Vědci hledají nové zdroje a šetrné metody pro udržitelnější potravinový systém. Vědecký přehled upozorňuje na inovativní přístupy k výrobě bílkovin, které mohou proměnit globální potravinovou bezpečnost i ekologickou stopu zemědělství.
S rostoucí světovou populací a poptávkou po výživných potravinách se bílkoviny stávají jedním z klíčových pilířů udržitelného rozvoje potravinových řetězců. Nová systematická studie publikovaná v odborném časopise International Journal of Food Science and Technology přináší rozsáhlý přehled o perspektivních zdrojích bílkovin a pokročilých metodách jejich získávání.
Autoři článku „Emerging protein sources and novel extraction techniques: a systematic review on sustainable approaches“, mezi nimiž jsou Ishika Jain a Ravneet Kaur, shrnují nejnovější poznatky o tom, jak lze nejen obohatit náš jídelníček, ale zároveň snížit environmentální zátěž. Jak vědci upozorňují, „vzhledem k prudkému nárůstu globální poptávky po bílkovinách je naléhavě nutné zkoumat nové zdroje a vyvíjet inovativní technologie extrakce, které překonají technologická a vědecká omezení tradičních metod.“
Přehled zdůrazňuje, že za nejvýznamnější alternativní zdroje bílkovin lze považovat:
• Hmyz (například cvrčci, mouční červi) – je bohatý na esenciální aminokyseliny, má nízké nároky na vodu a emise skleníkových plynů.
• Mikrořasy – především spirulina a chlorella, které mají vysoký obsah bílkovin i bioaktivních látek.
• Jedlé houby, které přispívají k biodiverzitě produkce a poskytují i další nutriční benefity.
• Agroprůmyslové vedlejší produkty – například výlisky olejnin, pivovarské mláto, otruby či slupky, které často končí jako odpad, ale obsahují cenné bílkoviny.
Podle autorů může právě využití vedlejších proudů zpracovatelského průmyslu významně přispět k cirkulární ekonomice a omezení plýtvání potravinami.
Tradiční postupy získávání bílkovin, jako je chemická extrakce alkalickými roztoky a precipitace kyselinami, mají řadu nevýhod – velkou spotřebu vody, energie a často vedou k degradaci nutriční kvality bílkovin.
Proto vědci detailně rozebírají nové metody, které nabízejí lepší výtěžnost a nižší ekologickou stopu:
• Ultrazvukem asistovaná extrakce – využívá kavitaci k rychlému uvolnění bílkovin z buněk, zkracuje dobu extrakce a snižuje spotřebu rozpouštědel.
• Extrakce pulzním elektrickým polem (PEF) – narušuje buněčné membrány elektrickými impulzy a umožňuje šetrnější separaci bílkovin.
• Enzymatická extrakce – používá specifické enzymy k rozkladu buněčných struktur, přičemž minimalizuje chemické zbytky.
• Subkritická vodní extrakce – aplikuje vodu při vysoké teplotě a tlaku, čímž zvyšuje rozpustnost cílových látek a eliminuje potřebu organických rozpouštědel.
• Použití eutektických rozpouštědel – nové „zelené“ kapaliny, které účinně extrahují bílkoviny při nízkých teplotách a jsou biologicky odbouratelné.
Podle autorů tyto technologie nejen zvyšují efektivitu extrakce, ale také umožňují zachovat biologickou aktivitu proteinů, což je klíčové pro jejich funkčnost v potravinářských aplikacích.
Zajištění dostatku kvalitních bílkovin je úzce propojeno s cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména s eliminací hladu a podporou odpovědné výroby. Význam inovativních metod dokládají i další studie, například zpráva FAO (Food and Agriculture Organization), která upozorňuje, že využití hmyzu a vedlejších produktů může snížit uhlíkovou stopu potravinářství až o 80 % v porovnání s konvenční živočišnou výrobou.
Současně ale vědci upozorňují, že rozsáhlé zavádění těchto přístupů vyžaduje investice do infrastruktury, přijetí legislativních rámců a změnu spotřebitelského vnímání.
Studie jednoznačně ukazuje, že inovace v získávání bílkovin nejsou jen technologickým trendem, ale nutnou odpovědí na globální výzvy. Autoři uzavírají, že „hodnocení udržitelnosti a praktické proveditelnosti těchto extrakčních metod má zásadní význam pro budoucí inovace a rozhodování o politice, které by měly přispět k odolnějšímu a udržitelnému potravinovému systému“.
Pokud se tyto technologie podaří uvést do praxe v dostatečném měřítku, mohou v nadcházejících desetiletích zásadně proměnit nejen výrobní řetězce, ale i to, co považujeme za běžnou součást jídelníčku.
Celý článek „Emerging protein sources and novel extraction techniques: a systematic review on sustainable approaches“je volně dostupný v archivu vydavatele zde a zájemci v něm najdou podrobná data i tabulky.
Odkazy a další zdroje:
• FAO (2021). The State of Food Security and Nutrition in the World.
• European Commission (2023). Protein transition for a sustainable food system.
• Academic OUP (2024). Emerging protein sources and novel extraction techniques.
Zdroj: academic.oup.com
4 minuty
