Nová metaanalýza zveřejněná v prestižním lékařském časopise zpochybňuje silná tvrzení o účinku dietních změn na duševní zdraví. Efekt existuje, ale je malý a spojený s nízkou věrohodností důkazů.
V posledních letech roste počet tvrzení, že úprava stravy – například středomořská dieta nebo nízkotučné jídelníčky – může výrazně zlepšit duševní zdraví. Tato teorie, často medializovaná a propagovaná na sociálních sítích, však dostává vážné trhliny. Vědecký tým vedený lékařem Emanem Abukmailem z Bond University (Austrálie) publikoval ve Annals of Internal Medicine rozsáhlou systematickou přehledovou studii a metaanalýzu, která se zaměřila na střednědobé až dlouhodobé účinky dietních intervencí na symptomy deprese a úzkosti.
Jejich závěr? Účinek stravy existuje – ale je mnohem menší, než by si laická veřejnost či některé nutriční směry přály. (Zdroj: Annals of Internal Medicine, DOI: 10.7326/ANNALS-24-03016)
Autoři provedli analýzu 25 randomizovaných kontrolovaných studií, které dohromady zahrnovaly přes 57 000 dospělých osob. Zkoumali, zda specifické dietní zásahy – včetně kalorické restrikce, nízkotučných diet nebo středomořské stravy – vedly k měřitelnému zlepšení psychických symptomů, zejména depresí a úzkostí.
Zásadní zjištění bylo, že u lidí s vysokým kardiometabolickým rizikem vedla kalorická restrikce ke statisticky významnému, ale klinicky velmi malému zlepšení depresivních příznaků.
Výsledky vyjádřené standardizovaným průměrným rozdílem (SMD):
- Kalorická restrikce: SMD −0,23 (což odpovídá zlepšení o 2,4 bodu na Beckově škále deprese, jejíž minimální klinicky významný rozdíl je 3,5 bodu).
- Nízkotučná dieta: SMD −0,03 (pouze 0,3 bodu zlepšení).
Závěr autorů
„Rozdíly byly malé a důvěra v tato zjištění je nízká.“ (Annals of Internal Medicine, 2025)
Středomořská dieta: Mýtus nebo realita?
Zvláštní pozornost si zaslouží středomořská dieta, často vyzdvihovaná jako ideální pro tělesné i duševní zdraví. Studie však ukazuje, že důkazy o jejím vlivu na duševní zdraví jsou zatím velmi slabé. Některé dřívější výzkumy naznačily pozitivní účinky, ale výsledky nejsou konzistentní ani dostatečně robustní.
Navíc se ukázalo, že většina studií zahrnovala kombinaci dietních a behaviorálních intervencí, včetně poradenství, což ztěžuje oddělení efektu samotné stravy.
A co úzkosti?
U úzkostných poruch se vědecký tým nedopracoval k žádným přesvědčivým důkazům, že by dietní změny měly významný účinek. Důkazy jsou nedostatečné, zatížené metodologickými nedostatky a nevěrohodné z hlediska kvality.
Autoři upozorňují na několik zásadních slabin dosavadních studií:
- Studie často pracovaly se specifickými skupinami (např. ženy v menopauze, osoby s obezitou), což omezuje obecnou platnost výsledků.
- Některé intervence zahrnovaly dodávky jídla nebo intenzivní vedení odborníky – což v běžné praxi nebývá dostupné.
- Většina studií trvala jen několik měsíců, takže o dlouhodobých efektech víme velmi málo.
Navíc žádná z analyzovaných studií se netýkala psychiatricky diagnostikovaných pacientů, což ještě více zpochybňuje možnost nahradit dietou standardní léčbu.
Změna stravy může mít určitý pozitivní vliv na duševní zdraví – zejména u lidí se zhoršeným metabolickým zdravím. Ale jde o vliv malý, nejistý a nevhodný jako jediná forma léčby.
Veřejnost i média by měla být opatrná při interpretaci těchto výsledků. Dieta není univerzálním lékem na psychické problémy – a jak potvrzuje i tato důkladná metaanalýza, její účinky je třeba chápat jako doplňkové, nikoli zázračné.
Původní studii naleznete na webu Annals of Internal Medicine zde; souhrn komentářů ke studii je dostupný zde.
Zdroj: acpjournals.org
6 minut
