Bílkoviny nejsou jen pro sportovce. Kolik jich skutečně potřebujeme a které potraviny patří mezi nejlepší zdroje?
Bílkoviny patří mezi nejdiskutovanější témata moderní výživy. Jedna skupina lidí je počítá téměř obsesivně, druhá je dlouhodobě podceňuje. Pravda přitom leží někde uprostřed. Protein není jen výsadou kulturistů nebo návštěvníků fitness center. Jde o základní stavební látku lidského těla, která ovlivňuje svaly, imunitu, hormony, regeneraci i zdravé stárnutí.
Současná věda navíc ukazuje, že dostatečný příjem bílkovin je důležitý nejen pro růst svalové hmoty, ale také pro udržení vitality ve vyšším věku, kontrolu tělesné hmotnosti a lepší metabolické zdraví.
Kolik bílkovin člověk skutečně potřebuje?
Základní doporučení pro běžnou populaci dlouhodobě vychází z hodnoty přibližně 0,8 gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti denně. Tato hodnota však představuje spíše minimální množství potřebné k zabránění nedostatku než ideální příjem pro aktivní a zdravý životní styl.
Moderní výzkumy ukazují, že aktivnější lidé často potřebují více. U pravidelně sportujících osob se doporučuje přibližně 1,2 až 1,6 gramu na kilogram hmotnosti. Silově trénující sportovci nebo lidé v rekonvalescenci mohou potřebovat až 2,2 gramu na kilogram tělesné hmotnosti.
Například člověk vážící 70 kilogramů může podle úrovně aktivity potřebovat přibližně 60 až 140 gramů bílkovin denně.
Podle odborníků je zároveň důležité rozložit příjem bílkovin během dne. Tělo totiž nedokáže efektivně využít extrémní jednorázové dávky. Výhodnější je pravidelný příjem při jednotlivých jídlech.
Významnou roli hraje také věk. Senioři mají vyšší riziko ztráty svalové hmoty a odborné společnosti proto často doporučují vyšší příjem proteinů než u mladších lidí. Důvodem je snaha zpomalit proces známý jako sarkopenie, tedy postupný úbytek svalů související se stárnutím.
Podle přehledové studie publikované v časopise Nutrients může vyšší příjem bílkovin pomoci zachovat svalovou sílu i fyzickou soběstačnost ve vyšším věku. (Dietary Protein and Muscle Mass in Older Adults)
Nejlepší zdroje bílkovin nejsou jen maso
Mnoho lidí si pod pojmem protein představí automaticky kuřecí maso nebo proteinový nápoj. Ve skutečnosti však existuje široké spektrum kvalitních zdrojů.
Mezi nejhodnotnější živočišné zdroje patří vejce, ryby, řecký jogurt, tvaroh, libové maso nebo sýry. Tyto potraviny obsahují kompletní spektrum esenciálních aminokyselin, které si lidské tělo nedokáže samo vytvořit.
Velkou pozornost dnes získávají také rostlinné zdroje. Luštěniny, tofu, tempeh, quinoa, ořechy nebo semena mohou být velmi kvalitní součástí jídelníčku. Moderní studie potvrzují, že dobře sestavená rostlinná strava může pokrýt potřebu bílkovin i u aktivních lidí.
Důležitá je především pestrost. Kombinace různých rostlinných zdrojů umožňuje doplnit celé spektrum aminokyselin podobně jako u živočišných potravin.
Význam proteinů potvrzuje také odborný dokument Mezinárodní společnosti sportovní výživy, který zdůrazňuje, že dostatečný příjem bílkovin podporuje regeneraci, tvorbu svalové hmoty i kontrolu tělesné kompozice. (International Society of Sports Nutrition Position Stand: Protein and Exercise)
Proč lidé často jedí málo bílkovin
Přestože se o proteinech často mluví, velká část populace jich ve skutečnosti nepřijímá dostatek. Typickým problémem bývají snídaně založené téměř výhradně na sacharidech, malé množství kvalitních potravin během dne nebo příliš průmyslově zpracovaná strava.
Nízký příjem bílkovin může vést k většímu pocitu hladu, slabší regeneraci, ztrátě svalové hmoty nebo vyšší únavě. U starších lidí může situace postupně přispívat ke zhoršení mobility a celkové fyzické kondice.
Současně ale odborníci upozorňují, že extrémní nadbytek proteinů není automaticky zdravější. Přehnané množství suplementů nebo jednostranná strava založená téměř výhradně na mase nemusí být vhodná pro každého. Rozhodující zůstává celková kvalita jídelníčku, dostatek pohybu a dlouhodobá udržitelnost.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin připomíná, že bílkoviny jsou nezbytné pro růst a udržení svalové hmoty i zdraví kostí, ale optimální příjem se liší podle věku, aktivity a zdravotního stavu člověka. (EFSA Dietary Reference Values for Protein)
Moderní pohled na výživu tak ukazuje jednoduchou věc. Protein není módní trend ani výsada sportovců. Jde o základní součást zdravého fungování lidského těla. Klíčem není extrém, ale pravidelný a kvalitní příjem z běžných potravin.
Literatura:





