Nová americká studie sledující přes 100 tisíc lidí odhalila, že častá konzumace průmyslově zpracovaných potravin je spojena s vyšším rizikem rakoviny plic včetně obou hlavních podtypů.
Rakovina plic patří celosvětově mezi nejčastější příčiny úmrtí na nádorová onemocnění a její výskyt neustále roste i u nekuřáků. Zatímco doposud byl hlavním viníkem považován tabák, nová velmi rozsáhlá kohortová studie zveřejněná v odborném časopise Thorax přináší důkazy, že významným rizikovým faktorem může být také složení naší každodenní stravy. Zejména vysoká konzumace takzvaných ultrazpracovaných potravin, tedy produktů vyrobených průmyslově z izolovaných složek, přísad a aditiv, může výrazně zvyšovat riziko vzniku rakoviny plic.
Studie se opírá o data více než 101 000 účastníků amerického programu PLCO (Prostate, Lung, Colorectal and Ovarian Cancer Screening Trial), kteří byli sledováni v průměru 12 let. Vědci během tohoto období zaznamenali 1706 nových případů rakoviny plic, přičemž podrobná analýza ukázala, že osoby s nejvyšším příjmem ultrazpracovaných potravin měly o 41 % vyšší riziko onemocnění než ti, kteří je konzumovali nejméně. Riziko se navíc týkalo jak nemalobuněčného typu rakoviny (NSCLC), který tvoří většinu případů, tak i agresivnějšího malobuněčného karcinomu (SCLC).
Autoři studie použili pokročilé statistické metody a zohlednili celou řadu potenciálně matoucích faktorů – věk, pohlaví, kouření, výskyt dalších chorob, tělesnou hmotnost i celkovou kvalitu stravy. Výsledky se ukázaly jako robustní napříč různými podskupinami populace a přetrvávaly i po dalších citlivostních testech. Studie tak patří mezi nejpřesvědčivější důkazy o tom, že složení naší stravy, zejména míra jejího zpracování, může mít přímý vliv na vznik jedné z nejnebezpečnějších forem rakoviny.
Ultrazpracované potraviny tvoří v západních zemích až 60 % kalorického příjmu. Jsou levné, chutné, trvanlivé a snadno dostupné. Patří sem například instantní polévky, slazené nápoje, balené pečivo, uzeniny, průmyslové omáčky, cereálie, snacky nebo mražená hotová jídla. Přestože jejich nutriční profil je zcela nevhodný – obvykle obsahují velké množství soli, cukru, nasycených tuků a málo vlákniny či mikroživin – jejich spotřeba po celém světě nadále roste. Jejich rizikovost přitom nespočívá jen v kalorické hodnotě, ale také v přítomnosti aditiv, chemických kontaminantů nebo změněných struktur, které ovlivňují trávení a metabolismus.
Zvýšený příjem těchto potravin může vyvolat chronický zánět, narušit mikrobiom, ovlivnit hormonální rovnováhu i funkci mitochondrií. Některé studie poukazují na to, že sloučeniny jako glutamát, karagenan nebo akrolein – běžné v průmyslových potravinách – mohou poškodit buněčné DNA a podpořit nádorový růst. Kromě toho se UPF často balí do plastů nebo obalů obsahujících PCB, tedy polychlorované bifenyly, které byly dříve používány v průmyslu, ale dnes jsou považovány za karcinogenní látky s dlouhodobým účinkem.
Znepokojujícím zjištěním studie je i fakt, že riziko bylo vyšší i u nekuřáků. To může naznačovat, že právě u osob bez jiných rizikových faktorů hraje strava větší roli. Jinými slovy, pokud člověk nekouří, nepije alkohol a má normální váhu, ale živí se převážně hotovými jídly, může být vystaven vážnému riziku, které se kumuluje s časem. Tento poznatek je důležitý zejména ve světle moderních trendů, kdy časová tíseň a reklamní tlak vedou k časté konzumaci rychlého jídla a průmyslových polotovarů.
Studie má samozřejmě i své omezení. Jedná se o observační výzkum, takže nelze s naprostou jistotou tvrdit, že UPF způsobují rakovinu – mohou se vyskytovat i jiné neznámé faktory, které ke zjištěnému vztahu přispívají. Také samotné sledování stravy pomocí dotazníků přináší určité nepřesnosti. Navíc byla většina účastníků studie bílé etnicity, takže přenos výsledků na jiné skupiny vyžaduje opatrnost.
Přesto vědci považují výsledky za dostatečně přesvědčivé, aby vyvolaly diskusi mezi odborníky na výživu, onkologii i veřejné zdraví. Pokud se podobná zjištění potvrdí i v dalších studiích, může to vést k zásadnímu přehodnocení výživových doporučení a k tlaku na omezování UPF v běžné populaci. Omezení ultrazpracovaných potravin by pak nemuselo být jen otázkou prevence obezity nebo cukrovky, ale i součástí celosvětové strategie pro snížení výskytu rakoviny.
Podle závěru autorů je poselství jednoduché: omezit průmyslově zpracované potraviny a vrátit se k přirozené, co nejméně zpracované stravě může být zásadním krokem ke zdravějšímu životu a snížení rizika rakoviny.
Celý text studie „Association between ultra-processed food consumption and lung cancer risk: a population-based cohort study“ je dostupný online zde.
Zdroj: thorax.bmj.com
5 minut
