Nové výzkumy naznačují, že při žvýkání žvýkaček se do slin uvolňují mikroplastové částice. Vědci nyní zkoumají jejich možný vliv na zdraví.
Žvýkačka patří mezi nejběžnější výrobky každodenní spotřeby. Lidé ji používají po jídle, během práce, při sportu i při řízení automobilu. Málokdo se však zamýšlí nad tím, z čeho je vlastně moderní žvýkačka vyrobena. Právě tato otázka se stala tématem nového výzkumu amerických vědců, kteří upozornili na možnou souvislost mezi žvýkáním a příjmem mikroplastových částic.
Pilotní studie prezentovaná na odborném setkání American Chemical Society ukázala, že během běžného žvýkání mohou některé žvýkačky uvolňovat do slin stovky až tisíce mikroskopických částic. Ty jsou následně polykány a dostávají se do trávicího systému. Autoři současně zdůrazňují, že cílem výzkumu není vyvolávat obavy, ale lépe pochopit další možný zdroj každodenní expozice mikroplastům. (Chewing gum can shed microplastics into saliva, pilot study finds)
Co obsahují dnešní žvýkačky
Původní žvýkací hmoty byly vyráběny z přírodních pryskyřic nebo latexu získávaného ze stromů. Současné komerční žvýkačky však často využívají syntetickou žvýkací bázi obsahující polymerní materiály, které zajišťují pružnost, měkkost a dlouhou životnost výrobku.
Výzkumníci z Kalifornské univerzity analyzovali deset různých značek žvýkaček, včetně výrobků označovaných jako přírodní i syntetické. Překvapivým výsledkem bylo zjištění, že mikroplastové částice uvolňovaly oba typy výrobků v podobném množství.
Podle autorů to naznačuje, že zdrojem nemusí být pouze samotná syntetická žvýkací báze. Určitou roli může hrát také výrobní proces, balení nebo kontaminace během zpracování.
Při analýze byly identifikovány různé typy polymerů běžně používaných v plastovém průmyslu, například polyolefiny nebo polyethylentereftalát.
Kolik částic může člověk spolknout
Podle prezentovaných výsledků mohl jeden gram žvýkačky uvolnit až 637 mikroplastových částic.
Vzhledem k tomu, že běžný kus žvýkačky váží přibližně dva až šest gramů, může se množství uvolněných částic pohybovat ve stovkách až tisících na jeden kus. V některých případech výzkumníci odhadovali hodnoty blížící se třem tisícům částic na jednu žvýkačku.
Důležitým zjištěním bylo také to, že přibližně 94 procent částic se uvolnilo během prvních osmi minut žvýkání. Poté se tempo výrazně zpomalovalo.
Autoři proto upozorňují, že z hlediska expozice může být výhodnější žvýkat jednu žvýkačku delší dobu než během dne opakovaně otevírat nové kusy.
Podle jejich odhadů by člověk pravidelně žvýkající žvýkačky mohl tímto způsobem spolknout desítky tisíc mikroplastových částic ročně.
Je však důležité dodat, že nejde o dominantní zdroj expozice. Mikroplasty byly nalezeny také v pitné vodě, balené vodě, mořských plodech, domácím prachu, potravinách i ovzduší. (Chewing Gums: Unintended sources of ingested microplastics in humans)
Co mohou mikroplasty dělat v lidském těle
Největší otázkou zůstává, jaké zdravotní důsledky může mít dlouhodobá přítomnost mikroplastů v organismu.
V posledních letech byly mikroplastové částice nalezeny v krvi, placentě, plicích, játrech i mozkové tkáni. Samotná přítomnost těchto částic však ještě automaticky neznamená vznik konkrétní nemoci.
Laboratorní studie a experimentální výzkumy naznačují možné souvislosti s:
- oxidačním stresem,
- zánětlivými procesy,
- poruchami buněčného metabolismu,
- změnami hormonální regulace.
Odborníci však upozorňují, že většina současných poznatků pochází z laboratorních experimentů nebo studií na zvířatech. Přesný dopad běžné lidské expozice zatím není znám. (A Review of Human Exposure to Microplastics and Insights Into Microplastics as Obesogens)
Další nečekaný zdroj mikroplastů
Pro běžného spotřebitele nepředstavují současné poznatky důvod k panice ani k okamžitému vyřazení žvýkaček z každodenního života.
Nové výsledky však ukazují, že mikroplasty mohou pocházet i z výrobků, které byly dlouhá léta považovány za zcela běžné a zdravotně bezproblémové.
Podobně jako u plastových lahví, potravinových obalů, syntetického oblečení nebo mikroplastů přítomných ve vzduchu se potvrzuje, že moderní člověk přichází do kontaktu s plastovými částicemi prakticky neustále.
Právě proto se dnešní výzkum nesoustředí pouze na jednotlivé zdroje. Stále více vědců se snaží pochopit celkovou kumulativní expozici, tedy součet všech drobných kontaktů s mikroplasty během každodenního života. A žvýkačky se nyní staly dalším překvapivým dílkem této rozsáhlé skládačky.
Literatura:
5 minut
