Studie ukazuje, že pravidelné cvičení ve středním věku dokáže zvrátit ztuhnutí srdce a výrazně snížit riziko srdečního selhání.
Sedavý způsob života bývá spojován s bolestmi zad, nadváhou nebo únavou. Méně se ale mluví o tom, že dlouhé roky bez pohybu doslova mění strukturu srdce. Nová americká studie publikovaná v odborném časopise Circulation ukazuje, že pravidelné cvičení může tyto změny ve středním věku výrazně zvrátit a obnovit pružnost srdeční svaloviny.
Výzkum odborníků z University of Texas Southwestern Medical Center a Texas Health Resources sledoval dospělé ve věku kolem padesáti let, kteří vedli převážně sedavý životní styl. Vědci zjistili, že kombinace vytrvalostního tréninku, intervalového cvičení a posilování vedla během dvou let k výraznému zlepšení funkce srdce.
Účastníci programu cvičili čtyřikrát až pětkrát týdně. Výsledkem bylo přibližně osmnáctiprocentní zvýšení schopnosti organismu využívat kyslík a současně zhruba pětadvacetiprocentní zlepšení elasticity levé srdeční komory. Právě její tuhnutí je jedním z hlavních znaků stárnutí srdce a významně souvisí s rozvojem srdečního selhání.
Podle hlavního autora studie Benjamina Levina je pohyb pro srdce stejně důležitý jako každodenní hygiena. Nejde pouze o sportovní výkon nebo spalování kalorií, ale o základní biologickou potřebu organismu.
Vědecká práce Reversing the Cardiac Effects of Sedentary Aging in Middle Age—A Randomized Controlled Trial ukazuje, že lidské srdce si určitou schopnost regenerace zachovává, ale pouze do určitého věku.
Srdce stárne rychleji bez pohybu
Při dlouhodobém nedostatku pohybu dochází ke ztrátě pružnosti srdeční svaloviny. Levá komora se stává tužší a méně efektivně se plní krví. Člověk si často změn všimne až ve chvíli, kdy se začne zadýchávat při běžné chůzi do schodů nebo při rychlejší chůzi.
Kardiologové upozorňují, že právě tento typ změn bývá předstupněm srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí. Tento typ srdečního selhání je stále častější zejména u starších lidí s nedostatkem pohybu, vysokým tlakem a nadváhou.
Výzkumy navíc potvrzují, že pravidelný aerobní pohyb zlepšuje nejen samotnou funkci srdce, ale i stav cévního systému a metabolické zdraví. Přehled publikovaný v odborném časopise Journal of the American College of Cardiology popisuje, že dlouhodobá fyzická aktivita významně snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění i předčasného úmrtí. Viz studie Exercise and Cardiovascular Health.
Zajímavé je, že samotné lehké aktivity nestačily. Účastníci kontrolní skupiny, kteří prováděli především jógu, balanční cvičení a méně intenzivní pohyb, podobných výsledků nedosáhli. Studie tím potvrzuje, že srdce potřebuje určitou zátěž, aby si zachovalo pružnost a výkonnost.
Největší šanci mají lidé ve středním věku
Autoři studie upozorňují na důležitý detail. Organismus si schopnost výraznější regenerace zachovává zejména před 65. rokem života. Později už bývají změny ve srdeční tkáni méně vratné.
To ale neznamená, že starší lidé z pohybu neprofitují. Pravidelné cvičení pomáhá v každém věku snižovat krevní tlak, zlepšovat stabilitu, metabolismus i psychickou kondici. Rozdíl je především v tom, že ve středním věku může dojít k výraznějším strukturálním změnám samotného srdce.
Evropská kardiologická společnost doporučuje alespoň 150 až 300 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně nebo 75 až 150 minut intenzivního pohybu. Součástí by mělo být i pravidelné posilování. Podrobnosti uvádí oficiální doporučení 2020 ESC Guidelines on Sports Cardiology and Exercise in Patients with Cardiovascular Disease.
Pohyb jako nejlevnější prevence
Moderní život přinesl pohodlí, ale také drastický pokles přirozeného pohybu. Mnoho lidí tráví většinu dne vsedě v kanceláři, autě nebo doma u obrazovek. Organismus však nebyl vytvořen pro dlouhodobou nečinnost.
Právě proto odborníci stále častěji označují pravidelný pohyb za jeden z nejúčinnějších nástrojů prevence chronických onemocnění. Nejde jen o ochranu srdce, ale také o prevenci diabetu druhého typu, obezity, depresí nebo neurodegenerativních onemocnění.
Studie z amerického Texasu zároveň přináší poměrně optimistické poselství. I lidé, kteří roky zanedbávali pohyb, mají ve středním věku šanci část škod napravit. Nevyžaduje to vrcholový sport ani extrémní výkony. Klíčová je pravidelnost, kombinace aerobního zatížení a silového tréninku a ochota změnit každodenní režim dříve, než budou změny nevratné.
Literatura:
5 minut
