Nejnovější mezinárodní výzkum se pokusil odpovědět na odvěkou otázku, co vlastně znamená být „cool“. Studie, která zahrnula téměř šest tisíc respondentů z dvanácti zemí světa, přináší překvapivě jednotný obraz o tom, jaké hodnoty a osobnostní rysy se s pojmem cool spojují.
Co je to cool člověk? Znamená být cool totéž, co být dobrý? A liší se vnímání těchto pojmů v různých kulturách? Na tyto otázky hledali odpovědi autoři rozsáhlé studie „Cool People“, kterou publikoval prestižní vědecký časopis Journal of Experimental Psychology: General (Pezzuti, Warren, Chen, 2025). Výzkum se opíral o dotazníky a experimenty s 5 943 účastníky z Austrálie, Číny (pevninské i Hongkongu), Německa, Indie, Mexika, Nigérie, Chile, Španělska, Jižní Afriky, Jižní Koreje, Turecka a Spojených států amerických.
Podle výsledků studie mají lidé, které ostatní označují za „cool“, několik společných rysů. Jsou více extrovertní, otevření novým zážitkům, autonomní, dobrodružní, hedonističtí a mocní. Tito lidé bývají vnímáni jako ti, kdo mají charisma, nezávislost a odvahu vyčnívat z davu. Výzkum překvapivě zjistil, že tyto atributy jsou mimořádně stabilní napříč kulturami a geografickými oblastmi.
Naopak s obrazem dobrých lidí se pojí jiný soubor charakteristik – například konformita, tradice, bezpečí, vřelost, laskavost, univerzalismus, svědomitost a klid. Autoři tak potvrzují, že cool a dobrý nejsou synonyma, i když mezi nimi existují průniky. Jak uvádí autoři v původním článku: „Pohodoví lidé jsou vnímáni jako extrovertnější, hédonističtější, výkonnější, dobrodružnější, otevřenější a samostatnější, zatímco dobří lidé jsou konformnější, tradičnější, bezpečnější, vřelejší, příjemnější, univerzálnější, svědomitější a klidnější.“ (Pezzuti, Warren, Chen, 2025)
Tým psychologů na základě dat vymezil šest klíčových dimenzí, které nejlépe popisují „cool“ osobnosti:
1. Moc – schopnost ovlivňovat okolí a prosadit se.
2. Hedonismus – orientace na příjemné zážitky a potěšení.
3. Dobrodružství – chuť riskovat a objevovat nové.
4. Autonomie – nezávislost na očekáváních druhých.
5. Otevřenost – vnímavost k novým myšlenkám a zkušenostem.
6. Extroverze – společenskost a energie.
Podrobnosti studie zároveň ukazují, že ideál „coolness“ odráží nejen individuální hodnoty, ale i společenské hierarchie. „Být cool“ podle autorů studie souvisí s postavením ve skupinách, s tím, jak lidé mění normy a prosazují nové trendy. Jinými slovy, cool lidé bývají inovátory, ale také vzory, které ostatní chtějí napodobovat.
Doprovodná zpráva CNN shrnula závěry takto: „Pohodovost není jen o tom být milý nebo příjemný. Jde o to být silný, otevřený zážitkům a často ochotný porušovat konvence“ (viz CNN Health)
Výzkumníci rovněž zkoumali kulturní rozdíly a zjistili, že se význam pojmu cool téměř neliší ani mezi Evropou a Asií, ani mezi rozvinutými a rozvojovými státy. Všude se opakuje tentýž profil: otevřenost, dobrodružství, autonomie a odvaha vyčnívat z řady. Tímto zjištěním studie navazuje na předchozí psychologický výzkum tzv. Big Five osobnostních rysů a ukazuje, že globální popkultura a digitální sítě napomáhají sjednocovat představy o tom, kdo je „cool“.
Caleb Warren, jeden z autorů studie, v rozhovoru pro APA uvedl: „Naše práce ukazuje, že cool lidé nejenže formují sociální hierarchie, ale také usnadňují kulturní změnu tím, že prosazují nové hodnoty a normy.“
Původní studii „Cool people“ si můžete přečíst na webu zde.
Zdroje: psycnet.apa.org; edition.cnn.com





