Nízký tep může být známkou dobré kondice, ale také poruchy srdečního rytmu. Rozhodující jsou příznaky, zdravotní stav a příčina zpomalení srdeční frekvence.
Sportovci mívají v klidu výrazně nižší tepovou frekvenci než lidé, kteří se pravidelně nehýbou. Zatímco u dospělého člověka se klidový tep běžně pohybuje mezi 60 a 100 údery za minutu, u vytrvalostně trénovaných jedinců může klesat pod 50, někdy i ke 40 úderům.
Právě proto se nízký tep často považuje za známku mimořádně zdravého srdce. Samotná nízká tepová frekvence však nevypovídá spolehlivě o zdravotním stavu ani fyzické kondici. Může být přirozeným důsledkem tréninku, ale také projevem poruchy elektrického vedení v srdci, účinku léků nebo jiného onemocnění.
Proč mají sportovci pomalejší tep?
Srdeční frekvence vyjadřuje počet srdečních stahů za minutu. V klidu ji ovlivňuje především autonomní nervový systém, který reguluje činnost srdce bez vědomého řízení.
Pravidelný vytrvalostní trénink vede k adaptačním změnám. Srdce může při jednom stahu vypudit větší objem krve a současně se mění nervová regulace srdeční frekvence. Díky tomu může v klidu pracovat pomaleji, aniž by se zhoršilo zásobování organismu kyslíkem.
Tento stav se označuje jako fyziologická sportovní bradykardie. U dobře trénovaných sportovců nemusí být frekvence kolem 40 až 50 úderů za minutu známkou onemocnění, pokud nemají obtíže a ostatní nálezy odpovídají zdravé adaptaci.
Mezinárodní doporučení pro interpretaci elektrokardiogramu sportovců upozorňují, že zpomalení srdeční frekvence je u pravidelně trénujících lidí běžné. Posouzení však musí zohledňovat věk, úroveň tréninku, příznaky a případné změny na EKG.
Nízký tep tedy může odrážet dobrou kondici, ale jeho samotná hodnota nestačí k posouzení zdraví srdce.
Kdy může nízký tep znamenat problém?
Srdeční frekvence pod 60 úderů za minutu se obecně označuje jako bradykardie. Nejde však automaticky o nemoc. Pomalejší tep se běžně objevuje během spánku, u trénovaných lidí nebo při užívání některých léků.
Zdravotní problém může nastat, pokud zpomalení tepu souvisí s poruchou tvorby nebo vedení elektrických vzruchů v srdci. Příčinou mohou být onemocnění sinusového uzlu, poruchy převodního systému, snížená funkce štítné žlázy nebo účinky některých léčiv, například betablokátorů.
Varovnými příznaky jsou opakované závratě, nevysvětlitelná únava, výrazná slabost, dušnost, snížená tolerance námahy nebo krátkodobá ztráta vědomí. Mohou upozorňovat na nedostatečnou srdeční frekvenci vzhledem k potřebám organismu.
Americká kardiologická doporučení zdůrazňují, že při rozhodování o léčbě některých forem bradykardie není určující pouze konkrétní hodnota tepu, ale především souvislost mezi poruchou rytmu a zdravotními obtížemi.
Člověk s tepem 48 úderů za minutu může být zcela zdravý, zatímco jiný se stejnou hodnotou může potřebovat odborné vyšetření. Rozhodující je příčina a přítomnost příznaků.
Při mdlobě, silné bolesti na hrudi, závažné dušnosti nebo poruše vědomí je nutné okamžitě volat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155.
Jak správně sledovat klidovou tepovou frekvenci?
Klidový tep je vhodné měřit ráno po probuzení nebo po několika minutách odpočinku. Hodnotu mohou ovlivnit stres, nedostatek spánku, horečka, dehydratace, kofein, léky i předchozí fyzická aktivita.
Chytré hodinky a fitness náramky umožňují sledovat dlouhodobý vývoj srdeční frekvence. Mohou upozornit na neobvyklé změny, jejich měření však není vždy přesné a nenahrazuje lékařské vyšetření ani elektrokardiogram.
Důležitější než jednorázová hodnota je dlouhodobý trend a případné zdravotní obtíže. Pokud klidový tep bez zjevné příčiny výrazně klesne, objeví se nepravidelný rytmus nebo nové příznaky, je vhodné konzultovat situaci s lékařem.
Při podezření na poruchu rytmu se využívá EKG, případně dlouhodobé monitorování srdeční činnosti. Podle potřeby lze doplnit krevní testy, vyšetření štítné žlázy nebo zátěžové vyšetření.
Pro zdraví srdce má větší význam pravidelný pohyb, kontrola krevního tlaku, nekouření a celková kondice než snaha dosáhnout co nejnižšího klidového tepu.
Verdikt: Spíše mýtus
Nízký klidový tep může být známkou dobré kondice, ale sám o sobě nezaručuje zdravé srdce. U sportovců bývá přirozenou adaptací, u jiných lidí může souviset s léky nebo zdravotním problémem.
Rozhodující není samotné číslo, ale příčina zpomalení tepu, přítomnost obtíží a celkový zdravotní stav.
Zdroje:
- American Heart Association – All About Heart Rate (Pulse)
- Kusumoto FM et al. 2018 ACC/AHA/HRS Guideline on the Evaluation and Management of Patients With Bradycardia and Cardiac Conduction Delay. Circulation (2019)
- European Society of Cardiology – 2021 ESC Guidelines on Cardiac Pacing and Cardiac Resynchronization Therapy
- Sharma S et al. International Recommendations for Electrocardiographic Interpretation in Athletes. British Journal of Sports Medicine (2017)
- American Heart Association – Bradycardia: Slow Heart Rate





