Nová studie ukazuje, že káva výrazně mění střevní mikrobiom. Překvapivě podobné účinky má i bezkofeinová varianta.
Káva bývá obvykle spojována především s kofeinem, povzbuzením a lepší koncentrací. Ve skutečnosti ale kofein tvoří jen malé procento jejího chemického složení. Většinu obsahu představují chlorogenové kyseliny, polyfenoly, melanoidiny vznikající při pražení a další biologicky aktivní látky. Právě ty podle nové studie výrazně ovlivňují střevní mikrobiom, tedy složitý ekosystém bakterií žijících v lidském trávicím traktu.
Výzkum publikovaný v časopise Nature Communications sledoval 62 dospělých lidí během pětitýdenního kontrolovaného protokolu. Polovina účastníků pravidelně pila tři až pět šálků kávy denně, druhá polovina kávu nepila vůbec. Výsledky ukázaly výrazné změny ve složení střevních bakterií. Nejzajímavější přitom bylo, že stejné směry změn se objevily také u lidí pijících bezkofeinovou kávu.
To naznačuje, že hlavní biologické účinky kávy nesouvisí přímo s kofeinem, ale spíše s polyfenoly a dalšími látkami vznikajícími při zpracování kávových zrn.
Jedním z hlavních zjištění byl nárůst bakterií rodu Cryptobacterium. Tyto bakterie produkují z aminokyseliny tryptofan látky nazývané indoly. Indoly následně aktivují receptor AhR ve střevních buňkách, který pomáhá udržovat integritu střevní bariéry a reguluje imunitní odpověď organismu.
Právě střevní bariéra se dnes dostává do centra zájmu moderní medicíny. Pokud je její funkce narušena, mohou se do organismu dostávat bakteriální toxiny a zánětlivé látky, což bývá spojováno s chronickým zánětem, metabolickými nemocemi nebo některými autoimunitními poruchami.
Další významný nárůst zaznamenali vědci u bakterií rodu Eggerthella. Tyto bakterie metabolizují chlorogenové kyseliny obsažené v kávě a přeměňují je na menší biologicky aktivní molekuly, které může lidské tělo snadněji vstřebat. Právě tato schopnost může vysvětlovat část dlouhodobě pozorovaných zdravotních účinků kávy.
Některé změny ale vyvolávají otázky
Výzkum současně ukázal pokles hladiny indol-3-propionové kyseliny známé pod zkratkou IPA. Jde o metabolit produkovaný některými střevními bakteriemi, který bývá spojován s protizánětlivými účinky a podporou pevnosti střevní bariéry.
Nižší hladiny IPA byly v minulých studiích spojeny s vyšším rizikem diabetu 2. typu, metabolických poruch i zvýšeným zánětem. Autoři nové studie proto otevřeně upozorňují, že tento pokles nelze automaticky interpretovat jako pozitivní efekt pití kávy.
Současně ale zdůrazňují, že význam těchto změn zatím není možné jednoznačně určit. Výzkum mikrobiomu totiž patří mezi nejsložitější oblasti současné medicíny. Jednotlivé bakterie mohou mít v různých situacích rozdílné účinky a výsledný dopad závisí na celkovém složení mikrobiomu, životním stylu i genetice konkrétního člověka.
Navíc některé druhy bakterií rodu Eggerthella nejsou spojovány jen s pozitivními efekty. Například druh Eggerthella lenta bývá dáván do souvislosti také se střevními záněty a infekcemi u oslabených pacientů. Výsledky proto ukazují, že změny mikrobiomu nelze jednoduše rozdělit na „dobré“ a „špatné“.
Bezkofeinová káva může působit podobně
Velkou pozornost odborníků vzbudilo zjištění, že podobné mikrobiomové změny vyvolávala i bezkofeinová káva. Chlorogenové kyseliny i melanoidiny totiž zůstávají v bezkofeinové variantě zachovány v podobných koncentracích.
To může být důležité zejména pro lidi, kterým kofein způsobuje nespavost, úzkosti, bušení srdce nebo zvýšený krevní tlak. Nová data naznačují, že bezkofeinová káva může zachovávat velkou část biologických účinků na střevní mikrobiom i bez stimulačního efektu kofeinu.
Káva obsahuje stovky biologicky aktivních látek a stále více výzkumů ukazuje, že její účinky jsou mnohem komplexnější, než se dlouho předpokládalo. Významnou roli pravděpodobně hrají právě polyfenoly, které fungují jako substrát pro střevní bakterie a podporují tvorbu dalších aktivních metabolitů.
Podobné mechanismy byly popsány také u kakaa, zeleného čaje nebo fermentovaných potravin. Výživa se tak stále více propojuje s výzkumem mikrobiomu a moderní medicína začíná chápat, že střevní bakterie mohou ovlivňovat nejen trávení, ale také imunitu, metabolismus a možná i psychické zdraví.
Literatura:
5 minut
