Nová studie ukazuje, že i lidé starší 80 let mohou výrazně zvýšit pravděpodobnost dožití se sta let, pokud změní životní styl. Nekouření, pohyb a pestrá strava mají smysl i ve vysokém věku a mohou prodloužit nejen délku, ale i kvalitu života.
Představa, že změna životního stylu už v pozdním věku nemá význam, je podle nové vědecké studie mylná. Výzkumníci z Číny využili rozsáhlou národní longitudinální studii CLHLS, která sledovala zdraví a životní návyky více než 17 tisíc lidí ve věku osmdesát let a více. Z této skupiny pak analyzovali data od 1454 osob, které se dožily minimálně 100 let, a porovnali je s 3768 jedinci, kteří této hranice nedosáhli. Studie publikovaná v prestižním časopise JAMA Network Open v červnu 2024 přináší silné důkazy o tom, že tři klíčové faktory zdravého životního stylu – nekouření, fyzická aktivita a pestrá strava – významně zvyšují šanci dožít se stovky i u seniorů, kteří začali sledování až po osmdesátce.
Vědci vytvořili specifický index zdravého životního stylu nazvaný HLS-100. Zahrnoval tři hlavní faktory: nekuřáctví, pravidelné cvičení a rozmanitost ve stravě. Tito tři ukazatelé se ukázaly jako nejrelevantnější z původního širšího indexu, který navíc zahrnoval konzumaci alkoholu a BMI. Výsledky ukazují, že senioři s nejvyšším skóre HLS-100 měli o 61 % vyšší pravděpodobnost stát se sto let starými ve srovnání s těmi, kteří dosahovali nejnižších hodnot. Tento vztah přitom zůstal statisticky významný i po zohlednění věku, pohlaví, vzdělání, bydliště a výskytu chronických nemocí jako je cukrovka, hypertenze či kardiovaskulární onemocnění.
Zajímavé je, že jednotlivé komponenty skóre HLS-100 přispívaly k dlouhověkosti samostatně i v kombinaci. Ti, kteří nikdy nekouřili, měli o 25 % vyšší šanci stát se centenariány než kuřáci. Pravidelné cvičení zvyšovalo tuto pravděpodobnost o 31 %. Podobný pozitivní vliv měla i rozmanitá strava, bohatá na zeleninu, ovoce, luštěniny, ryby a čaj. Naopak u konzumace alkoholu a indexu tělesné hmotnosti nebyla zjištěna významná souvislost. V pokročilém věku může nízký BMI indikovat podvýživu nebo závažné onemocnění, a proto se ukazatel z hlediska predikce zdravé dlouhověkosti v této věkové skupině neosvědčil.
Výzkum navíc ukazuje, že i když změna návyků nastane pozdě, přináší znatelný efekt. Lidé, kteří začali cvičit až ve stáří, nebo přestali kouřit, zaznamenali přínos podobný těm, kteří zdravě žili většinu života. Efekt zdravého životního stylu byl navíc zřejmý i u centenariánů s relativně dobrým zdravím – tedy těch, kteří netrpěli vážnými chronickými nemocemi, byli kognitivně i fyzicky funkční a v dobré psychické pohodě. To naznačuje, že zdravý životní styl nejen prodlužuje život, ale zvyšuje i kvalitu stáří.
Autoři provedli celou řadu doplňkových analýz, aby ověřili robustnost svých zjištění. Výsledky byly konzistentní i po vyloučení osob, které se dožily 100 let během prvních dvou nebo pěti let studie, nebo při použití upravených metod hodnocení životního stylu. Dokonce i po zahrnutí nově definovaných kategorií pití alkoholu se potvrzovalo, že zdravý životní styl má nezávislý a pozitivní dopad. Využitím Coxových modelů přežití v širší kohortě výzkumníci potvrdili, že lidé s vyšším HLS-100 skóre mají vyšší pravděpodobnost dožít se stoletého věku bez ohledu na jiné faktory.
Důležitou otázkou zůstává, proč právě tyto tři prvky – nekouření, pohyb a pestrost jídelníčku – hrají tak zásadní roli. U kouření a pohybu jsou zdravotní přínosy dlouhodobě známé. Nekouření snižuje zánětlivou zátěž organismu, riziko kardiovaskulárních a nádorových onemocnění, ale i demence. Pravidelný pohyb pomáhá udržet svalovou hmotu, rovnováhu, kardiovaskulární zdraví i mozkovou plasticitu. A strava bohatá na různé rostlinné složky dodává tělu nezbytné mikroživiny, antioxidanty a vlákninu, což podporuje zdravou střevní mikroflóru a imunitu. Naopak vysoká jednotvárnost stravy, sedavý způsob života a kouření vedou ke zrychlenému stárnutí a zhoršenému zvládání stresu, infekcí a degenerativních procesů.
Autoři studie uznávají určitá omezení. Údaje o životním stylu a nemocích byly sbírány prostřednictvím dotazníků a rozhovorů, což může vést k nepřesnostem. Také není zcela jisté, zda účinek zdravého životního stylu nebyl částečně způsoben i faktory, které nebyly měřeny – například genetickými predispozicemi nebo socioekonomickým zázemím. Přesto výsledky naznačují, že ani po osmdesátce není pozdě začít se o sebe starat.
V době, kdy světová populace stárne a státy čelí rostoucí zátěži spojené s chronickými onemocněními, je tento výzkum významný. Ukazuje totiž, že i u velmi starých lidí má smysl podporovat zdravé návyky – nejen kvůli delšímu životu, ale především kvůli zachování soběstačnosti, duševní pohody a aktivního stáří. Intervence cílené na podporu fyzické aktivity, pestré výživy a zanechání kouření by neměly být omezeny jen na mladé nebo střední věk, ale měly by být součástí geriatrické a komunitní péče.
Závěrem lze říci, že zdravý životní styl není jen investicí do vzdálené budoucnosti. Studie potvrzuje, že i ve velmi vysokém věku může mít zásadní vliv na délku i kvalitu života. Právě to by mělo být povzbuzením pro seniory i jejich blízké, že nikdy není pozdě začít dělat něco pro své zdraví.
Zdroj: jamanetwork.com
5 minut
