Bakterie z kimči dokáže zachytávat nanoplasty ve střevě. Obsahuje podobné mikroorganismy i tradiční české kysané zelí?
Mikroplasty a nanoplasty patří mezi nejdiskutovanější témata současné medicíny a environmentálního výzkumu. Vědci nacházejí drobné plastové částice ve vodě, potravinách, ovzduší i v lidském organismu. Výzkumy v posledních letech prokázaly jejich přítomnost v krvi, plicích, placentě, reprodukčních orgánech, a dokonce i v mozkové tkáni člověka.
Velkou pozornost proto vzbudila studie jihokorejských vědců, která popsala neobvyklou vlastnost bakterie Leuconostoc mesenteroides CBA3656 izolované z tradičního kimči. Tento mikroorganismus dokázal na svůj povrch navazovat nanoplastové částice a podporovat jejich vylučování z organismu.
Přirozeně se tak nabízí otázka, zda podobný potenciál může mít také české kysané zelí, které patří mezi nejstarší a nejrozšířenější fermentované potraviny ve střední Evropě.
Co zjistili vědci u bakterie z kimči
Studie publikovaná v odborném časopise Bioresource Technology zkoumala schopnost bakterie Leuconostoc mesenteroides CBA3656 zachytávat polystyrenové nanoplasty.
Výzkumníci zjistili, že povrch buněčné stěny bakterie obsahuje specifické oblasti tvořené kladně nabitými aminokyselinami. Ty fungují jako přirozená vazebná místa, na která se nanoplastové částice přichycují.
V laboratorních podmínkách bakterie odstranila přibližně 87 procent nanoplastů přítomných v roztoku. Po simulaci podmínek lidského zažívacího traktu si zachovala přibližně 57 procent své vazebné schopnosti. Pokusy na myších následně ukázaly více než dvojnásobné vylučování nanoplastových částic ve stolici oproti kontrolní skupině.
Důležité je zdůraznit, že bakterie plast nerozkládá. Funguje spíše jako biologický nosič, který částice naváže a následně je pomáhá odvést z trávicího traktu ven.
Kimči a kysané zelí mají překvapivě podobnou mikroflóru
Z pohledu chuti se může zdát, že korejské kimči a české kysané zelí představují zcela odlišné potraviny. Z mikrobiologického hlediska si však jsou mnohem podobnější, než by se mohlo zdát.
Obě potraviny vznikají přirozenou fermentací zeleniny pomocí bakterií mléčného kvašení. Mezi nejčastěji zastoupené mikroorganismy patří:
- Leuconostoc mesenteroides
- Lactiplantibacillus plantarum
- Levilactobacillus brevis
- Pediococcus pentosaceus
Právě Leuconostoc mesenteroides patří mezi klíčové bakterie jak v kimči, tak v tradičním kysaném zelí. To znamená, že stejný druh bakterie, který byl zkoumán v korejské studii, se běžně vyskytuje také v českém kysaném zelí.
Druh bakterie není totéž co konkrétní kmen
Právě zde je však nutné zachovat vědeckou opatrnost.
Studie nezkoumala obecně druh Leuconostoc mesenteroides, ale konkrétní kmen označený CBA3656.
V mikrobiologii mohou mít různé kmeny stejného druhu výrazně odlišné vlastnosti. Některé lépe přežívají v kyselém prostředí, jiné produkují více kyseliny mléčné a další mohou disponovat specifickými biologickými funkcemi.
Současný výzkum proto neumožňuje tvrdit, že každé kysané zelí obsahuje bakterie se stejnou schopností zachytávat nanoplasty jako kmen CBA3656.
Lze však říci, že příbuzné bakterie se v kysaném zelí běžně nacházejí a představují zajímavý směr pro další výzkum.
Fermentované potraviny podporují střevní mikrobiom
I kdyby se ukázalo, že většina bakterií v kysaném zelí nanoplasty přímo nenavazuje, fermentované potraviny mají řadu dalších dobře doložených zdravotních přínosů.
Výzkumy ukazují souvislost mezi pravidelnou konzumací fermentovaných potravin a vyšší rozmanitostí střevního mikrobiomu, lepší funkcí střevní bariéry i příznivým ovlivněním imunitního systému.
Právě zdravý střevní mikrobiom může představovat jednu z přirozených obranných linií organismu proti různým látkám přicházejícím z prostředí.
Mikroplasty a nanoplasty zůstávají velkou neznámou
V posledních letech se stále více potvrzuje, že mikroplasty a nanoplasty pronikají do lidského těla mnohem častěji, než se původně předpokládalo.
Přehledové studie upozorňují na možné souvislosti s oxidačním stresem, chronickým zánětem, narušením buněčných funkcí, změnami střevního mikrobiomu nebo poruchami hormonální regulace.
Vědci však zároveň zdůrazňují, že řada mechanismů stále není dostatečně objasněna a bude potřeba další výzkum.
Závěr
Současné vědecké poznatky neumožňují tvrdit, že české kysané zelí zachytává nanoplasty stejně účinně jako kimči. Tento efekt byl zatím prokázán pouze u konkrétního kmene Leuconostoc mesenteroides CBA3656.
Přesto jde o velmi zajímavé zjištění. Stejný druh bakterie se totiž běžně nachází také v tradičním kysaném zelí. To otevírá prostor pro další výzkum, který by mohl odhalit dosud neznámé vlastnosti mikroorganismů přirozeně přítomných v běžných fermentovaných potravinách.
Ať už budou budoucí výsledky jakékoli, kysané zelí i kimči zůstávají potravinami bohatými na bakterie mléčného kvašení, které mohou významně přispívat ke zdraví střev a celkové kondici organismu.
Doporučená literatura:
- Efficient biosorption of nanoplastics by food-derived lactic acid bacterium
- Human Exposure to Microplastics and Its Associated Health Effects
- Potential Health Impact of Microplastics: A Review of Environmental Distribution, Human Exposure and Toxic Effects
- The Potential Impact of Nano and Microplastics on Human Health: Understanding Human Health Risks
- Fermented Foods, the Gut and Mental Health: A Mechanistic Overview With Implications for Depression and Anxiety
5 minut
