko Lewyho demence i u nás, a nabídnout konkrétní doporučení pro ochranu kognitivního zdraví občanů.
Zdroje:
- Science – Lewy body dementia promotion by air pollutants
- Johns Hopkins Medicine – Researchers reveal potential link
- Nature – Air pollution directly linked to dementia risk
- Neuroscience News – Air pollution and Lewy body dementia
- El País – Study reveals how air pollution can trigger harmful changes
- IQAir – World air quality report
- ČHMÚ – Imisní statistiky ČR
6 minut
