Vysoký krevní tlak často nemá žádné příznaky. Přesto může dlouhodobě poškozovat srdce, cévy, mozek i ledviny. Odhalit ho pomáhá pravidelné měření.
Bolest hlavy, závratě, bušení srdce nebo tlak v zátylku. Právě tyto obtíže si lidé často spojují s vysokým krevním tlakem. Mnozí jsou proto přesvědčeni, že pokud se cítí dobře, jejich krevní tlak musí být v pořádku.
Hypertenze však může probíhat dlouhé roky bez zjevných příznaků. Člověk normálně pracuje, sportuje a nepociťuje zdravotní obtíže, přestože jeho srdce a cévy jsou vystaveny dlouhodobě zvýšenému tlaku.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) mělo v roce 2024 vysoký krevní tlak přibližně 1,4 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let. Zhruba 600 milionů z nich o svém onemocnění nevědělo. Nenápadný průběh tak představuje jedno z hlavních rizik hypertenze.
Proč vysoký tlak často nebolí?
Krevní tlak vyjadřuje sílu, kterou krev působí na stěny tepen. Pokud je dlouhodobě zvýšený, představuje větší zátěž pro srdce a cévní systém, aniž by člověk musel zaznamenat výrazné obtíže.
Vysoký tlak proto nelze spolehlivě rozpoznat podle bolesti hlavy, únavy nebo závratí. Tyto příznaky mohou mít řadu jiných příčin a u mnoha lidí s hypertenzí se vůbec nevyskytují.
Dlouhodobě neléčená hypertenze zvyšuje riziko cévní mozkové příhody, srdečního infarktu, srdečního selhání a poškození ledvin. Může také přispívat k poškození cév v očích.
Nebezpečí nespočívá pouze v náhlém výrazném zvýšení tlaku, ale především v jeho dlouhodobém působení. Nepřítomnost příznaků proto není důkazem, že jsou srdce a cévy v bezpečí.
Jak vysoký tlak správně odhalit?
Podle doporučení Evropské kardiologické společnosti (ESC) z roku 2024 se hypertenze při měření v ordinaci definuje systolickým tlakem alespoň 140 mmHg nebo diastolickým tlakem alespoň 90 mmHg. Při domácím měření odpovídá hypertenzi průměrný systolický tlak alespoň 135 mmHg nebo diastolický tlak alespoň 85 mmHg.
Jedno zvýšené měření však zpravidla nestačí ke stanovení diagnózy. Krevní tlak se během dne mění a ovlivňuje ho fyzická aktivita, stres, kofein i další okolnosti. Lékaři proto využívají opakovaná měření, domácí záznamy nebo čtyřiadvacetihodinové monitorování.
Při domácím měření je vhodné používat ověřený pažní tlakoměr se správnou velikostí manžety. Před měřením je potřeba alespoň pět minut klidně sedět, mít opřená záda, chodidla na podlaze a paži podepřenou v úrovni srdce. Nejméně 30 minut před měřením je vhodné vynechat kouření, kofein a fyzickou námahu.
Pro diagnostické domácí sledování evropská doporučení uvádějí dvě měření s odstupem jedné až dvou minut, ráno a večer, nejméně tři a ideálně sedm dní. Výsledky se zaznamenávají a hodnotí podle jejich průměru.
Pravidelné měření umožňuje odhalit vysoký krevní tlak i u člověka, který se cítí zcela zdravý.
Kdy je vysoký tlak nebezpečný a co pomáhá?
Zvláštní pozornost vyžadují velmi vysoké hodnoty krevního tlaku. Pokud tlakoměr ukáže systolický tlak nad 180 mmHg nebo diastolický tlak nad 120 mmHg, je vhodné po krátkém klidu měření zopakovat. Přetrvávají-li takto vysoké hodnoty, je nutné bezodkladně kontaktovat zdravotníka, i když člověk nemá obtíže.
Pokud jsou vysoké hodnoty doprovázeny bolestí na hrudi, dušností, náhlou slabostí, poruchou řeči nebo vidění, může jít o život ohrožující stav. V takové situaci je nutné okamžitě volat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155. Stejně naléhavé jsou příznaky infarktu nebo cévní mozkové příhody i bez předchozího měření tlaku.
Léčba hypertenze spočívá v režimových opatřeních a podle potřeby také v užívání léků. Pomáhá pravidelný pohyb, omezení nadměrného příjmu soli, zdravější stravování, přiměřená tělesná hmotnost, omezení alkoholu a nekouření.
Předepsané léky je důležité užívat pravidelně. Dobré hodnoty při léčbě nejsou důvodem k jejímu svévolnému přerušení. Cílový tlak a léčebný postup stanovuje lékař individuálně podle zdravotního stavu a celkového kardiovaskulárního rizika.
Verdikt: Mýtus
Vysoký krevní tlak často nemá žádné rozpoznatelné příznaky. Člověk se může cítit zdravý, přestože hypertenze postupně zvyšuje riziko závažných srdečních a cévních onemocnění.
Rozhodující není subjektivní pocit, ale správně provedené měření. Pravidelná kontrola krevního tlaku patří mezi důležité kroky zdravotní prevence.
Zdroje:
- World Health Organization – Hypertension
- European Society of Cardiology – 2024 ESC Guidelines for the Management of Elevated Blood Pressure and Hypertension
- European Heart Journal – 2024 ESC Guidelines for the Management of Elevated Blood Pressure and Hypertension
- American Heart Association – What Are the Symptoms of High Blood Pressure?
- American Heart Association – Home Blood Pressure Monitoring





