Nová autoptická studie odhaluje, že zdravý životní styl pomáhá zachovat kognitivní funkce i navzdory přítomnosti patologických změn typických pro demenci.
Dlouhodobě se vědělo, že zdravý životní styl může oddálit nebo zmírnit příznaky Alzheimerovy choroby. Otázkou však zůstávalo, zda tento efekt opravdu působí nezávisle na patologii mozku – tedy na hromadění beta-amyloidu, tau proteinů nebo vaskulárních změn. Výzkumníci z Rush University v Chicagu nyní přinášejí důkazy, že ano. Jejich nová studie publikovaná v prestižním časopise JAMA Neurology přináší klíčový poznatek: zdravé návyky skutečně posilují tzv. kognitivní rezervu, která umožňuje udržet myšlení a paměť i při přítomnosti typických změn v mozku spojených s demencí.
Tato kohortová studie využila data z Rush Memory and Aging Project, dlouhodobého výzkumu zahrnujícího více než 20 let sledování starších dospělých. Autoři analyzovali 586 zemřelých, u kterých byly k dispozici podrobné informace o životním stylu, kognitivní výkonnosti v posledních letech života a výsledky postmortální neuropatologické pitvy. To je v oblasti výzkumu stárnutí zcela výjimečné.
Vědci sestavili tzv. lifestyle skóre na základě pěti návyků:
- nekuřáctví,
- alespoň 150 minut pohybu týdně,
- střídmá konzumace alkoholu,
- dodržování MIND diety (kombinace středomořské a DASH diety),
- pravidelné kognitivní aktivity (čtení, luštění hádanek apod.).
Hodnoty skóre se pohybovaly od 0 do 5, přičemž vyšší číslo znamenalo zdravější životní styl.
V rámci multivariantních regresních modelů výzkumníci zjistili, že každý bod navíc v tomto skóre souvisel se statisticky významně lepším globálním kognitivním skóre těsně před smrtí (β = 0,216; P < 0,001). A co je klíčové – tento vztah zůstal silný i po započítání patologických změn v mozku, jako je množství beta-amyloidu nebo tau proteinů. Jinými slovy, zdravý životní styl neztrácí ochranný efekt ani u lidí s prokázanými známkami Alzheimerovy choroby.
Například i po úpravě modelu o přítomnost beta-amyloidových plaků byl vztah mezi životním stylem a kognitivní výkonností stále silný (β = 0,191; P < 0,001).
Vysvětlení tohoto fenoménu se skrývá v pojmu kognitivní rezerva. Jde o schopnost mozku kompenzovat poškození pomocí „náhradních cest“ – podobně jako dobře naprogramovaný počítač, který obejde poškozené soubory. Autoři studie spojují tuto schopnost se stimulací mozku v pozdním věku, kvalitní výživou, fyzickou aktivitou a absencí rizikových návyků. Zmíněných pět zdravých návyků podle nich vytváří synergický efekt, který mozku pomáhá déle odolávat patologickým změnám.
Zajímavé je, že pouze 11,6 % pozitivního vlivu zdravého životního stylu na kognici lze vysvětlit snížením množství beta-amyloidu v mozku. Zbývajících 88,4 % efektu působí jiným – patrně funkčním nebo metabolickým – způsobem.
Autoři se rovněž zabývali možností, že zdravý životní styl snižuje riziko vaskulárního poškození mozku, jako jsou mikroinfarkty nebo ateroskleróza. Ani po započítání těchto faktorů ale pozitivní vliv zdravého životního stylu na kognici nezmizel. To naznačuje, že účinek není zprostředkován pouze cévním zdravím, ale má hlubší biologické pozadí – například protizánětlivý účinek zdravé stravy a pohybu nebo vliv na neuroplasticitu.
Přestože jde o silně přesvědčivou studii s unikátními daty, autoři upozorňují na jistá omezení:
- Sebehodnocení návyků mohlo být u některých účastníků ovlivněno zhoršenou pamětí.
- Vzorek byl tvořen převážně bílými Američany vyššího vzdělání, kteří dobrovolně souhlasili s pitvou mozku – výsledky tedy nemusí být univerzálně platné.
- Kauzalita není jistá – může jít i o obrácený vztah, kdy lidé s lepší kognicí mají větší motivaci dodržovat zdravý životní styl.
Autoři však provedli doplňující analýzy, které tyto obavy do značné míry rozptýlily – například odstraněním účastníků s demencí při vstupu do studie či krátce před smrtí.
Tato studie přináší zásadní zprávu: zdravý životní styl neztrácí význam ani v pokročilém věku. I lidé, kteří již mají v mozku změny spojené s Alzheimerovou nemocí, mohou těžit z aktivního života, zdravé výživy a stimulace mozku. Každý pozitivní krok se počítá – nejen pro délku života, ale i pro jeho kvalitu.
Pokud si kladete otázku, zda má ve stáří ještě smysl začít chodit na procházky, luštit křížovky, jíst více zeleniny a přestat kouřit – odpověď zní: Ano. Má. A možná víc než kdy jindy.
Původní studii Healthy Lifestyle and Cognition in Older Adults With Common Neuropathologies of Dementia naleznete zde.
Zdroj: jamanetwork.com
4 minuty
