Mnoho lidí věří, že večeře po 18. hodině vede automaticky k přibírání. Co o načasování jídla říká současná věda?
„Po šesté večer už nejez, všechno se ti uloží do tuků.“ Tuto radu slyšel snad každý, kdo se někdy snažil zhubnout. Někteří lidé proto vynechávají večeři, jiní se po osmnácté hodině bojí sníst i kousek ovoce.
Současné vědecké poznatky ale ukazují, že samotný čas, kdy člověk večeří, obvykle nerozhoduje o tom, zda bude přibírat na hmotnosti. Mnohem důležitější jsou celkový energetický příjem, kvalita stravy, pohybová aktivita a dlouhodobý životní styl.
Odkud se tento mýtus vzal?
Večer bývá většina lidí méně aktivní než během dne. Pokud si po návratu z práce dopřejí vydatnou večeři a následně ještě konzumují sladkosti, slané pochutiny nebo alkohol, mohou snadno překročit svůj denní energetický příjem.
Večerní přejídání navíc často souvisí s únavou, stresem, sledováním televize nebo jinými sedavými činnostmi. Právě tyto okolnosti mohou vést k vyšší konzumaci energeticky bohatých potravin.
Postupně tak vzniklo přesvědčení, že problémem je samotné večerní jídlo. Ve skutečnosti je mnohem častěji rozhodující jeho množství, složení a celkový příjem energie během celého dne.
Co říká současná věda?
Výzkumy ukazují, že při stejném celkovém energetickém příjmu není samotná konzumace jídla po 18. hodině hlavní příčinou přibírání na hmotnosti.
Současně však přibývá důkazů, že načasování jídla může ovlivňovat některé metabolické procesy. U řady lidí mohou být večer méně příznivé podmínky pro zpracování větších porcí jídla, například z hlediska regulace krevního cukru nebo citlivosti na inzulin. Výsledky se však liší podle věku, zdravotního stavu, denního režimu i úrovně fyzické aktivity.
Lidský organismus totiž funguje podle cirkadiánních rytmů – biologických hodin, které ovlivňují řadu procesů včetně metabolismu. Proto může být pravidelné rozložení jídel během dne pro některé lidi výhodnější než konzumace většiny denního příjmu až pozdě večer.
Je pozdní večeře vždy špatně?
Rozhodně ne.
Lehká a vyvážená večeře může být běžnou součástí zdravého jídelníčku. U některých lidí dokonce pomáhá lépe zvládat hlad a snižuje riziko pozdějšího přejídání.
Naopak úplné vynechání večeře může u některých jedinců vést k výraznému hladu a následné nadměrné konzumaci potravin večer nebo následující den.
Mnohem důležitější než přesná hodina je velikost porce, její složení a celkový energetický příjem.
Jak tedy postupovat?
Většině lidí prospívá pravidelný stravovací režim s dostatkem kvalitních bílkovin, zeleniny, celozrnných výrobků, ovoce a zdravých tuků během celého dne.
Pokud člověk chodí spát kolem 22. nebo 23. hodiny, bývá lehká večeře dvě až tři hodiny před spaním pro většinu zdravých lidí vhodným řešením.
Lidé, kteří pravidelně sportují večer nebo pracují na směny, by měli načasování jídel přizpůsobit svému dennímu režimu místo dodržování univerzálního pravidla o zákazu jídla po určité hodině.
Při hubnutí je proto důležitější dlouhodobě udržitelný způsob stravování než striktní zákaz jídla po 18. hodině.
Verdikt
⚖️ Částečně pravda
Samotné jídlo po 18. hodině automaticky nezpůsobuje přibírání. Načasování stravy může ovlivňovat některé metabolické procesy, ale o tělesné hmotnosti rozhodují především celkový energetický příjem, kvalita jídelníčku, pohybová aktivita a dlouhodobý životní styl.
Co si z článku odnést
- Jídlo po 18. hodině samo o sobě nezpůsobuje přibírání.
- Důležitější než čas večeře je celkový energetický příjem během dne.
- Pozdní a velmi vydatné večeře mohou některým lidem zhoršovat metabolickou regulaci.
- Lehká a vyvážená večeře může být součástí zdravého jídelníčku.
- Načasování jídel je vhodné přizpůsobit dennímu režimu, fyzické aktivitě a individuálním potřebám.
Zdroje:
- St-Onge MP, Ard J, Baskin ML, et al. Meal Timing and Frequency: Implications for Cardiovascular Disease Prevention: A Scientific Statement From the American Heart Association. Circulation (2017)
- Almoosawi S, Vingeliene S, Karagounis LG, Pot GK. Chrono-nutrition: A Review of Current Evidence from Human Studies. Proceedings of the Nutrition Society (2016)
- Dashti HS, Scheer FAJL, Jacques PF, Lamon-Fava S, Ordovás JM. Short Sleep Duration and Dietary Intake: Epidemiologic Evidence, Mechanisms, and Health Implications. Advances in Nutrition (2015)





