Nový přehled RCT ukazuje, že kognitivně náročná pohybová aktivita nejvýrazněji posiluje exekutivní funkce a pozornost dětí; o spánku a sedavosti je dat málo.
V předškolním věku probíhá prudký rozvoj mozku i návyků, které určují zdraví a učení na dlouhé roky. Právě v tomto období se vyplácí dívat na den dítěte jako na celek: čas na pohyb, čas v sedě a čas na spánek se do 24 hodin skládají jako váhy na jedné misce – přidáte-li na jedné straně, jinde nutně ubude. Tento „24hodinový“ pohled přijaly i národní a mezinárodní doporučení pro raný věk a vyzdvihují souhru mezi fyzickou aktivitou, omezením sedavosti a kvalitním spánkem.
Systematický přehled a metaanalytická syntéza randomizovaných kontrolovaných studií, kterou v lednu 2025 publikovali Catalina Pacheco a kolegové v International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, sledovala právě tuto otázku: co se stane s kognitivním vývojem předškoláků, když cíleně zasáhneme do pohybu, sedavého chování či spánku. Autoři postupovali podle PRISMA 2020, registrace proběhla v PROSPERO (CRD42023479156) a do rešerše zahrnuli PubMed, PsycInfo, Web of Science, Embase a CINAHL za období 2000–2023.
Do analýzy se dostalo 22 randomizovaných studií, z toho 14 individuálních a 8 klastrových. Drtivá většina cílila na pohybovou aktivitu, jediná práce se soustředila na sedavost a žádná netestovala izolovaně spánek ani kombinované zásahy přes všechny tři oblasti. Nejvýraznější přínosy se objevily u intervencí, které spojovaly pohyb s kognitivní výzvou – typicky hry s pravidly vyžadujícími pozornost, inhibici a flexibilní reakci. Zlepšení exekutivních funkcí, pozornosti a inhibice dosahovalo středních až velkých účinků (Cohenovo d > 0,5), obecné „více pohybu“ nebo programy zaměřené hlavně na motoriku přinášely menší až střední zisky. Studie zaměřená na omezení sedavosti významné kognitivní zlepšení neprokázala.
Podtrhuje to i krátká, ale výstižná formulace autorů, kterou překládáme: „Intervence s kognitivně náročnou pohybovou aktivitou významně zlepšily exekutivní funkce, inhibici a pozornost; účinky byly střední až velké (Cohenovo d > 0,5).“
Přehled přináší i užitečné provozní detaily: většina programů probíhala v mateřských školách či dětských centrech, průměrná délka trvání byla okolo deseti týdnů, obvyklá frekvence dvakrát až třikrát týdně a jednorázové lekce trvaly přibližně 30 minut (rozptyl 10–60 minut). Zastoupeny byly studie z USA, Austrálie, Číny, Evropy i severní Afriky, věkové rozpětí účastníků se pohybovalo zhruba mezi 3,8 a 5,8 roku. Taková šíře podporuje přenositelnost zjištění mezi různá prostředí.
Mechanicky vzato dává náskok programům s „myslícím pohybem“ neurobiologie. Už základní rámec článku připomíná, že pravidelná aktivita podporuje synaptický růst a plasticitu, což se promítá do lepší pozornosti a exekutivních funkcí. Naopak nadbytek sedavého času – zvlášť pasivního screen-time – bývá v raném věku spojen s horšími jazykovými a exekutivními výstupy, a spánek je nepostradatelný pro konsolidaci paměti a seberegulaci. Přehled však zdůrazňuje, že experimentální důkazy pro sedavost a spánek u předškoláků stále chybí.
Důležitý kontext dávají i další, na sobě nezávislé soubory dat. Metaanalýza ve Sports Medicine (2024) už před Pacheco et al. ukázala, že u dětí předškolního věku zlepšují pohybové zásahy zejména pozornost, inhibici, pracovní paměť, kognitivní flexibilitu a slovní zásobu. Výsledky tak ladí s představou, že právě domény exekutivních funkcí nejcitlivěji reagují na promyšlený pohyb.
Kauzální obraz posilují klastrové RCT z praxe mateřských škol. Program Active Early Learning zlepšil u dětí exekutivní funkce a vyjadřovací slovník, přičemž šlo o zásahy všednodenní, zakotvené v režimu školky. Tato zjištění ukazují, že nepotřebujeme laboratorní podmínky ani výjimečné pomůcky – klíčová je pravidelnost, instruktáž pedagogů a „chytrý“ obsah aktivit.
V posledních letech se navíc hromadí důkazy, že kognitivně angažované formy pohybu – tedy takové, při nichž dítě musí vnímat pravidla, rozhodovat se a střídat strategie – mají nad rámec samotné fyzické námahy specifický přínos. Syntézy a metaanalýzy ukazují, že právě tento typ programu vede k největším efektům na exekutivní funkce, a to u dětí i adolescentů.
Zajímavou novinku přináší i oblast „akutních“ účinků. Systematické přehledy a studie z roku 2025 naznačují, že i krátká, zhruba dvanáctiminutová kognitivně náročná pohybová vložka dokáže okamžitě zlepšit pracovní paměť a některé složky exekutivy. To dává učitelům do ruky pragmatický nástroj: zařadit krátké, pravidelné „mozkové rozcvičky“ několikrát denně.
Vedle silných stránek má současný důkazový stav i limity. V přehledu Pacheco et al. dominuje pohyb, takže nevíme, zda programy, které zároveň omezují sedavost a pečují o spánek, nepřinášejí synergické účinky. Autorky navíc upozorňují na metodologickou různorodost napříč studiemi, která komplikuje přímá srovnání, a přiznávají i praktické limity rešerše (např. nezahrnutí databáze SPORTDiscus). Kvalita byla hodnocena nástrojem RoB 2 pro individuální i klastrové RCT a shoda hodnotitelů byla „substanční“ (κ = 0,78), nicméně celkový obraz zůstává neukotvený u spánku a sedavosti.
Co tedy z poznatků plyne pro praxi školek a rodičů už teď? Nejlépe fungují pravidelné, krátké a časté lekce s jasnými pravidly a mentální výzvou, zasazené do běžného denního režimu třídy. Vycházíme-li z parametrů studií, dává smysl mířit k přibližně třicetiminutovým blokům dvakrát až třikrát týdně a v mezičase pracovat s kratšími „aktivními mikro-přestávkami“. Současně je vhodné střízlivě hlídat čas v sedě a citlivě pečovat o spánkový rytmus, třebaže právě pro tyto dvě oblasti zatím čekáme na kvalitní experimentální data u předškoláků. Směr dalšího výzkumu je jasný: integrované zásahy, které spojí více pohybových chování do jedné logické architektury dne.
Plný text původního přehledu a bibliografické údaje jsou volně dostupné; záznam v PubMedu i stránka časopisu přinášejí souhrn metod i výsledků a poslouží jako výchozí bod pro podrobnější studium a aplikaci ve školní praxi.
Související příspěvky
Jedna minuta intenzivního pohybu může prodloužit život. Co ukazuje věda
4 minuty