Reflexe z 25. mezinárodní konference o podpoře zdraví odhaluje, jak se zdravotní gramotnost, komunitní intervence a hodnocení efektivity stávají klíčovými pilíři moderní prevence.
V červenci 2025 se v rámci 25. mezinárodní konference o podpoře zdraví a zdravotním vzdělávání (IUHPE) zformoval nový směr veřejného zdraví, který zásadně překračuje tradiční hranice mezi prevencí a klinickou medicínou. Profesor Hiroshi Fukuda z Juntendō University ve svém článku „Between Prevention and Clinical Practice“ (Mezi prevencí a klinikou) nabízí reflexi této události z pohledu odborníka, který se dlouhodobě věnuje zdravotní edukaci a participativním modelům zdravotní politiky. Jeho text, publikovaný v červencovém čísle odborného časopisu Public Health (svazek 89, číslo 7, str. 671, 2025), shrnuje klíčové debaty a ukazuje, proč se podpora zdraví stává prioritou nejen pro odborníky, ale i pro celé společnosti.
Fukuda začíná rozborem rozdílu mezi klinickým přístupem a přístupem komunitní prevence. Klinika podle něj pracuje s jednotlivcem, často reaktivně a v pozdějších fázích nemoci. Naproti tomu podpora zdraví – jak byla prezentována na konferenci – sleduje širší obraz: jak ovlivnit chování, postoje a prostředí ještě před vznikem onemocnění. Tento posun není pouze akademickým konceptem, ale přímou odpovědí na stárnutí populace, narůstající výskyt chronických onemocnění a rostoucí tlak na zdravotnické rozpočty.
Velký prostor byl věnován zdravotní gramotnosti (health literacy) a tomu, jak ji lze posílit prostřednictvím efektivní komunikace. Zatímco zdravotní gramotnost označuje schopnost jednotlivce porozumět a využít zdravotní informace, zdravotní komunikace je uměním a vědou tyto informace efektivně sdělovat. Fukuda upozorňuje, že tyto dvě složky nelze oddělovat, pokud má mít prevence reálný dopad. Jako inspirativní příklad uvádí koncept „zdraví podporujících nemocnic“ (Health Promoting Hospitals), který staví na zapojení zdravotnických zařízení do edukačních a komunitních aktivit mimo rámec běžné péče.
Jedním z nejpřesvědčivějších konceptů, který na konferenci zazněl, byl model „empowermentu“ – tedy posilování schopnosti lidí převzít zodpovědnost za své zdraví. Tento model má tři fáze. První je informovanost a vzdělávání, které zvyšují vědomí o rizicích i možnostech. Druhá fáze zahrnuje individuální aktivitu a rozhodování – například změny životního stylu nebo využívání preventivních služeb. Třetí, nejpokročilejší fáze, zahrnuje kolektivní jednání na komunitní úrovni, kde se občané organizují za účelem zlepšení podmínek ve svém okolí. Tento přístup byl prezentován na příkladu občanské univerzity v japonském městě Kushima, kde místní obyvatelé aktivně přetvářejí veřejný prostor ve prospěch zdraví.
Konference také přinesla hlubokou reflexi hodnotících mechanismů v oblasti podpory zdraví. Fukuda upozorňuje, že tradiční biometrické ukazatele a krátkodobé změny chování již nestačí. Odborníci dnes hledají komplexní indikátory, které by zahrnovaly subjektivní prožívání zdraví, pocit štěstí, míru sociální opory či úroveň participace. Tento posun v evaluaci je nezbytný, pokud mají programy podpory zdraví obstát nejen před vědeckou obcí, ale i před rozhodovateli a veřejností. Významným rámcem se zde stávají cíle udržitelného rozvoje OSN (SDGs) a koncept sociálních determinant zdraví (SDH), které vnášejí do prevence dimenzi spravedlnosti a rovného přístupu.
Zkušenost z této konference není izolovaná. Její sdělení je relevantní i pro evropské nebo české prostředí, kde se v posledních letech objevuje rostoucí zájem o komunitní zdravotní programy, participativní plánování ve zdravotnictví a zapojování občanů do rozhodovacích procesů. Reflexe Hiroshi Fukudy je výzvou k tomu, abychom přestali chápat zdravotní prevenci jako nástroj státu či expertů, ale jako společné úsilí napříč společenskými sektory.
Článek Mezi prevencí a klinikou tak nepřináší jen souhrn debat, ale vybízí k proměně paradigmatu. Podpora zdraví není doplňkem klinické péče, ale jejím předpokladem. Pokud má být zdravotní systém dlouhodobě udržitelný, musí se zaměřit nejen na léčbu, ale především na aktivní a rovné vytváření podmínek pro zdravý život. Právě to je hlavní poselství letošní mezinárodní konference a klíčový vzkaz Fukudova článku.
Zdroj: cir.nii.ac.jp
4 minuty
