Skořice není jen koření do dezertů. Studie ukazují, že ovlivňuje zánět, hladinu cukru v krvi, srdce i tělesnou hmotnost. Klíčové je správné množství.
Skořice patří k nejstarším a zároveň nejčastěji používaným kořením na světě. V evropské kuchyni je tradičně spojována s dezerty, sladkým pečivem nebo teplými nápoji. Moderní výzkum však ukazuje, že skořice není pouze aromatickým doplňkem stravy, ale biologicky aktivní látkou s překvapivě širokým spektrem účinků na lidské zdraví. V posledních letech se stala předmětem desítek klinických studií, systematických přehledů i meta-analýz, které zkoumají její vliv na metabolismus, zánětlivé procesy, nervový systém i riziko chronických onemocnění.
Zároveň se však ukazuje, že ne každá skořice je stejná a že u tohoto koření platí více než kde jinde známé pravidlo, že dávka rozhoduje o prospěchu i možném riziku.
Dva základní typy skořice a zásadní rozdíly mezi nimi
Na trhu se běžně setkáváme se dvěma hlavními druhy skořice. Prvním je takzvaná cejlonská skořice pocházející ze Srí Lanky, která je jemnější, světlejší a chuťově méně štiplavá. Druhým typem je skořice cassia, původem převážně z Číny, která má výraznější aroma, tmavší barvu a je cenově dostupnější.
Z hlediska zdravotních účinků je klíčový rozdíl v obsahu kumarinu. Cassia skořice ho obsahuje výrazně více, zatímco cejlonská skořice pouze stopové množství. Kumarín je přirozeně se vyskytující látka, která může při dlouhodobém nadměrném příjmu poškozovat játra. Právě proto odborníci doporučují lidem, kteří konzumují skořici pravidelně nebo ve vyšších dávkách, volit přednostně cejlonský typ.
Bohatý zdroj antioxidantů a ochrana buněk
Jedním z nejlépe doložených účinků skořice je její vysoký obsah antioxidantů. Tyto látky chrání buňky před poškozením volnými radikály a snižují oxidační stres, který je považován za jeden z hlavních mechanismů stárnutí a rozvoje civilizačních onemocnění.
Studie publikovaná v roce 2020 ukázala, že suplementace skořicí vedla k významnému zvýšení hladiny antioxidantů v krvi a současně ke snížení markerů oxidačního stresu. Tento efekt je významný zejména v kontextu prevence onemocnění, jako jsou ateroskleróza, cukrovka 2. typu, kardiovaskulární choroby nebo neurodegenerativní onemocnění.
Protizánětlivý účinek a souvislost s chronickými nemocemi
Chronický nízkostupňový zánět je dnes považován za společný jmenovatel celé řady onemocnění spojených se stárnutím. Výzkumy z Evropy i Austrálie ukazují, že pravidelný příjem skořice může snižovat hladiny zánětlivých markerů v krvi.
Snížení zánětu může vysvětlovat, proč je skořice spojována s nižším rizikem metabolického syndromu, inzulinové rezistence i kardiovaskulárních komplikací. Tento efekt se přitom neprojevuje jednorázově, ale při dlouhodobější a pravidelné konzumaci.
Vliv na srdce, cholesterol a krevní tlak
Významná část výzkumu se zaměřila na účinky skořice na kardiovaskulární zdraví. Klinické studie ukazují, že dávka přibližně 1,5 gramu denně může vést ke snížení hladin celkového cholesterolu, LDL cholesterolu, triglyceridů i krevního cukru, zejména u osob s metabolickými poruchami.
Meta-analýza třinácti studií potvrdila, že skořice má konzistentní cholesterol snižující efekt. Další přehledová práce naznačila mírný, avšak statisticky významný pokles krevního tlaku u lidí s nadváhou, což může dále přispívat k ochraně srdce a cév.
Regulace krevního cukru a inzulinová rezistence
Jedním z nejčastěji studovaných účinků skořice je její vliv na metabolismus glukózy. Klinická studie u pacientů s diabetem 2. typu ukázala, že pravidelný příjem skořice vedl ke zlepšení kontroly glykémie. Následná meta-analýza výzkumů z let 2003 až 2018 dospěla k závěru, že denní dávka jednoho až šesti gramů skořice může sloužit jako doplňková terapie u diabetu 2. typu.
Vedle přímého vlivu na hladinu cukru se ukazuje i potenciál skořice snižovat inzulinovou rezistenci, která představuje klíčový mechanismus rozvoje tohoto onemocnění.
Mozek, Alzheimerova choroba a Parkinsonova nemoc
Pozornost vědců si získaly také možné neuroprotektivní účinky skořice. Experimentální studie naznačují, že některé látky obsažené ve skořici mohou bránit hromadění tau proteinů a amyloidových plaků v mozku, což jsou procesy spojované s rozvojem Alzheimerovy choroby.
Zvířecí studie navíc ukázaly zlepšení motorických funkcí a pozitivní vliv na neurotransmiterové systémy, což otevírá prostor pro další výzkum možného využití skořice u Parkinsonovy nemoci. Přestože jde zatím převážně o experimentální data, výsledky jsou považovány za slibné.
Možný ochranný účinek proti rakovině
Laboratorní výzkumy naznačují, že skořice a zejména její účinná látka cinnamaldehyd mohou zpomalovat růst nádorových buněk. Tyto účinky byly pozorovány především u buněk nádorů hlavy a krku. Je však nutné zdůraznit, že se jedná o experimentální studie a nikoli o důkaz klinické účinnosti u lidí.
Skořice a regulace tělesné hmotnosti
Zajímavé výsledky přinesla rozsáhlá meta-analýza z roku 2019, která hodnotila data téměř osmi set osob. Výsledky ukázaly, že pravidelná konzumace skořice vedla k mírnému, avšak konzistentnímu úbytku tělesné hmotnosti, zmenšení obvodu pasu i snížení procenta tělesného tuku. Nejvýraznější efekt byl zaznamenán při dávkách alespoň dva gramy denně po dobu dvanácti týdnů.
Kolik skořice je bezpečné množství
Navzdory řadě pozitivních účinků odborníci upozorňují, že u skořice je nutné hlídat dávkování. Zvláště u cassia skořice může dlouhodobý nadměrný příjem vést k překročení bezpečné dávky kumarinu. Pro běžné kulinářské použití je riziko nízké, avšak při každodenní konzumaci ve vyšších dávkách je vhodnější volit cejlonskou skořici.
Závěr
Skořice patří mezi málo koření, u nichž se podařilo vědecky doložit široké spektrum pozitivních účinků na lidské zdraví. Od regulace krevního cukru přes podporu zdraví srdce až po možné neuroprotektivní působení představuje dostupný a levný doplněk stravy. Zásadní je však volba správného typu a rozumné množství. Při dodržení těchto zásad může několik lžiček skořice denně představovat jednoduchý a potenciálně účinný krok ke zlepšení celkového zdraví.
Zdroje
- Erstaunliche Effekte von nur wenigen Teelöffeln Zimt auf die Gesundheit – FITBOOK
- Cinnamon improves glycemic control in patients with type 2 diabetes – PubMed
- Effects of cinnamon supplementation on body weight and body mass index: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials – PubMed
5 minut
