Nová studie ukazuje, že růst naděje dožití v Evropě prudce zpomalil. Obezita, nemoci srdce a dopady covidu přerušily desetiletí trvající trend prodlužování života.
Evropané si zvykli, že s každou generací budou žít déle a zdravěji. Nová rozsáhlá studie publikovaná v prestižním časopisu The Lancet Public Health však přináší šokující zjištění: růst naděje dožití se po roce 2011 dramaticky zpomalil a v některých zemích se prakticky zastavil. Tento trend je varovným signálem, že pohodlný životní styl, rostoucí obezita, nemoci srdce a důsledky pandemie covidu-19 společně vytvořily tichou epidemii, která začíná požírat úspěchy posledních dekád.
Autoři studie analyzovali data z dvaceti evropských států včetně České republiky a zjistili, že zatímco v období od roku 1990 do roku 2011 rostla střední délka života v průměru o 0,23 roku ročně, po roce 2011 se tempo zpomalilo na pouhých 0,15 roku ročně. V Anglii byl propad dokonce ještě výraznější – tempo růstu naděje dožití tam kleslo z 0,25 na 0,07 roku, což je nejprudší zpomalení ze všech sledovaných států. Studie upozorňuje, že tento negativní trend nastal ještě před pandemií covidu, která následně situaci ještě zhoršila. V letech 2019–2021 poklesla naděje dožití téměř ve všech zemích, především kvůli vysoké úmrtnosti na covid-19 a souvisejícím komplikacím.
Mezi hlavní faktory zpomalení autoři řadí především kardiovaskulární onemocnění, jejichž podíl na celkové nemocnosti a předčasné úmrtnosti se dlouhodobě zvyšuje. K tomu se přidává strmý nárůst průměrného BMI a rostoucí počet lidí s obezitou i nadváhou. Zásadní roli hraje nedostatek pohybu, změna stravovacích návyků a nedostatečně účinná prevence chronických nemocí. Zatímco některé severské státy jako Norsko nebo Island si dokázaly udržet relativně příznivý vývoj díky promyšlené zdravotní politice a důrazu na prevenci, v řadě jiných zemí včetně Česka se pozitivní trend prakticky zastavil.
Pandemie covidu-19 přinesla nejvýraznější skokový pokles za poslední dekády. Nemoc zasáhla nejen seniory, ale i střední generaci s přidruženými chronickými chorobami. Epidemiologové varují, že covid se stal katalyzátorem dlouhodobě podceňovaných problémů, které existovaly už před rokem 2020. Tato „krize zdraví“ přitom nevznikla přes noc. Dlouhé roky se v evropských státech odsouvala prevence nemocí na okraj, zdravotní systémy řešily akutní stavy, ale mnohem méně investovaly do podpory zdravého životního stylu a včasného screeningu rizikových faktorů.
Experti, včetně hlavních autorů publikace z University of Oxford a dalších institucí, doporučují rozsáhlé investice do veřejného zdraví a cílené programy na podporu pohybu a zdravého stravování. Varují, že Evropa rozhodně nedosáhla biologického limitu délky života – stagnace je spíše důsledkem špatných rozhodnutí a pasivity. Pokud státy nezačnou energicky podporovat prevenci kardiovaskulárních nemocí, cukrovky a obezity, může se průměrná délka života nejen zastavit, ale dokonce začít klesat.
Česká republika, která už dnes čelí vysoké zátěži civilizačních chorob, má příležitost inspirovat se úspěšnými modely ze severní Evropy. Bez důrazné změny politiky a masivní podpory prevence však nelze čekat, že se negativní trend otočí. Studie je tak přímou výzvou pro politiky i veřejnost: začít brát zdraví obyvatel vážněji než kdykoli předtím.
Studii „Advancing Europe’s non-communicable diseases agenda through cross-national collaboration: translating WHO-Europe findings into actionable strategies“ si můžete přečíst online zde.
Zdroj: thelancet.com
4 minuty
