Vědecký výzkum z Nizozemska dokazuje, že už ve věku 10 let může pravidelná fyzická aktivita pomoci dětem doslova zvětšit části mozku důležité pro paměť a emoce. Změny jsou viditelné na MRI skenech i po čtyřech letech.
Fyzická aktivita u dětí není jen receptem na zdravé tělo, ale – jak ukazuje výzkum – i na zdravější mozek. Výsledky rozsáhlé nizozemské studie publikované v říjnu 2023 v prestižním časopise JAMA Network Open potvrzují, že pohyb v dětském věku přímo souvisí s růstem některých mozkových struktur, které jsou klíčové pro zvládání emocí a paměť.
Tým vědců vedený Fernandem Estévezem-Lópezem sledoval v rámci projektu Generation R více než tisíc dětí ve věku od 10 do 14 let. Děti podstoupily opakované vyšetření magnetickou rezonancí mozku, přičemž výzkumníci analyzovali, zda existuje souvislost mezi fyzickou aktivitou v 10 letech a pozdějšími změnami v mozkové struktuře.
Do výzkumu bylo zapojeno 1088 dětí (z toho 52 % dívek), z nichž většina pocházela z Nizozemska. Úroveň fyzické aktivity zaznamenávaly jak děti samotné, tak jejich rodiče. Hodnotily se tři typy pohybu: sport, pobyt venku a celková fyzická aktivita.
„Ve studii jsme zjistili, že vyšší fyzická aktivita ve věku 10 let souvisí s nárůstem objemu amygdaly a hippocampu mezi desátým a čtrnáctým rokem,“ uvádějí autoři v původním článku.
Co přesně se v mozku měnilo?
Amygdala
Tato mozková oblast hraje zásadní roli při zpracování emocí, jako je strach nebo hněv. Výzkumníci zjistili, že děti s vyšší celkovou fyzickou aktivitou měly o několik procent větší amygdalu o čtyři roky později. Tento efekt byl zřejmý při vyhodnocení dat kombinujících odpovědi dětí i rodičů.
Hippocampus
Oblast mozku spojená s učením a pamětí. Zvýšený objem této struktury vědci zaznamenali pouze na základě odpovědí dětí o jejich aktivitě, nikoli z údajů rodičů. Znamená to, že vlastní vnímání aktivity dětmi může být přesnějším ukazatelem dopadu pohybu.
Globální mozkové objemy
Změny v celkovém objemu mozku, šedé a bílé hmoty nebyly statisticky významné – efekt fyzické aktivity se tedy projevuje hlavně v konkrétních oblastech.
Proč to má smysl?
V době, kdy děti tráví stále více času před obrazovkami a fyzická aktivita upadá, přichází tato studie jako silný argument pro podporu pohybu nejen kvůli fyzičce, ale i kvůli vývoji mozku.
Mozek se mezi 10. a 14. rokem nachází ve fázi výrazného přestavování – synapse se posilují, nebo naopak zanikají podle toho, co dítě zažívá a dělá. Pohyb může podpořit neuroplasticitu – schopnost mozku měnit se a učit se. Fyzická aktivita navíc stimuluje produkci látek jako BDNF (mozkový neurotrofní faktor), který hraje klíčovou roli ve tvorbě nových neuronů a spojení.
Dopady na školství a rodičovství
Výsledky výzkumu mají potenciál ovlivnit přístup škol i rodičů:
- Školy by měly přehodnotit omezování tělocviku a více podporovat aktivní přestávky nebo školní pohybové programy.
- Rodiče mohou být ujištěni, že sport dítěti nejen pomáhá vybít energii, ale i “zvětšuje mozek”.
„Fyzická aktivita v pozdním dětství byla prospektivně spojena se změnami objemu subkortikálních struktur mozku – konkrétně amygdaly a hippocampu,“ stojí v závěru studie JAMA Network Open (2023).
Shrnutí hlavních závěrů
Čtyřletá longitudinální studie z Rotterdamu na více než tisícovce dětí ukázala, že vyšší míra fyzické aktivity v 10 letech je spojena s měřitelným růstem objemu amygdaly – části mozku odpovědné za emoční zpracování. Tento efekt byl nejzřetelnější, když byly aktivity hodnoceny jak dítětem, tak rodičem.
Objem hippocampu, tedy mozkové struktury klíčové pro paměť a učení, rostl jen u dětí, které samy uváděly vyšší úroveň aktivity. Naproti tomu globální objemy mozku – jako celková šedá či bílá hmota – zůstaly beze změny, což naznačuje, že pohyb ovlivňuje především specifické oblasti mozku, nikoliv jeho celkovou velikost. Výsledky tak potvrzují, že i běžná denní fyzická aktivita má přímý dopad na mozkový vývoj během klíčového období přechodu z dětství do adolescence.
A co dál?
Studie nehodnotila, zda větší amygdala či hippocampus vede k lepším školním výsledkům, ale otevírá dveře dalším výzkumům. Co však jasně říká: pohyb mění dětský mozek k lepšímu.
Takže příště, až dítě poprosí, že si chce jít zaběhat nebo projet na kole, místo „Nezapomeň na úkoly!“ zvažte spíš odpověď:
„Běž, ať ti roste mozek.“
Původní studie „Levels of Physical Activity at Age 10 Years and Brain Morphology Changes From Ages 10 to 14 Years“ je dostupná oline zde.
Zdroj: ncbi.nlm.nih.gov
9 minut
