Chronický stres může změnit dýchání, držení těla i spánek. Odborníci upozorňují, že napětí si tělo často pamatuje celé roky.
Moderní život vytváří prostředí, ve kterém lidský organismus jen zřídka skutečně odpočívá. Pracovní tlak, neustálá dostupnost přes telefon, dlouhé hodiny sezení i nedostatek přirozeného pohybu vedou k tomu, že mnoho lidí tráví velkou část dne ve stavu zvýšené pohotovosti. Často si přitom ani neuvědomují, že jejich tělo funguje v režimu „boj nebo útěk“, který byl původně určen pouze pro krátkodobé krizové situace.
Chronický stres však neovlivňuje jen psychiku. Podle odborníků postupně mění způsob dýchání, držení těla i svalové napětí. Nejcitlivější bývá oblast středu těla, tedy bránice, břišní svaly, bederní páteř, pánevní dno a kyčle. Právě zde se propojuje horní a dolní část těla a současně zde probíhá intenzivní komunikace mezi svaly, nervovým systémem a mozkem.
Když si tělo zvykne na obranný režim
Při dlouhodobém stresu mozek vyhodnocuje běžné prostředí jako potenciálně nebezpečné. Organismus proto aktivuje ochranné mechanismy. Svaly kolem hrudníku, břicha a pánve zůstávají lehce stažené téměř nepřetržitě. Zpočátku jde o přirozenou reakci, která má chránit tělo před zraněním nebo přetížením. Pokud však tento stav trvá měsíce či roky, tělo postupně ztrácí schopnost plného uvolnění.
Lidé potom často pociťují ztuhlost beder a kyčlí, napětí čelistí nebo krku, mělké dýchání do horní části hrudníku a výraznou únavu. Typický je také pocit, který mnozí popisují jako „unavený, ale neschopný vypnout“. Člověk sice cítí vyčerpání, ale organismus zůstává ve střehu i během odpočinku nebo před usnutím.
Velkou roli zde hraje dýchání. Při stresu se dech zrychluje a zkracuje, což podporuje další aktivaci nervového systému. Naopak pomalé hluboké dýchání pomocí bránice pomáhá aktivovat parasympatický nervový systém, který organismus uklidňuje a podporuje regeneraci. Odborný přehled publikovaný v databázi PubMed ukazuje, že brániční dýchání může pomoci snižovat stres a zlepšovat regulaci nervového systému. (Effects of Diaphragmatic Breathing on Health: A Narrative Review)
Mozek poslouchá i signály ze svalů
Moderní neurověda potvrzuje, že komunikace mezi tělem a mozkem funguje oběma směry. Psychický stres sice vyvolává svalové napětí, ale zároveň i dlouhodobě napjaté svaly mohou vysílat do mozku signál, že organismus stále není v bezpečí.
To vysvětluje, proč někteří lidé nedokážou skutečně odpočívat ani ve chvíli, kdy už nejsou pod přímým tlakem. Nervový systém se totiž naučí považovat napětí za normální stav. Výsledkem bývá horší kvalita spánku, zvýšená únava, podrážděnost i zhoršená regenerace po fyzické zátěži.
Podle odborníků současný životní styl tento problém dále zhoršuje. Dlouhé sezení omezuje pohyb pánve a kyčlí, nedostatek přirozeného pohybu snižuje variabilitu dýchání a přemíra stresových podnětů udržuje mozek v nepřetržité aktivitě. Negativně působí také nadměrný čas u obrazovek, nedostatek slunečního světla a chronický spánkový deficit.
Fyziologie stresové reakce je dnes dobře popsána i v odborné literatuře. Přehled v databázi NCBI upozorňuje, že dlouhodobá aktivace stresové odpovědi může ovlivňovat nejen psychiku, ale i hormonální systém, metabolismus a imunitu. (Physiology, Stress Reaction)
Jednoduchý pohyb může nervový systém uklidnit
Právě proto mohou mít některé pomalé a jednoduché pohyby překvapivě silný účinek. Nejde pouze o protažení svalů. Smyslem těchto aktivit je především vyslat nervovému systému informaci, že tělo už nemusí zůstávat v obranném režimu.
Fyzioterapeuti často doporučují pomalou chůzi, hluboké dýchání, jemné mobilizační cviky páteře nebo pozice zaměřené na uvolnění kyčlí a hrudníku. Mezi často doporučované patří například dětská pozice, hluboký dřep s oporou, cvik „kočka a kráva“ nebo poloha s nohama opřenýma o zeď. Pomoci může také obyčejný pobyt venku a pravidelný rytmus spánku.
Význam pohybu pro regulaci stresu potvrzuje i odborný přehled publikovaný v databázi PMC, který ukazuje úzkou souvislost mezi fyzickou aktivitou, psychickou odolností a zvládáním stresu. (The Effects of Stress on Physical Activity and Exercise)
Odborníci proto stále častěji upozorňují, že regenerace není jen otázkou svalů nebo kondice. Schopnost organismu přepnout z pohotovosti do klidového režimu patří mezi základní podmínky dlouhodobého zdraví.
Literatura:
5 minut
