Elektrické sušiče rukou jsou běžné na letištích, v kancelářích i školách. Studie však ukazují, že mohou rozptylovat bakterie a další částice do okolí.
Mytí rukou patří mezi nejúčinnější opatření pro prevenci přenosu infekcí. Méně známým faktem však je, že samotné umytí nestačí. Významnou roli hraje také způsob osušení rukou. Právě zde se již řadu let střetávají dva přístupy. Na jedné straně stojí papírové ručníky, na druhé elektrické sušiče rukou, které dnes najdeme téměř všude od obchodních center přes kancelářské budovy až po mezinárodní letiště včetně Letiště Václava Havla Praha.
Výrobci moderních sušičů zdůrazňují jejich rychlost, ekonomický provoz a ekologické výhody. Současně však vznikla řada odborných studií, které se snaží odpovědět na otázku, zda proud vzduchu používaný k sušení nemůže současně šířit bakterie a další částice do okolního prostředí. (WHO Guidelines on Hand Hygiene in Health Care)
Proč nestačí ruce pouze umýt
Mokré ruce představují ideální prostředí pro přenos mikroorganismů. Výzkumy dlouhodobě ukazují, že bakterie se z vlhkých rukou přenášejí mnohem snadněji než z rukou suchých.
Proto Světová zdravotnická organizace považuje správné osušení za nedílnou součást hygieny rukou. Pokud si člověk ruce důkladně umyje mýdlem, ale neosuší je, významná část ochranného efektu se ztrácí.
Otázkou však zůstává, jaký způsob osušení je nejvhodnější.
Starší elektrické sušiče používaly proud mírně ohřátého vzduchu. Moderní zařízení pracují jinak. Vysokorychlostní proud vzduchu doslova stírá vodu z povrchu rukou během několika sekund. Právě vysoká rychlost proudění je důvodem, proč se staly předmětem intenzivního výzkumu.
Co ukázaly studie o šíření bakterií
Velkou pozornost získala studie publikovaná v Journal of Hospital Infection, která porovnávala různé metody osoušení rukou.
Výzkumníci zjistili, že proudové sušiče mohou rozptylovat bakterie a další mikroorganismy do větší vzdálenosti než papírové ručníky. Důvod je jednoduchý. Vysokorychlostní proud vzduchu vytváří aerosol, který může nést částice z povrchu rukou i z okolního prostředí.
Autoři upozornili, že v prostředí veřejných toalet může docházet k rozptylu mikroorganismů do vzdálenosti několika metrů od zařízení. (Comparison of different hand-drying methods: the potential for airborne microbe dispersal and contamination)
Je však důležité dodat, že výsledky neznamenají automatické zdravotní riziko pro běžného návštěvníka toalety. Studie pouze ukazují, že způsob proudění vzduchu ovlivňuje šíření částic v prostoru.
Moderní zařízení vybavená HEPA filtry vykazují výrazně lepší výsledky než starší konstrukce bez filtrace.
Co kromě bakterií létá vzduchem
V posledních letech začali odborníci zkoumat také další částice přítomné v ovzduší budov.
Veřejné toalety nejsou sterilním prostředím. Ve vzduchu se nacházejí jemné prachové částice, textilní vlákna, částice z papíru, zbytky čisticích prostředků a v některých případech i mikroplasty pocházející z oblečení nebo vybavení budovy.
Sušič rukou funguje podobně jako ventilátor. Nasává vzduch z místnosti a následně jej vysokou rychlostí vypouští zpět do okolí. Pokud není vybaven kvalitní filtrací, může docházet k opětovnému rozptylu těchto částic.
Z hlediska mikroplastů zatím neexistují studie, které by prokazovaly, že samotné sušiče představují významný zdroj expozice. Teoreticky však mohou přispívat k cirkulaci již přítomných částic v uzavřeném prostoru.
Papírové ručníky versus sušiče
Rozsáhlý přehled publikovaný v Mayo Clinic Proceedings analyzoval dostupné vědecké práce zaměřené na hygienickou účinnost různých metod sušení rukou.
Autoři dospěli k závěru, že papírové ručníky mají obecně nižší potenciál pro rozptyl mikroorganismů do okolí. Současně však upozornili na jejich vyšší spotřebu materiálu a produkci odpadu.
Elektrické sušiče naopak nabízejí nižší provozní náklady a dlouhodobě menší množství odpadu. Jejich hygienická bezpečnost však výrazně závisí na konstrukci zařízení, kvalitě filtrů a pravidelné údržbě. (The Hygienic Efficacy of Different Hand-Drying Methods: A Review of the Evidence)
Jsou sušiče bezpečné?
Pro zdravého člověka nepředstavuje použití běžného sušiče rukou významné zdravotní riziko. Mnohem důležitější je samotná kvalita mytí rukou.
Pokud si člověk ruce důkladně umyje mýdlem po dobu alespoň dvaceti sekund a následně je úplně osuší, výrazně sníží riziko přenosu infekcí bez ohledu na použitou metodu.
Určitá opatrnost je však namístě ve zdravotnických zařízeních, na jednotkách intenzivní péče nebo v prostředí s vysokým výskytem infekčních pacientů. Právě proto řada nemocnic nadále preferuje papírové ručníky.
Budoucnost pravděpodobně nebude spočívat v jednoduchém vítězství jedné technologie nad druhou. Moderní sušiče jsou stále častěji vybavovány víceúrovňovou filtrací, antibakteriálními povrchy a konstrukcemi omezujícími vznik aerosolu. Výzkum tak pokračuje a hledá rovnováhu mezi hygienou, ekonomikou provozu a ochranou životního prostředí.
Literatura:
5 minut
