Počet dětí s úzkostnými poruchami v Německu výrazně roste. Nejhůře jsou na tom dívky v dospívání, ukazují data zdravotní pojišťovny DAK.
Psychická pohoda dětí a dospívajících v Německu se podle nejnovějších dat dál zhoršuje. Aktuální Kinder und Jugendreport zdravotní pojišťovny DAK Gesundheit upozorňuje na výrazný nárůst úzkostných poruch u mladých pacientů. Zvláště znepokojivý je vývoj u dospívajících, kde se psychické obtíže stále častěji mění v dlouhodobý problém.
Podle údajů za rok 2024 trpělo úzkostnou poruchou v průměru 22 z 1000 dětí a dospívajících ve věku od pěti do sedmnácti let. V celoněmeckém přepočtu jde zhruba o 230 tisíc mladých lidí. Ve srovnání s rokem 2019, tedy obdobím před pandemií covidu, představuje tento údaj nárůst o 17 procent. Výsledky vycházejí z analýzy dat statisíců pojištěnců a potvrzují, že psychické obtíže u dětí nejsou pouze dočasným jevem.
Dospívající dívky v největším riziku
Nejvýraznější nárůst výskytu úzkostných poruch zaznamenává report u dívek ve věku 15 až 17 let. V této skupině bylo v roce 2024 léčeno 66,5 dívek z 1000, což znamená zvýšení o 53 procent oproti předpandemickému roku 2019. Lékaři zároveň upozorňují, že nejde jen o krátkodobé obtíže, ale stále častěji o potíže chronické.
Zvlášť alarmující je počet dívek, u nichž se úzkosti staly dlouhodobým stavem vyžadujícím pravidelnou odbornou péči. V roce 2024 bylo 16,6 z 1000 dívek v této věkové skupině léčeno ambulantně nebo hospitalizováno kvůli přetrvávajícím úzkostem. O pět let dříve přitom tento ukazatel dosahoval hodnoty 8,1. Podle autorů studie to naznačuje, že se psychické potíže u části mladých lidí postupně upevňují.
Pandemie jako dlouhodobý zlom
Vyhodnocení dat provedl výzkumný tým Univerzity v Bielefeldu, který analyzoval zdravotní záznamy přibližně 800 tisíc dětí a dospívajících pojištěných u DAK. Odborníci se shodují, že zásadní roli v tomto vývoji sehrála pandemie covidu a s ní spojená omezení.
Podle psychiatra Christopha Corrella z berlínské kliniky Charité zanechala pandemie na duševním zdraví mladé generace dlouhodobé stopy. Uzavření škol, omezení kontaktů a sociální izolace narušily přirozený vývoj dětí a dospívajících. U mnohých z nich se pocity nejistoty a strachu nepodařilo ani po návratu k běžnému životu plně odbourat.
Sociální sítě jako zesilovač úzkostí
Zvláště u dívek sehrála podle odborníků významnou roli také zvýšená konzumace sociálních médií během pandemických let. Dívky jsou podle výzkumů citlivější na sociální srovnávání, tlak na vzhled a ideály štěstí, které sociální sítě často prezentují v nerealistické podobě.
Kontakt s idealizovanými obrazy a očekáváními, která není možné naplnit, zvyšuje stresovou zátěž a může přispívat k rozvoji úzkostných poruch. Tento vliv se podle autorů reportu u části dívek projevil právě v období dospívání, kdy je psychika obzvlášť zranitelná.
Výzva pro školy a zdravotní systém
Na znepokojivá zjištění reagují také praktičtí lékaři a pediatři. Prezident profesního sdružení dětských a dorostových lékařů Michael Hubmann upozorňuje, že výsledky odpovídají zkušenostem z ordinací. Podle něj je nezbytné výrazně posílit preventivní a podpůrné programy ve školách, školkách i mládežnických centrech.
Současně se ukazuje, že kapacity dětské psychologie a psychiatrie v Německu dlouhodobě nestačí. Čekací doby na odbornou pomoc se v některých regionech pohybují v řádu měsíců, což může vést k dalšímu zhoršování stavu mladých pacientů.
Závěr
Data z aktuálního reportu DAK jasně ukazují, že úzkostné poruchy u dětí a dospívajících v Německu nejsou přechodným problémem. Nejvíce postiženy jsou dospívající dívky, u nichž se psychické obtíže často mění v chronický stav. Pandemie covidu, sociální izolace a tlak digitálního prostředí vytvořily kombinaci faktorů, jejichž dopady přetrvávají dodnes.
Odborníci se shodují, že bez systematické prevence, lepší dostupnosti psychologické péče a posílení podpory ve školním prostředí hrozí, že se tento trend bude dále prohlubovat. Psychické zdraví mladé generace se tak stává jednou z klíčových výzev současné zdravotní i vzdělávací politiky.
Použité zdroje:
Související příspěvky
Videohry a senioři: Může „hraní“ pomoci udržet schopnosti důležité pro bezpečné řízení?
7 minut
Dělají videohry z lidí lepší řidiče? Věda říká: Záleží na tom, co hrajete a jak to čtete
6 minut
