Nová vědecká studie přináší překvapivé poznatky o tom, jak naše osobnost zásadně ovlivňuje, zda se cvičení stane trvalou součástí života. Extroverti, introverti i lidé s úzkostmi mohou profitovat z odlišných forem pohybu – pokud se naučí respektovat své vlastní dispozice.
Pokud se vám nedaří dodržet cvičební plán nebo se vám některé aktivity rychle omrzí, možná nejste líní ani nedisciplinovaní. Podle nové studie publikované v prestižním časopise Frontiers in Psychology může být problém prostší: váš trénink jednoduše neodpovídá vaší osobnosti.
Na výzkumu se podíleli vědci z University College London (UCL), kteří zjistili, že povahové rysy silně ovlivňují nejen chuť cvičit, ale i samotný efekt pravidelné fyzické aktivity. Profesor Paul Burgess z UCL Institute of Cognitive Neuroscience to ve zprávě pro média shrnul takto:
„Porozumění osobnostním faktorům při návrhu a doporučování pohybových programů je pravděpodobně zásadní pro to, zda lidé u cvičení vydrží a zlepší si kondici.“
Studie sledovala 132 dospělých, kteří prošli vstupním měřením fyzické zdatnosti a následně byli rozděleni do dvou skupin. Jedna absolvovala osm týdnů domácího tréninku s posilováním a jízdou na kole v různých intenzitách. Kontrolní skupina pouze protahovala a žila obvyklým stylem.
Vědci také zjišťovali, jak se projevuje takzvaná „Velká pětka“ osobnostních rysů: extraverze, otevřenost, svědomitost, neuroticismus a přívětivost. Předpokládalo se, že extroverti budou preferovat skupinové lekce a introverti naopak sólové aktivity – realita ale přinesla zajímavá překvapení.
Například extroverti sice častěji volili intenzivní intervalové tréninky (HIIT) a laboratorní aerobní testy, ale méně často dokončili všechna následná měření. Ze 132 původních účastníků dokončilo výzkum jen 86. Navíc extroverti oproti jiným typům osobnosti neměli prokazatelně větší zlepšení kondice.
„Extroverti často dávají přednost týmovým sportům a skupinovým lekcím, kde je motivují ostatní. Lidé se silnější svědomitostí jsou naopak přitahováni strukturovanými aktivitami se stálým rozvrhem, protože to odpovídá jejich organizované a cílevědomé povaze,“ vysvětlil pro NBC News psychiatr Blaise Aguirre z McLean Hospital.
Podrobné dotazníky a následné rozhovory ukázaly, že lidé s vyšším neuroticismem – tedy tendencí k úzkosti a náladovosti – si více oblíbili méně náročné domácí tréninky a byli méně ochotní sledovat si tepovou frekvenci. Důležité je, že právě u těchto účastníků vědci zaznamenali snížení stresu, což je cenný poznatek pro lidi trpící úzkostmi.
Oproti očekávání nebyla svědomitost předpovědí toho, zda někoho cvičení baví. Ovšem lidé se silnou svědomitostí na začátku studie vykazovali lepší fyzickou kondici a více hodin pohybu týdně.
Zajímavým aspektem byl i vztah k novým formám tréninku. Účastníci s vysokou mírou otevřenosti méně oceňovali HIIT cvičení a intenzivní jízdy na kole. Přesto byli ochotnější docházet na kontrolní měření a dokončit celý projekt. Aguirre doplnil, že otevření lidé bývají zvídaví a rádi zkoušejí nové typy aktivit – například tanec, turistiku či moderní fitness koncepty.
Naopak přívětivost se projevila kladným vztahem k pohodovější, dlouhé jízdě na kole.
Tato zjištění potvrzují, že cvičení a osobnost spolu tvoří obousměrný vztah. Blaise Aguirre k tomu v článku pro NBC News napsal:
„Stejně jako vaše osobnost ovlivňuje vaši pohybovou rutinu, může naopak pohyb utvářet osobnost – pomáhá posilovat pozitivní rysy, jako je disciplína nebo sociální dovednosti, a zmírňovat negativní, například úzkost či emoční nestabilitu.“
V souvislosti s výzkumem experti doporučují několik kroků pro lepší začlenění pohybu do života:
• Poznejte sami sebe a své dispozice.
• Vyberte si aktivity, které odpovídají vaší povaze.
• Začínejte s malými dávkami a budujte návyk.
• Pokud potřebujete, vyhledejte podporu.
• Buďte trpěliví.
Jak potvrzuje studie zveřejněná v Frontiers in Psychology, žádný univerzální recept na motivaci neexistuje. Klíčem je kombinovat osobnostní poznání s realistickým plánem a postupným zvyšováním nároků.
Důkazem budiž slova autora studie Paula Burgessa: „Existuje řada důvodů, proč lidé u cvičení nevydrží. Pokud však pochopíme, jakým typem osobnosti jsme, máme mnohem větší šanci najít aktivitu, která nám bude vyhovovat a u které zůstaneme.“
Podle Světové zdravotnické organizace stále přibližně třetina dospělých nesplňuje doporučených 150 minut středně intenzivní aktivity týdně. Personalizovaný přístup k pohybu tak může být jednou z cest, jak tuto situaci zlepšit.
Původní studii „Personality traits can predict which exercise intensities we enjoy most, and the magnitude of stress reduction experienced following a training program“ naleznete na webu zde.
Zdroje: frontiersin.org; nbcnews.com
4 minuty
