Enzym bromelain z ananasu vykazuje v laboratorních studiích schopnost ničit některé nádorové buňky. Vědci však upozorňují, že klinické důkazy zatím chybějí.
Ananas patří mezi nejznámější tropické ovoce na světě. Vedle své sladké chuti však obsahuje také biologicky aktivní látky, které přitahují pozornost vědců. Jednou z nich je bromelain, směs proteolytických enzymů přirozeně přítomných zejména ve stonku ananasu.
V posledních desetiletích se bromelain stal předmětem intenzivního výzkumu, protože může mít protizánětlivé, trávicí a potenciálně také protinádorové účinky. Přestože některé laboratorní studie přinesly zajímavé výsledky, odborníci zároveň upozorňují, že většina dosavadních experimentů byla provedena pouze v laboratorních podmínkách a nikoli na pacientech.
Co je bromelain a kde se používá
Bromelain je směs enzymů, které štěpí bílkoviny. Přirozeně se nachází v různých částech rostliny Ananas comosus, přičemž nejvyšší koncentrace bývá ve stoncích, z nichž se bromelain průmyslově získává.
V medicíně a doplňcích stravy se bromelain používá především pro své biologické účinky. Výzkumy naznačují, že může působit proti zánětu, podporovat trávení bílkovin a ovlivňovat některé imunitní procesy.
Přehled studií publikovaný v časopise Biotechnology Research International popisuje, že bromelain může ovlivňovat řadu buněčných procesů spojených se zánětem a imunitní odpovědí. Tyto vlastnosti jsou důvodem, proč se o tuto látku zajímají také onkologové.
Laboratorní experimenty: Jak bromelain působí na nádorové buňky
Laboratorní studie ukazují, že bromelain může na buněčné úrovni ovlivňovat některé procesy spojené s růstem nádorů. V pokusech prováděných na izolovaných buněčných kulturách vědci pozorovali několik mechanismů, které by mohly přispět k potlačení nádorových buněk.
Výzkum například ukázal, že bromelain může spouštět apoptózu, tedy programovanou buněčnou smrt. Tento proces je důležitý pro udržení rovnováhy v organismu, protože umožňuje odstranění poškozených nebo nebezpečných buněk.
Další studie naznačují, že bromelain může aktivovat molekulární dráhy spojené s enzymy z rodiny kaspáz a zároveň podporovat štěpení proteinu PARP, který hraje roli při opravě DNA. Tyto změny mohou přispívat k zastavení růstu některých nádorových buněk.
V experimentálních modelech byla také pozorována uvolňování cytochromu c, důležité molekuly zapojené do buněčné smrti. Současně může bromelain tlumit aktivitu některých signálních drah podporujících přežití buněk, například dráhy Akt nebo proteiny z rodiny Bcl-2.
Podle laboratorního výzkumu publikovaného v časopise Cancer Letters byly tyto mechanismy spojeny se sníženou životaschopností některých typů nádorových buněk, včetně buněk karcinomu žaludku a tlustého střeva.
Výsledky u buněk žaludku a tlustého střeva
Některé studie se zaměřily na nádorové buňky trávicího systému. V kontrolovaných laboratorních podmínkách vědci zjistili, že bromelain může výrazně snížit životaschopnost buněk karcinomu žaludku a kolorektálního karcinomu.
Zajímavým zjištěním bylo také to, že bromelain dokázal působit i na buněčné linie, které vykazovaly určitou odolnost vůči některým chemoterapeutickým látkám.
Takové výsledky však automaticky neznamenají, že stejný účinek bude pozorován i v lidském těle. Buněčné kultury představují velmi zjednodušený model biologických procesů a nezohledňují například metabolismus, imunitní reakce ani bezpečné dávkování.
Proč laboratorní výsledky nestačí
Vědci zdůrazňují, že většina dosavadních studií byla provedena in vitro, tedy v laboratorních podmínkách mimo živý organismus.
To znamená, že bromelain působil přímo na izolované buňky v kontrolovaném prostředí. V lidském těle však hraje roli mnoho dalších faktorů. Látka musí projít trávením, vstřebáním, metabolismem a distribucí do tkání. Tyto procesy mohou výrazně změnit její účinek.
Z tohoto důvodu je mezi laboratorním objevem a skutečným lékem často dlouhá cesta. Mnoho látek, které v buněčných kulturách vykazují silné protinádorové účinky, se v klinických studiích nakonec neosvědčí.
Jak se bromelain používá dnes
V současnosti není bromelain schválen jako léčba rakoviny. Používá se především jako doplněk stravy, který může podporovat trávení nebo působit proti zánětu.
Některé studie také zkoumají jeho možné využití například při hojení ran nebo při otocích po chirurgických zákrocích.
Odborníci však zdůrazňují, že k posouzení případné role bromelainu v onkologii jsou nutné velké klinické studie na lidech, které by ověřily účinnost i bezpečnost.
Závěr
Bromelain z ananasu představuje zajímavou biologicky aktivní látku, která v laboratorních studiích vykazuje schopnost ovlivňovat růst některých nádorových buněk. Mechanismy zahrnují například aktivaci apoptózy nebo ovlivnění buněčných signálních drah spojených s přežitím buněk.
Přesto je nutné zdůraznit, že tyto výsledky pocházejí převážně z experimentů na buněčných kulturách. Vědci proto upozorňují, že bromelain nelze považovat za léčbu rakoviny a jeho skutečný význam v medicíně může být potvrzen až po rozsáhlých klinických studiích.
Výzkum však zároveň ukazuje, jak velký potenciál mohou mít přírodní látky při hledání nových terapeutických strategií.
Literatura
- Pavan R., Jain S., Kumar A. Biotechnology Research International, 2012; Properties and Therapeutic Application of Bromelain: A Review
- Rathnavelu V. et al. Biomedical Reports, 2016; Potential role of bromelain in clinical and therapeutic applications
- Chobotova K., Vernallis A., Majid F. Cancer Letters, 2010; Bromelain’s activity and potential as an anti-cancer agent: Current evidence and perspectives
4 minuty
