Nová velká studie mezi japonskými pracujícími potvrzuje, že tradiční i modernizovaný jídelníček mohou významně souviset s nižším výskytem depresivních příznaků.
Výzkum publikovaný letos v odborném časopise Psychiatry and Clinical Neurosciences pod názvem „Association between the Japanese-style diet and low prevalence of depressive symptoms“ přináší zatím nejrozsáhlejší analýzu vztahu mezi specifickými stravovacími zvyklostmi a duševním zdravím u japonské populace v produktivním věku. Studie byla realizována v rámci projektu Japan Epidemiology Collaboration on Occupational Health Study, který probíhal od roku 2018 do roku 2021 a sledoval stravovací návyky, psychickou pohodu a řadu dalších faktorů.
Výzkumný tým vedený Harukou Miyake vyhodnotil data od 12 499 pracujících respondentů, z nichž téměř 31 procent vykazovalo příznaky deprese podle zkrácené 11bodové škály CES-D, kde skóre devět a více signalizuje depresivní symptomatiku. Autoři vytvořili dva skórovací systémy, které měly vystihnout jednak tradiční podobu japonského jídelníčku, jednak její upravenou verzi více odpovídající současným výživovým doporučením.
Tradiční dietní vzorec vycházel z konzumace bílých rýží, miso polévky, sójových produktů, tepelně upravené zeleniny, hub, mořských řas, ryb, zeleného čaje a slaných pokrmů, přičemž právě vyšší příjem soli byl v upravené verzi skórován obráceně. Modernizované skóre navíc zahrnovalo ovoce, syrovou zeleninu, mléčné výrobky a celozrnnou či minimálně zpracovanou rýži místo rýže bílé.
Výsledky ukázaly jasný trend: čím více lidé dodržovali oba typy jídelníčku, tím méně často u nich byly zaznamenány depresivní příznaky. U tradičního skóre byla prevalence depresivních symptomů v nejvyšším kvartilu adherence o 17 procent nižší než v nejnižším kvartilu (PR 0,83, 95 % CI 0,80–0,86). U upravené verze byla souvislost ještě o něco výraznější, nejvyšší kvartil vykazoval o 20 procent nižší prevalenci (PR 0,80, 95 % CI 0,76–0,83). Tento trend přetrvával i po úpravě modelu o další faktory jako věk, pohlaví, kouření, fyzickou aktivitu, pracovní prostředí či vzdělání.
Podle autorů je pravděpodobné, že ochranný účinek stravy souvisí s obsahem omega-3 mastných kyselin z ryb, izoflavonů ze sójových potravin, vlákniny, polyfenolů a antioxidantů obsažených v zeleném čaji a zelenině. Tyto složky mohou tlumit zánětlivé procesy v mozku, které jsou považovány za jeden z mechanismů rozvoje deprese. Autoři zároveň upozorňují, že jde o průřezovou studii, která sice ukazuje na významnou souvislost, ale nemůže jednoznačně prokázat příčinnou vazbu. Nelze tedy s jistotou vyloučit, že lidé s lepší psychickou pohodou jsou prostě více motivovaní k dodržování zdravějších stravovacích návyků.
V původním článku je uvedeno: „Naše výsledky naznačují, že vyšší míra adherence k tradičnímu i modernějšímu japonskému stravovacímu vzorci může představovat ochranný faktor před depresivními příznaky v pracovní populaci.“ Tento závěr podporuje i předchozí výzkum, který se věnoval například středomořské stravě, jež se rovněž ukazuje jako příznivá z hlediska prevence deprese. Přesto v případě japonského jídelníčku zatím nebylo k dispozici tolik rozsáhlých studií s důsledně definovaným skórováním potravin.
Experti se shodují, že práce Miyakeho týmu je důležitým podkladem pro další longitudinální výzkumy, které by mohly potvrdit příčinné souvislosti a přispět k tvorbě preventivních programů pro zaměstnance nejen v Japonsku. Významným zjištěním je i to, že modifikovaná verze tradičního jídelníčku s nižším podílem soli a vyšším zastoupením ovoce a mléčných výrobků vykazuje přinejmenším stejně příznivý efekt, což potvrzuje, že i tradiční kulturní vzorce stravování lze přizpůsobit moderním doporučením bez ztráty potenciálního benefitu pro psychické zdraví.
Podle komentářů nezávislých odborníků publikovaných v japonském tisku může být tento výzkum impulsem k tomu, aby zaměstnavatelé více podporovali dostupnost kvalitních jídel v pracovním prostředí a přispěli tak ke zlepšení duševní pohody zaměstnanců.
Původní článek „Association between the Japanese-style diet and low prevalence of depressive symptoms“ je k dispozici online na webu zde.
Zdroj: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
4 minuty
