Vědci zkoumají, zda průmyslově vyráběné potraviny obsahují více mikroplastů, kovových částic a dalších nečistot vznikajících během výroby.
Mikroplasty jsou dnes spojovány především s plastovými lahvemi, balenou vodou nebo znečištěným životním prostředím. Stále více odborných studií však upozorňuje na další možný zdroj expozice, kterému většina lidí věnuje mnohem menší pozornost. Jde o ultra zpracované potraviny.
Tato skupina zahrnuje široké spektrum výrobků od instantních jídel, sladkostí, ochucených nápojů a cereálií až po některé druhy dětské výživy. Společným znakem je vysoký stupeň průmyslového zpracování a dlouhý výrobní řetězec, během kterého suroviny přicházejí do kontaktu s velkým množstvím technologických zařízení, obalů a přepravních systémů.
Právě zde podle odborníků vzniká řada příležitostí pro kontaminaci mikroplastovými, kovovými i dalšími mikročásticemi. (Microplastics in food: A review on analytical methods, occurrence, and human exposure)
Výrobní linky mohou být zdrojem částic
Moderní potravinářská výroba využívá rozsáhlé technologické systémy. Suroviny procházejí přes dopravní pásy, čerpadla, plastové hadice, filtrační systémy, zásobníky, míchačky a balicí linky. Mnoho těchto komponentů obsahuje polymery, těsnění nebo plastové povrchy vystavené dlouhodobému mechanickému namáhání.
Každý výrobní krok může znamenat uvolnění drobných částic do výsledného produktu. Většina výrobců používá filtrační a kontrolní systémy, přesto však odborníci upozorňují, že absolutně bezkontaktní výroba neexistuje.
Problém není omezen pouze na plastové částice. Potravinářský průmysl dlouhodobě řeší také riziko kovových fragmentů vznikajících opotřebením zařízení. Právě proto jsou na výrobních linkách běžně používány detektory kovů, magnetické separátory a optické kontrolní systémy.
Většina kontaminací je zachycena ještě před uvedením výrobku na trh. Přesto evropský systém rychlého varování RASFF každoročně eviduje případy stažení potravin kvůli přítomnosti kovových úlomků, plastových částic nebo jiných cizorodých materiálů.
Globalizace výroby přináší další otázky
Mnoho složek používaných v ultra zpracovaných potravinách nevzniká v Evropě ani v Severní Americe. Emulgátory, aromata, škroby, rostlinné koncentráty nebo sušené směsi bývají vyráběny v rozsáhlých průmyslových provozech v Asii, Jižní Americe nebo dalších regionech s nižšími výrobními náklady.
To automaticky neznamená nižší kvalitu. Odborníci však upozorňují, že technologická úroveň provozů, frekvence modernizace výrobních linek i kvalita kontrolních procesů se mohou mezi jednotlivými zeměmi výrazně lišit.
Současně platí, že čím delší je výrobní a logistický řetězec, tím více kontaktů s obaly, kontejnery, skladovacími systémy a přepravní technikou potravina absolvuje. Každý z těchto kroků představuje potenciální zdroj mikročástic.
Přehledová studie zabývající se expozicí mikroplastům upozorňuje, že významná část lidského příjmu těchto částic může pocházet právě z potravinového řetězce a průmyslově zpracovaných výrobků. (The potential impact of nano- and microplastics on human health)
Dětská výživa pod zvýšeným dohledem
Mimořádnou pozornost věnují vědci kojencům a malým dětem. Jejich organismus je citlivější a vzhledem ke své hmotnosti přijímají více potravy i tekutin než dospělí.
Velkou pozornost vzbudila studie publikovaná v časopise Nature Food, která zjistila, že při přípravě kojenecké výživy v polypropylenových lahvích dochází k uvolňování značného množství mikroplastových částic, zejména při použití horké vody.
Výzkumníci tehdy upozornili, že kojenci mohou být jednou z populačních skupin s nejvyšší expozicí mikroplastům. Současně však zdůraznili, že samotná přítomnost částic ještě automaticky neznamená zdravotní poškození a že je potřeba další výzkum. (Microplastic release from the degradation of polypropylene feeding bottles during infant formula preparation)
Evropský úřad pro bezpečnost potravin i Světová zdravotnická organizace zatím uvádějí, že dostupné poznatky neumožňují přesně stanovit zdravotní rizika mikroplastů pro člověka. Současně však doporučují pokračovat ve výzkumu a omezovat zbytečné zdroje expozice tam, kde je to prakticky možné.
Řada odborníků proto doporučuje dávat přednost méně zpracovaným potravinám, čerstvým surovinám a domácí přípravě jídel. Nejde pouze o mikroplasty. Méně průmyslově zpracované potraviny zpravidla obsahují také méně technologických aditiv, méně soli, méně přidaného cukru a méně potenciálních reziduí vznikajících během výroby.
Výzkum mikroplastů se rychle rozvíjí a každým rokem přináší nové poznatky. Již dnes je však zřejmé, že otázka plastových částic nesouvisí pouze s odpadky v oceánech nebo s plastovými lahvemi. Moderní průmyslová výroba potravin vytváří složitý systém, ve kterém mohou mikroplastové i jiné mikročástice vstupovat do potravinového řetězce mnoha různými cestami. Odpověď na otázku, jak významné budou jejich dlouhodobé zdravotní dopady, bude věda hledat ještě řadu let.
Literatura:
5 minut
