Vědci nacházejí mikroplasty a nanoplasty v lidském mozku, krvi i orgánech. Nové výzkumy naznačují možná zdravotní rizika i cesty, jak expozici omezit.
Ještě před několika lety byly mikroplasty považovány především za ekologický problém oceánů a vodních toků. Dnes se však stále více ukazuje, že nejde pouze o otázku životního prostředí. Nejnovější studie naznačují, že plastové částice pronikají do lidského organismu mnohem hlouběji, než se dříve předpokládalo.
Zatímco první výzkumy se soustředily na jejich přítomnost v pitné vodě nebo potravinách, novější práce přinášejí důkazy o jejich výskytu v krvi, placentě, játrech, ledvinách, a dokonce i v mozkové tkáni. Vědci současně upozorňují, že skutečné zdravotní důsledky zřejmě teprve začínáme chápat. (The potential impact of nano and microplastics on human health)
Mozek obsahuje více plastů než jiné orgány
Jedním z nejdiskutovanějších objevů posledních let je práce publikovaná v časopise Nature Medicine. Výzkumníci analyzovali vzorky mozku, jater a ledvin odebrané při pitvách zemřelých osob.
Výsledky ukázaly, že koncentrace mikroplastů a nanoplastů byla v mozkové tkáni sedmkrát až třicetkrát vyšší než v ostatních sledovaných orgánech. Převládal zejména polyetylen, tedy plast běžně používaný při výrobě obalů a plastových lahví. Autoři současně zaznamenali trend rostoucího množství těchto částic v průběhu posledních let. Studie však neprokazuje, že by mikroplasty přímo způsobovaly konkrétní onemocnění. Ukazuje pouze jejich přítomnost a hromadění v lidském organismu. (Bioaccumulation of microplastics in decedent human brains)
Další přehledové práce upozorňují, že nanoplasty jsou natolik malé, že mohou překonávat biologické bariéry, včetně střevní stěny nebo hematoencefalické bariéry chránící mozek. Právě tato vlastnost je jedním z hlavních důvodů, proč jsou považovány za potenciálně rizikovější než větší mikroplastové částice.
Co dnes víme o zdravotních dopadech
V současnosti neexistuje jednoznačný důkaz, že by mikroplasty byly přímou příčinou konkrétních lidských nemocí. Narůstá však počet studií, které spojují jejich přítomnost s biologickými změnami v organismu.
Přehled publikovaný v roce 2025 shrnul výsledky dosavadních výzkumů a upozornil na souvislosti mezi expozicí mikroplastům a zvýšenými známkami zánětu, oxidačního stresu a hormonálních změn. Výzkumníci současně upozorňují, že většina dostupných studií je zatím observační a neumožňuje prokázat příčinnou souvislost.
Další práce uvádějí možné souvislosti s poruchami buněčného metabolismu, poškozením DNA, změnami střevního mikrobiomu a zánětlivými procesy v různých orgánech. Laboratorní experimenty navíc ukazují, že nanoplasty mohou ovlivňovat fungování lidských buněk i při velmi nízkých koncentracích. (Impact of Microplastic Exposure on Human Health)
Jak lze expozici omezit
Přestože věda zatím hledá způsoby, jak plastové částice z organismu odstraňovat, odborníci doporučují zaměřit se především na snižování expozice.
Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že nejdůležitějšími kroky zůstávají zlepšování kvality pitné vody, omezení plastového odpadu a další výzkum zdravotních dopadů. WHO současně konstatuje, že současné poznatky zatím neumožňují přesně vyčíslit zdravotní rizika pro člověka.
Některé studie naznačují, že významným zdrojem expozice mohou být plastové obaly potravin, jednorázové lahve a vysoce průmyslově zpracované potraviny. Výzkumníci proto doporučují preferovat skleněné nebo nerezové nádoby, omezovat ohřev potravin v plastových obalech a využívat kvalitní filtrace pitné vody tam, kde je to možné.
Zajímavý směr představuje také nedávno popsaná bakterie Leuconostoc mesenteroides CBA3656 z tradičního kimči, která dokázala v laboratorních podmínkách a u myší zachytávat nanoplasty ve střevě a podporovat jejich vylučování. Pokud budou výsledky potvrzeny i v klinických studiích na lidech, mohlo by jít o první biologický přístup zaměřený na odstraňování nanoplastů po jejich vstupu do organismu. Dosud však zůstává tato metoda ve fázi experimentálního výzkumu.
Současný stav poznání lze shrnout jednoduše. Mikroplasty a nanoplasty jsou dnes prokazatelně součástí lidského těla. Vědci stále intenzivněji zkoumají jejich vliv na zdraví, ale definitivní odpovědi zatím nemají. Jisté je pouze to, že množství plastů v životním prostředí i v lidském organismu roste a zájem o jejich možné zdravotní důsledky bude v příštích letech dále sílit.
Literatura
5 minut
