Nová rozsáhlá studie BYU potvrzuje, že riziko diabetu 2. typu dramaticky roste při konzumaci slazených nápojů, zatímco cukr z pevné stravy – například ovoce nebo mléčných výrobků – může být dokonce ochranný.
Cukr není jen cukr. Rozhoduje forma, v jaké ho přijímáme
Každý, kdo se někdy snažil zdravěji jíst, slyšel varování před nadměrnou konzumací cukru. Ale je skutečně každý gram cukru stejně škodlivý? Právě na tuto otázku se zaměřila přelomová studie americké Brigham Young University (BYU), která spolu s německými vědci analyzovala data více než půl milionu lidí z celého světa. Výsledky jsou překvapivé a mají zásadní dopad na dosavadní doporučení týkající se prevence diabetu 2. typu.
Klíčové zjištění: sladké nápoje výrazně zvyšují riziko diabetu
Studie publikovaná v prestižním časopise Advances in Nutrition jednoznačně ukazuje, že cukr obsažený v nápojích – zejména ve slazených limonádách a 100% ovocných džusech – je mnohem nebezpečnější než cukr v běžné pevné stravě.
Zjištěné vztahy jsou alarmující:
• Každá jedna plechovka slazené limonády (355 ml) denně zvyšuje riziko diabetu 2. typu o 25 % (RR: 1,25).
• Každá sklenice ovocného džusu (240 ml) přidává dalších 5 % (RR: 1,05).
• Tento nárůst rizika je lineární – škodlivý efekt se objevuje už od první sklenice a s dalšími se kumuluje.
Tyto hodnoty byly zjištěny i po zohlednění tělesné hmotnosti, kalorického příjmu a dalších faktorů životního stylu, což znamená, že samotná povaha cukru v nápojích má specificky negativní metabolický dopad.
Proč jsou tekuté cukry nebezpečnější?
Hlavní rozdíl mezi cukrem v nápojích a cukrem v pevných potravinách spočívá v rychlosti jejich vstřebávání. V nápojích je cukr izolovaný a koncentrovaný, což způsobuje:
• prudké zvýšení hladiny glukózy v krvi,
• nadměrné zatížení jater (tzv. de novo lipogeneze),
• rychlý nárůst inzulinové rezistence,
• hromadění viscerálního tuku.
Naopak cukry v pevných potravinách – například v ovoci, celozrnných výrobcích nebo mléce – se vstřebávají pomaleji díky přítomnosti vlákniny, bílkovin a tuků, které zpomalují trávení a zmírňují glykemickou odpověď.
Ovoce ano, džus ne
Zejména ovocné džusy, byť 100% přírodní, byly dlouho považovány za zdravější alternativu. Nová data však ukazují, že absence vlákniny a vysoká koncentrace přírodních cukrů v džusech z nich dělá rizikový faktor srovnatelný s běžnou limonádou.
„Džusy jsou špatnou náhradou celého ovoce,“ říká hlavní autorka studie prof. Karen Della Corte z BYU. „Neobsahují dostatek vlákniny, a přestože v nich najdeme vitaminy, metabolicky se chovají podobně jako slazené limonády.“
Cukr jako součást potravin? Může být i prospěšný
Překvapivým závěrem analýzy bylo, že sacharóza (řepný cukr) a celkový příjem cukrů ve stravě nebyly spojeny se zvýšeným rizikem diabetu, a naopak vykazovaly slabě ochranný efekt:
• 20 gramů sacharózy denně bylo spojeno se snížením rizika o 5 % (RR: 0,95).
• U celkového cukru to bylo o 4 % (RR: 0,96).
Důvodem může být to, že cukr v přirozených potravinách (např. ovoci, mléce, obilovinách) je součástí komplexního nutričního prostředí a zdaleka nemá tak negativní účinky jako cukr izolovaný v nápojích.
Fruktóza, přidaný cukr a další proměnné
Fruktóza, často démonizovaná v médiích, se ve studii neukázala jako jednoznačně škodlivá. Při rozboru čisté fruktózy nebyla prokázána přímá souvislost s diabetem, ovšem výsledky byly velmi nekonzistentní (I² = 76 %), a proto byla důkazní síla označena jako velmi nízká.
U tzv. „přidaného cukru“ (např. v jogurtech nebo cereáliích) se neprokázal žádný významný vztah s rizikem diabetu (RR: 0,99; nízká důkazní síla). To podporuje tezi, že záleží spíše na celkovém nutričním kontextu potraviny než na samotné přítomnosti přidaného cukru.
Doporučení pro praxi a tvorbu výživových směrnic
Výsledky studie jasně naznačují potřebu přehodnotit současná výživová doporučení, která často demonizují všechen cukr bez rozdílu. Dle autorů by měly být nové směrnice více kontextové a:
• důrazně omezovat tekuté cukry, zejména slazené nápoje a džusy,
• nepaušalizovat škodlivost přirozeného či přidaného cukru v pevných potravinách,
• podporovat konzumaci celých potravin (např. ovoce, mléka, jogurtů, celozrnného pečiva), i když obsahují cukr.
„Namísto plošného zákazu cukru bychom měli přemýšlet o jeho zdroji a podobě, v jaké jej konzumujeme,“ shrnuje prof. Della Corte.
Slovo na závěr: Nový pohled na sladké
Cukr je složité téma. Nová studie BYU ukazuje, že není správné házet všechny cukry do jednoho pytle. Pro zdravý životní styl je klíčové, jakým způsobem cukr do těla přijímáme – zda jako součást výživného jídla, nebo v podobě sladkého nápoje.
Tato znalost nám může pomoci dělat moudřejší rozhodnutí nejen na úrovni jednotlivce, ale i při tvorbě veřejného zdravotnictví. Sladké si tedy možná nemusíme zakazovat – jen ho musíme přestat pít.
Zdroje:
Gill, S. (2025): Rethinking sugar: BYU study shows food source is key to understanding diabetes risk
Della Corte, K.A. et al. (2025). Dietary Sugar Intake and Incident Type 2 Diabetes Risk: A Systematic Review and Dose-Response Meta-Analysis of Prospective Cohort Studies. Advances in Nutrition, Volume 16, Issue 5, 100413.
4 minuty
