Nejen pohyb, ale především tanec může zásadně změnit život lidí trpících depresí. Nové výzkumy ukazují, že jeho účinek překonává i antidepresiva.
Vědecký svět zažil překvapení. Zatímco jsme roky věřili, že na boj s depresí stačí procházky, běhání nebo posilovna, ukazuje se, že skutečnou revolucí je něco mnohem radostnějšího – tanec. Podle přehledové studie publikované v renomovaném British Medical Journal a shrnuté i francouzským deníkem Le Monde právě tanec působí na lidskou psychiku výrazně silněji než jiné formy pohybu. Výzkumníci z různých kontinentů analyzovali 218 studií zahrnujících více než 14 tisíc dospělých trpících depresí. Výsledky ukázaly, že největší účinky měly programy jógy, posilování a chůze, ale překvapivým vítězem byl tanec – především díky své schopnosti propojit pohyb, hudbu, emoce a společenský kontakt.
Co tanec dokáže, je unikátní. Nejde jen o fyzickou aktivitu, ale o komplexní zážitek, který aktivuje centra radosti, empatie a paměti v mozku. Uvolňují se hormony štěstí – endorfiny, oxytocin, serotonin – a zároveň klesá hladina stresového hormonu kortizolu. To vše podporuje psychickou stabilitu a emoční vyrovnanost. Navíc tanec není individuální aktivita – často probíhá ve skupinách, což posiluje pocit sounáležitosti a odbourává izolaci, jeden z klíčových spouštěčů deprese.
Australská média jako The Independent nebo The Australian upozorňují, že tanec působí proti depresi téměř pětkrát účinněji než běžně předepisované antidepresiva. Podle australských psychiatrů by měl být tanec systematicky zařazen do terapeutických programů, především u lidí s mírnou až středně těžkou depresí. V USA už některé pojišťovny hradí taneční kurzy jako součást léčby duševních poruch. V Německu vznikají specializované tanečně-pohybové kliniky pro pacienty s depresí i úzkostnými poruchami. V České republice se zatím tanec v terapii objevuje spíše okrajově, většinou v rámci arteterapie nebo projektů zaměřených na seniory.
Podle odborníků jako je psycholožka Louisa Snow z University of Sydney však nestačí tančit jednou týdně na plese. Efekt se dostaví při pravidelném zapojení – ideálně alespoň dvakrát týdně po dobu šesti a více týdnů. Efektivní jsou programy vedené kvalifikovanými lektory, kteří dokáží vytvořit bezpečné prostředí pro emoční uvolnění. Tanec pak nepůsobí jen jako fyzický výdej energie, ale jako hluboká osobní zkušenost, která pomáhá člověku znovu najít radost ze života, kontakt se sebou samým i s ostatními.
Zatímco svět hledá nové farmaceutické zbraně proti duševním poruchám, možná už máme ten nejjednodušší a nejpřirozenější nástroj přímo před očima. Tanec – pradávná forma lidského projevu – se tak může stát lékem 21. století. A co je na tom nejkrásnější? Nemá vedlejší účinky, nestojí tisíce a může se mu věnovat každý, kdo se nebojí pohnout boky.
Zdroj: lemonde.fr
4 minuty
