Jsou horší plastové lahve, vodovodní voda nebo limonády? Nové studie ukazují, odkud do těla přijímáme nejvíce mikroplastů a jak riziko snížit.
Po objevu bakterie z kimči, která dokáže pomáhat s vylučováním nanoplastů z organismu, se nabízí logická otázka: odkud vlastně tyto částice do lidského těla přicházejí?
Mnoho lidí automaticky ukáže na plastové lahve s vodou. Situace je však složitější. Moderní člověk přijímá mikroplasty a nanoplasty z několika zdrojů současně a některé z nich jsou překvapivě významnější než samotná pitná voda.
Vědci dnes odhadují, že expozice probíhá prostřednictvím nápojů, potravin, vzduchu i domácího prostředí. Rozdíly mezi jednotlivými zdroji jsou přitom značné. (Microplastics in drinking-water)
Plastová láhev není jediný problém
Největší pozornost tradičně přitahují jednorázové PET lahve. Výzkumy ukazují, že při skladování, přepravě a zejména zahřívání může docházet k uvolňování mikroplastových částic do vody.
Obzvláště problematické jsou situace, kdy láhev zůstává dlouhé hodiny v rozpáleném automobilu nebo na přímém slunci. Vyšší teplota urychluje stárnutí plastu a zvyšuje množství uvolněných částic.
Ještě větší problém však mohou představovat opakovaně používané plastové lahve s poškozeným povrchem. Každé mechanické opotřebení vytváří drobné částice, které se mohou dostávat do nápoje.
Překvapivě však některé studie zjistily, že významným zdrojem mikroplastů nemusí být samotná voda, ale plastový uzávěr. Při každém otevření a zavření dochází k drobnému obrušování materiálu.
V posledních letech vzbudila pozornost také studie publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, která pomocí moderních analytických metod zjistila, že jeden litr balené vody může obsahovat desítky až stovky tisíc nanoplastových částic. (Rapid single-particle chemical imaging of nanoplastics in bottled water)
Je bezpečnější voda z vodovodu?
Pro mnoho lidí může být překvapivé, že vodovodní voda ve většině vyspělých zemí často vychází z hlediska mikroplastů lépe než voda balená.
Důvod je jednoduchý. Voda z veřejných vodovodů nepřichází dlouhodobě do kontaktu s plastovými obaly a podléhá přísné kontrole kvality.
To samozřejmě neznamená, že je zcela bez mikroplastů. Částice se mohou do vodních zdrojů dostávat z životního prostředí, z oděvních vláken, pneumatik nebo průmyslových zdrojů. Moderní úpravny vody však značnou část těchto částic zachytí.
Určité riziko může představovat staré domácí potrubí z plastových materiálů nebo nekvalitní filtrační systémy. Ve většině případů však odborníci považují kvalitní vodovodní vodu za bezpečnější variantu než pravidelnou konzumaci balené vody.
Limonády, energetické nápoje a skrytý zdroj plastů
Samotná voda není jediným zdrojem problému. Významnou roli hrají také průmyslově vyráběné nápoje.
Limonády, energetické nápoje a ochucené vody procházejí složitým výrobním procesem, během něhož přicházejí do kontaktu s množstvím plastových komponentů. Patří sem hadice, filtrační systémy, zásobníky i samotné obaly.
Dalším problémem je skutečnost, že mnoho těchto nápojů je dlouhodobě skladováno v plastových lahvích při proměnlivých teplotách během přepravy a distribuce.
Výzkumníci upozorňují, že významným zdrojem mikroplastů mohou být také vysoce průmyslově zpracované potraviny. Čím více technologických kroků výrobek absolvuje, tím více příležitostí vzniká pro kontaminaci plastovými částicemi. (Human Exposure to Microplastics and Nanoplastics and Their Associated Health Effects: A Review)
Jak lze expozici snížit
Úplně se mikroplastům v dnešním světě vyhnout prakticky nelze. Existují však kroky, které mohou jejich příjem významně omezit.
Nejčastěji doporučovaným opatřením je používání skleněných nebo nerezových lahví místo plastových. Důležité je také nenechávat nápoje v plastových obalech na slunci nebo v rozpáleném automobilu.
Odborníci rovněž doporučují neohřívat potraviny v plastových nádobách v mikrovlnné troubě. Vyšší teplota totiž podporuje uvolňování částic i některých chemických látek.
Význam může mít také omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin a nápojů. Čerstvé potraviny, voda z ověřeného vodovodního zdroje a používání skleněných obalů představují jednoduchý způsob, jak expozici snížit.
Přestože zatím neexistuje jednoznačný důkaz, že mikroplasty přímo způsobují konkrétní onemocnění, stále více studií potvrzuje jejich přítomnost v lidských orgánech a tkáních. Opatrnost je proto na místě. Nejbezpečnější strategií zůstává omezovat zbytečnou expozici a sledovat nové poznatky vědy, která se tomuto tématu věnuje s mimořádnou intenzitou.
Literatura:
5 minut
