Miliony lidí denně jedí z plastových obalů. Vědci zkoumají, zda při ohřevu nedochází k uvolňování mikroplastů a chemických látek do potravin.
Moderní životní styl přinesl zásadní změnu ve způsobu stravování. Obědy z rozvozových služeb, hotová jídla ze supermarketů i pokrmy určené k ohřevu v mikrovlnné troubě se běžně prodávají v plastových krabičkách. Mnoho lidí si jídlo po ohřátí ani nepřendává na talíř a konzumuje ho přímo z obalu.
Pohodlí je nepochybné. Současně však přibývá vědeckých studií, které se zabývají otázkou, zda dlouhodobý kontakt horkých potravin s plastovými obaly nepředstavuje zdravotní riziko. Výzkumníci zkoumají nejen mikroplasty, ale také desítky chemických látek používaných při výrobě plastových obalů. (Food Packaging and Human Health)
Co se děje s plastem při zahřívání
Potravinářské obaly jsou vyráběny z různých druhů plastů. Nejčastěji jde o polypropylen, polyetylen nebo PET. Každý z těchto materiálů má jiné vlastnosti a jinou odolnost vůči teplotě.
Při zahřívání dochází k urychlení chemických procesů uvnitř materiálu. Čím vyšší je teplota a čím delší je kontakt s potravinou, tím větší je pravděpodobnost migrace některých látek z obalu do jídla. Riziko bývá vyšší zejména u mastných pokrmů, protože tuky mohou některé látky rozpouštět účinněji než voda.
Evropské i americké regulační úřady testují potravinářské obaly za přesně definovaných podmínek. Pokud je však obal používán jinak, například při opakovaném ohřevu nebo při vyšších teplotách, může být skutečná expozice odlišná od laboratorních podmínek.
Mikroplasty a nanoplasty v horkém jídle
V posledních letech se velká pozornost soustředí na mikroplasty a nanoplasty.
Průlomovou se stala studie publikovaná v časopise Nature Food, která zkoumala polypropylenové kojenecké lahve. Výzkumníci zjistili, že při přípravě horké kojenecké výživy dochází k uvolňování velkého množství mikroplastových částic. Přestože se studie týkala kojeneckých lahví, upozornila na obecnější problém vlivu teploty na plastové materiály přicházející do styku s potravinami. (Microplastic release from the degradation of polypropylene feeding bottles during infant formula preparation)
Odborníci upozorňují, že běžné laboratorní metody stále nedokážou zachytit všechny nejmenší nanoplasty. Skutečné množství částic uvolňovaných z plastových materiálů tak může být vyšší, než naznačují současná měření.
Je však důležité zdůraznit, že přítomnost mikroplastů automaticky neznamená vznik onemocnění. Vědci zatím zkoumají, jaké množství představuje skutečné zdravotní riziko a jaké mohou být dlouhodobé důsledky jejich hromadění v organismu.
Nejde jen o mikroplasty
Mikroplasty představují pouze jednu část problému.
Potravinářské plasty obsahují řadu přídavných látek, které zajišťují jejich pružnost, pevnost, odolnost vůči teplotě nebo průhlednost. Patří mezi ně stabilizátory, antioxidanty, barviva a další chemické sloučeniny.
Největší pozornost dlouhodobě přitahuje bisfenol A, známý pod zkratkou BPA. Tato látka byla v minulosti používána při výrobě některých plastových materiálů a epoxidových pryskyřic. Výzkumy ukázaly, že BPA může ovlivňovat hormonální systém, což vedlo k postupnému zpřísňování regulace v mnoha zemích. (Bisphenol A and human health: a review of the literature)
Přestože je dnes BPA v mnoha výrobcích nahrazován jinými látkami, odborníci upozorňují, že dlouhodobé účinky některých náhradních sloučenin nejsou zatím dostatečně prozkoumány.
Mikrovlnná trouba představuje zvláštní situaci
Mnoho lidí se domnívá, že mikrovlnná trouba ohřívá pouze jídlo a nikoliv obal.
Ve skutečnosti dochází k zahřívání především vody a dalších složek potraviny. Některé části pokrmu však mohou dosahovat velmi vysokých teplot, zejména tuky, omáčky nebo sýry. Právě tato lokální přehřátí mohou zvyšovat migraci látek z plastového obalu.
Výrobci proto doporučují používat v mikrovlnné troubě pouze obaly, které jsou k tomu výslovně určeny. Ani označení „vhodné do mikrovlnné trouby“ však neznamená nulovou migraci látek. Znamená pouze, že se podle současných poznatků pohybuje v limitech považovaných za bezpečné.
Je lepší použít talíř?
Z hlediska minimalizace kontaktu s plastem doporučuje řada odborníků jednoduchý postup.
Pokud je to možné:
- přendejte jídlo před ohřevem na keramický nebo skleněný talíř,
- neohřívejte potraviny v poškozených plastových nádobách,
- nepoužívejte jednorázové obaly opakovaně,
- vyhýbejte se dlouhému skladování horkých pokrmů v plastových nádobách.
Sklo a keramika patří mezi materiály s velmi vysokou chemickou stabilitou a při běžném používání neuvolňují mikroplastové částice.
Pohodlí má svou cenu
Plastové krabičky změnily způsob, jakým lidé konzumují jídlo. Umožnily rozvoj rozvozových služeb, usnadnily skladování potravin a výrazně zvýšily komfort každodenního života.
Současně však rozšířily každodenní kontakt člověka s plastovými materiály. Věda zatím nedokáže přesně určit, jak velkou část celkové expozice mikroplastům a chemickým látkám představují právě plastové obaly na jídlo. Přesto se stále více odborníků shoduje na jednom doporučení: pokud lze horké jídlo snadno přemístit na keramický nebo skleněný talíř, jde o jednoduchý krok, který může zbytečný kontakt s plastem snížit.
Literatura:
5 minut
