Nová vědecká studie odhaluje znepokojivé souvislosti mezi mikroplasty a oslabením imunitního systému. Mikroskopické plastové částice se nezadržitelně šíří nejen životním prostředím, ale i našimi těly. Jejich vliv může být závažnější, než jsme si doposud připouštěli.
Mikroplasty, tedy plastové částice menší než 5 milimetrů, se staly všudypřítomnou součástí moderního světa. Vznikají rozpadem větších plastových produktů, oděvů z polyesteru, opotřebováním pneumatik nebo jsou záměrně vyráběny pro použití v kosmetice (například v peelingových krémech a zubních pastách). Jsou obsaženy v pitné vodě, mořských plodech, ovzduší a stále častěji také v lidském těle.
Nová studie amerických vědců vedená profesorem Adamem Soloffem z University of Pittsburgh však přinesla šokující zjištění: vdechování mikroplastů může přímo narušit základní pilíře našeho imunitního systému.
„Pro mě je to trochu oči otevírající, že ačkoli mikroplasty nejsou nejnebezpečnějším agentem, se kterým se můžeme setkat, rozhodně nejsou neškodné,“ uvedl Soloff. (Zdroj: New York Post, 19. května 2025)
V rámci experimentu byly laboratorní myši vystaveny vdechování polystyrénových mikroplastů – podobných těm, jaké se nacházejí ve zbytcích obalových materiálů, kelímků na kávu nebo pěnových izolací. Vědci poté zkoumali reakci makrofágů – bílých krvinek, které se nacházejí v plicích a jsou klíčové pro ochranu těla před infekcemi.
Výsledek? Do 24 hodin po vystavení mikroplastům měly makrofágy vážný problém s tzv. fagocytózou – procesem, kdy pohlcují a rozkládají bakterie a cizorodé částice. Plastové částice zůstávaly v buňkách a narušovaly jejich funkci.
„Byl jsem opravdu překvapen, když jsem viděl, že nejenže makrofágy měly potíže s rozkladem plastů, ale že je dokonce dlouhodobě zadržovaly ve svém nitru,“ řekl Soloff. (Zdroj: [ATS Journals / prezentace studie, American Thoracic Society, San Francisco, květen 2025])
Zásadní poznatek spočívá v tom, že mikroplasty nezůstávají pouze v plicích. Tým vědců detekoval plastové částice i v játrech, slezině, tlustém střevu a dokonce ve strukturách mozku a ledvin. V některých případech tam zůstávaly až týden po expozici.
Tato systémová distribuce plastů může znamenat, že ovlivňují více tělesných systémů zároveň – od metabolismu až po nervový systém. U lidí by to mohlo vést ke zvýšenému riziku chronických zánětů, hormonálních poruch, poškození DNA nebo vzniku rakoviny.
Jedním z nečekaných zjištění studie bylo, že experimentální nasazení látky Acadesin – léku běžně používaného k léčbě akutní lymfoblastické leukémie – vedlo k částečnému obnovení funkce makrofágů. To otevírá dveře budoucím výzkumům a případnému vývoji léků, které by mohly zmírnit nebo dokonce zvrátit negativní dopady mikroplastů na organismus.
Tato studie, prezentovaná na výroční konferenci American Thoracic Society, přichází v době, kdy si svět začíná uvědomovat rozsah problému. Mikroplasty byly již nalezeny v lidské krvi, placentách nenarozených dětí, a dokonce i v mozkové tkáni. Přestože se jedná o relativně nový výzkumný směr, narůstající počet důkazů ukazuje, že mikroplasty nejsou pouhou ekologickou zátěží, ale přímým zdravotním rizikem.
„Respirační mikroplasty se systémově šíří po těle poté, co proniknou plicemi. Mohou mít škodlivý dopad na všechny orgánové systémy,“ uzavírá Adam Soloff. (Zdroj: eurekalert.org – oficiální tisková zpráva University of Pittsburgh)
Studie znovu otevírá naléhavou otázku, jak se jako společnost postavíme k plastovému znečištění. Snížení produkce jednorázových plastů, přísnější regulace chemického složení plastů, zákaz mikroperliček v kosmetice a důraz na recyklaci a inovativní materiály – to vše jsou nezbytné kroky k ochraně veřejného zdraví.
Dokud však budou mikroplasty neviditelně vnikat do našich těl každým nádechem a soustem, zůstáváme bezbranní vůči hrozbě, která roste tiše, ale neúprosně.
Zdroje: New York Post, 19. května 2025 – původní článek; EurekAlert.org – tisková zpráva University of Pittsburgh
4 minuty
