Rozsáhlá evropská studie publikovaná v prestižním časopise The Lancet upozorňuje na významnou souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a rozvojem kombinace závažných nemocí, včetně rakoviny. Vědci však zároveň zdůrazňují, že není nutné tyto potraviny zcela vyřadit, ale jejich množství by mělo být omezené.
Výsledky dlouhodobé studie naznačují, že čím vyšší je podíl ultrazpracovaných potravin ve stravě, tím více roste riziko takzvané multimorbidity – tedy situace, kdy člověk trpí více chronickými nemocemi současně, například cukrovkou, srdečními chorobami a rakovinou. Výzkum, který finančně podpořil World Cancer Research Fund International, byl realizován na vzorku více než 266 tisíc Evropanů sledovaných po dobu jedenácti let.
Podle jedné z autorek studie, Reynaldy Córdovy z Univerzity ve Vídni, byly nejvýrazněji rizikové skupiny ultrazpracovaných potravin živočišného původu a nápoje slazené cukrem či umělými sladidly. Tyto produkty byly spojeny s významně vyšší pravděpodobností, že u člověka dojde k rozvoji rakoviny spolu s jiným chronickým onemocněním. Córdova k tomu uvedla: „Zatímco určité skupiny, například živočišné produkty a slazené nápoje, byly spojeny s vyšším rizikem, jiné – například ultrazpracované pečivo a cereálie – nevykázaly žádnou souvislost.“
Ve své analýze vědci čerpali z dotazníků, v nichž účastníci studie mezi lety 1992 a 2000 uváděli své obvyklé stravovací návyky za posledních 12 měsíců. Potraviny byly rozděleny podle mezinárodně používané NOVA klasifikace, která se nezaměřuje pouze na nutriční složení, ale zejména na stupeň průmyslového zpracování. Podle této klasifikace jsou ultrazpracované potraviny ty, které obsahují složky běžně nepoužívané v domácí kuchyni – od emulgátorů a barviv až po chemicky modifikované tuky, aromata a stabilizátory.
Profesor Tom Sanders z King’s College London upozornil, že závěry je třeba interpretovat opatrně, protože stravovací vzorce se za posledních 25 let výrazně proměnily a dotazníky byly vyplněny jen jednou na počátku sledovaného období. „Tato práce uvádí devítiprocentní zvýšení rizika multimorbidity u lidí s vyšším příjmem ultrazpracovaných potravin,“ zdůraznil Sanders.
Z hlediska veřejného zdraví jsou výsledky studie alarmující. Podle Heinze Freislinga z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny tvoří v Evropě ultrazpracované potraviny více než polovinu běžného denního příjmu energie, zatímco v USA některé odhady hovoří až o 70 % veškeré nabídky potravin na trhu.
Nutriční odborník Ian Johnson z britského Quadram Institute Bioscience k tomu doplnil, že i když tato konkrétní studie sama o sobě nemůže prokázat přímou příčinu, její výsledky odpovídají řadě dřívějších výzkumů, které opakovaně ukazují souvislost mezi konzumací ultrazpracovaných potravin a chronickými onemocněními. Johnson k tomu řekl: „Je velmi pravděpodobné, že některé typy ultrazpracovaných potravin zvyšují riziko nemocí, a to buď přímo svým složením, nebo tím, že vytěsňují zdravější potraviny jako zeleninu, ovoce, ořechy a kvalitní rostlinné oleje.“
Není však pravda, že všechny ultrazpracované potraviny mají stejný negativní dopad. Například některé alternativní rostlinné výrobky nebo část ultrazpracovaných pečiv nebyly v této studii s vyšším rizikem multimorbidity spojeny. Přesto odborníci doporučují co nejvíce upřednostňovat čerstvé nebo minimálně zpracované potraviny a ultrazpracované výrobky konzumovat jen příležitostně.
„Naše studie zdůrazňuje, že není nutné ultrazpracované potraviny úplně vyloučit ze stravy; spíše by se jejich konzumace měla omezit a měla by být dávána přednost čerstvým nebo minimálně zpracovaným potravinám,“ uvedl spoluautor Heinz Freisling.
Podle definice Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ultrazpracované výrobky často obsahují směsi látek určených ke zlepšení chuti a trvanlivosti – od konzervantů přes barviva až po chemicky modifikované tuky. Mezi typické příklady patří slazené limonády, balené snacky, instantní polévky, masné polotovary (párky, salámy) a hotová jídla.
V souhrnu tato studie znovu upozorňuje na potřebu promyšlenějšího výběru potravin, zejména s ohledem na dlouhodobé dopady na zdraví populace. Přestože vědci vyzývají k interpretaci výsledků s rezervou, protože stravovací dotazníky pocházejí z 90. let, trend nárůstu konzumace ultrazpracovaných produktů je jasně patrný a rizika nelze přehlížet.
Zdroj: edition.cnn.com
4 minuty
