Při artróze může správně zvolený pohyb zmírnit bolest a zlepšit funkci kloubů. Úplné omezení aktivity často nepomáhá, rozhodující je přiměřená zátěž.
Bolí vás kolena nebo kyčle a lékař vám diagnostikoval artrózu? Přirozenou reakcí bývá snaha postižený kloub co nejvíce šetřit. Mnoho lidí se obává, že chůze, cvičení nebo posilování povedou k dalšímu opotřebování chrupavky a urychlí zhoršování onemocnění.
Současná medicína však považuje pohyb za jednu ze základních součástí léčby artrózy. Správně zvolená aktivita může zmírňovat bolest, zlepšovat svalovou sílu a usnadňovat každodenní činnosti. Dlouhodobá nečinnost naopak přispívá k oslabení svalů a zhoršení kondice.
Artróza neboli osteoartróza přitom není pouze mechanickým opotřebováním chrupavky. Jde o onemocnění celého kloubu, při kterém se mohou měnit také kostní struktury, kloubní výstelka a okolní tkáně.
Proč je pohyb při artróze důležitý?
Klouby potřebují přiměřené zatěžování a dostatečně silné svaly, které pomáhají kontrolovat jejich pohyb. Pokud se člověk kvůli bolesti začne fyzické aktivitě dlouhodobě vyhýbat, svaly slábnou a běžné činnosti mohou být stále obtížnější.
Například při artróze kolene má význam síla stehenních svalů. Jejich oslabení může ztěžovat vstávání ze židle, chůzi do schodů nebo delší procházky.
Systematický přehled Cochrane zaměřený na artrózu kolene ukázal, že pravidelné cvičení může snižovat bolest a zlepšovat fyzické funkce. Přínosy byly zaznamenány u různých forem pohybové terapie, přestože jejich velikost a trvání se mezi studiemi lišily.
Britský National Institute for Health and Care Excellence (NICE) proto doporučuje lidem s artrózou individuálně přizpůsobené terapeutické cvičení, které zahrnuje posilování svalů a celkovou aerobní aktivitu.
Přiměřené cvičení není automatickou příčinou zhoršování artrózy, ale důležitým způsobem, jak omezovat její dopady na každodenní život. Jeho hlavním přínosem je zmírnění příznaků a zlepšení funkce, nikoli prokázaná obnova poškozené chrupavky.
Jaký pohyb kloubům prospívá?
Neexistuje jediný druh cvičení vhodný pro všechny pacienty. Výběr závisí na postiženém kloubu, intenzitě obtíží, kondici a dalších onemocněních. Obvykle se doporučuje kombinovat posilování, aerobní pohyb a cvičení zaměřené na pohyblivost.
Pro mnoho lidí je vhodná chůze, jízda na rotopedu, plavání nebo cvičení ve vodě. Silový trénink může zahrnovat vstávání ze židle, kontrolované dřepy v přiměřeném rozsahu nebo cvičení s odporovou gumou.
Důležité je začít na zvládnutelné úrovni a zátěž postupně zvyšovat. Mírné přechodné zvýšení bolesti při zahájení cvičení nemusí znamenat poškození kloubu. NICE upozorňuje, že terapeutické cvičení může zpočátku vyvolávat určité nepohodlí, ale při pravidelném provádění přináší dlouhodobé přínosy.
Výraznou nebo zhoršující se bolest však není vhodné překonávat silou. Pokud se objeví otok či dlouhotrvající zhoršení obtíží po zátěži, je potřeba intenzitu upravit a případně vyhledat odbornou pomoc.
Význam má také tělesná hmotnost. U lidí s nadváhou nebo obezitou může její snížení zmírnit příznaky artrózy, zejména u kolenních a kyčelních kloubů. Pohyb a případná redukce hmotnosti se proto vhodně doplňují.
Kdy kloub šetřit a kdy vyhledat pomoc?
Při výrazném zhoršení obtíží může být rozumné dočasně omezit náročné aktivity, zkrátit procházky nebo snížit odpor při cvičení. Úplné vyřazení pohybu však obvykle není nutné. Často lze pokračovat v méně zatěžujících činnostech a postupně se vracet k běžnému režimu.
Začátečník může zvolit kratší procházky doplněné jednoduchými silovými cviky. Konkrétní délka a obtížnost se mají řídit reakcí kloubu a individuálními možnostmi. Fyzioterapeut může pomoci sestavit vhodný program, zejména pokud bolest omezuje běžné fungování.
Rychlé lékařské vyšetření je důležité při náhle vzniklé silné bolesti, výrazném otoku nebo zarudnutí a horkosti kloubu, zvláště pokud se přidá horečka. Takové příznaky mohou upozorňovat například na infekci kloubu a nelze je automaticky přičítat artróze. Odborné posouzení je vhodné také při dlouhodobém zhoršování obtíží.
Cílem léčby není kloub za každou cenu šetřit, ale udržet jeho funkci, svalovou sílu a schopnost samostatného pohybu. Správně nastavená aktivita může významně přispět ke kvalitě života i při dlouhodobém onemocnění.
Verdikt: Mýtus
Při artróze není dlouhodobé vyhýbání se pohybu zpravidla správným řešením. Individuálně přizpůsobené cvičení patří mezi základní doporučované postupy léčby a může zmírňovat bolest i zlepšovat funkci kloubů.
Rozhodující není úplný odpočinek, ale bezpečný pohyb, postupné zatěžování a respektování aktuálních obtíží.
Zdroje:
- National Institute for Health and Care Excellence – Osteoarthritis in over 16s: diagnosis and management, NG226 (2022)
- Fransen M et al. Exercise for osteoarthritis of the knee. Cochrane Database of Systematic Reviews (2015)
- Kolasinski SL et al. 2019 American College of Rheumatology/Arthritis Foundation Guideline for the Management of Osteoarthritis of the Hand, Hip, and Knee
- World Health Organization – Osteoarthritis





