Italové se stále bojí jíst hmyz, přestože cvrččí mouka může pomoci nasytit planetu. Nová studie odhaluje, proč odpor přetrvává a co by ho mohlo prolomit.
Italové mají jasno – brouci a cvrčci do těstovin nepatří. Přestože odborníci varují, že bez alternativních zdrojů bílkovin může Evropa v budoucnu čelit zásadní potravinové krizi, většina populace se zatím myšlence konzumace hmyzu tvrdě brání. Nová vědecká studie odhaluje, jak věk, příjem, vzdělání i čistě psychologický odpor formují odpor k entomofagii a proč i přes ekologické a zdravotní benefity hmyzí mouka zatím neprorazila do běžného jídelníčku.
Podle výzkumu publikovaného v lednovém čísle časopisu International Journal of Food Science and Technology pod názvem „From fear to fork – exploring food neophobia and the inclination towards entomophagy in Italy“ zůstává hlavní překážkou takzvaná potravinová neofobie, tedy strach z ochutnávání neznámých jídel. Studie ukázala, že Italové, kteří jsou obecně nedůvěřiví k novinkám na talíři, mají téměř automaticky odpor i k jakékoli formě hmyzích produktů, ať už jde o celé larvy nebo třeba jen cvrččí mouku přidanou do pečiva. Vědci přitom upozorňují, že právě entomofagie je jednou z nejefektivnějších cest, jak zajistit udržitelnou produkci bílkovin při minimálním zatížení planety. Chov hmyzu totiž oproti hospodářským zvířatům vyžaduje výrazně méně vody, krmiva i prostoru a produkuje zlomek skleníkových plynů. Jak připomíná FAO, do roku 2050 bude nutné zvýšit světovou produkci potravin o 70 %, což bez alternativních proteinů nebude možné.
Autoři studie, vedené Robertou Tolve, shromáždili data prostřednictvím online dotazníků mezi více než pěti stovkami Italů různých věkových skupin a profesí. Respondenti vyplnili standardizovanou Škálu potravinové neofobie (Food Neophobia Scale) a odpovídali na otázky týkající se svých postojů k entomofagii. Z výsledků jasně vyplynulo, že klíčovými faktory odmítání hmyzu je především vyšší věk, nižší vzdělání a nedostatek osobních zkušeností s podobnými produkty. Naopak mladší a vzdělanější respondenti s vyššími příjmy častěji projevovali ochotu hmyz ochutnat, zejména pokud byl zpracovaný tak, aby nebyl vizuálně patrný. Nejlépe přijímanou variantou byla cvrččí mouka, kterou lze nenápadně přidat do těstovin nebo pečiva.
Studie také upozorňuje na význam kulturních stereotypů a takzvaného „faktoru znechucení“. V Evropě je konzumace hmyzu stále spojována s představou špíny, nouze nebo exotiky, což podle odborníků významně přispívá k odmítavým reakcím. Jak uvádí autorka článku Roberta Tolve, „zkoumání vlivu demografických proměnných, zkušeností a kulturních vzorců je zásadní pro navržení strategií, které by mohly pomoci překonat psychologické bariéry při přijímání hmyzu jako potraviny“. Přitom z hlediska výživy je hmyz bohatým zdrojem bílkovin, zdravých tuků, vitamínů, minerálů i bioaktivních látek, například polyfenolů, které prospívají zdraví. Evropská unie již schválila čtyři druhy jedlého hmyzu – larvy potemníka moučného, larvy potemníka stájového, saranče stěhovavé a cvrčka domácího, další druhy jsou v procesu povolování. Přes tyto kroky je podle zprávy International Platform of Insects for Food & Feed zájem spotřebitelů stále v plenkách, i když segment hmyzích produktů v Evropě roste.
Na překonání odporu spotřebitelů doporučují odborníci kombinaci edukace, inovativního marketingu a důrazu na zpracované formy, které vizuálně nepřipomínají hmyz. Významnou roli hraje také důvěra v bezpečnost výroby a kontrolu kvality. Jak ukázala zmíněná studie, zkušenosti s konzumací hmyzích produktů jsou pro budoucí přijetí klíčové – ti, kdo už někdy ochutnali, vykazovali mnohem nižší míru neofobie a větší ochotu hmyz zařadit do jídelníčku. Otázkou zůstává, zda se podaří během několika let změnit zakořeněné kulturní stereotypy a přesvědčit veřejnost, že cvrček v těstovinách není hrozbou, ale příležitostí.
Původní článek „From fear to fork—exploring food neophobia and the inclination towards entomophagy in Italy“ si můžete přečíst online zde.
Zdroj: academic.oup.com





