Krátký spánek oslabuje imunitu, zvyšuje stres a podporuje přibírání. Vědci varují před vážnými dopady na tělo i psychiku.
Spánek bývá v moderní společnosti často považován za luxus nebo ztrátu času. Lidé pracují dlouho do noci, tráví hodiny u obrazovek mobilů a počítačů a ráno vstávají vyčerpaní. Přestože mnoho lidí věří, že několik hodin odpočinku stačí, vědecké studie ukazují pravý opak. Dlouhodobý spánek kratší než šest hodin denně může výrazně poškodit fyzické i psychické zdraví.
Odborníci upozorňují, že tělo během spánku neodpočívá pasivně. V noci dochází k regeneraci mozku, hormonálního systému i imunity. Pokud organismus o tuto dobu přichází, začínají se postupně objevovat problémy, které mohou vést až k chronickým onemocněním.
Oslabená imunita a vyšší nemocnost
Jedním z prvních důsledků krátkého spánku bývá oslabení imunitního systému. Během noci totiž tělo vytváří cytokiny, látky důležité pro boj s infekcemi a záněty. Nedostatek spánku jejich produkci omezuje a organismus se hůře brání virům i bakteriím.
Význam spánku pro obranyschopnost potvrzuje i známá studie amerických vědců, podle které byli lidé spící méně než šest hodin výrazně náchylnější k nachlazení po kontaktu s běžnými respiračními viry. Výzkumníci upozornili, že kvalita spánku může být stejně důležitá jako zdravá strava nebo pohyb. (Behaviorally Assessed Sleep and Susceptibility to the Common Cold)
Lékaři zároveň upozorňují, že problém se netýká jen starších lidí. Chronický nedostatek spánku dnes postihuje hlavně osoby v produktivním věku, které jsou pod tlakem pracovního výkonu, stresu a neustálé dostupnosti prostřednictvím digitálních technologií.
Psychika pod tlakem a narušený mozek
Nedostatek spánku výrazně ovlivňuje také psychiku. Lidé s dlouhodobým spánkovým deficitem bývají podráždění, mají problémy se soustředěním a častěji trpí úzkostmi nebo depresivními stavy. Mozek totiž během spánku zpracovává informace, upevňuje paměť a regeneruje nervový systém.
Psychologové popisují vznik nebezpečného začarovaného kruhu. Stres zhoršuje schopnost usnout a nekvalitní spánek následně zvyšuje psychické napětí. Člověk se pak ráno probouzí unavený, během dne ztrácí energii a večer znovu nedokáže kvalitně odpočívat.
Americká akademie spánkové medicíny doporučuje dospělým alespoň sedm hodin pravidelného spánku denně. Ve svém odborném stanovisku upozorňuje, že kratší doba odpočinku je spojena s vyšším rizikem civilizačních i psychických onemocnění. (Recommended Amount of Sleep for a Healthy Adult)
Neurologové zároveň upozorňují, že dlouhodobý nedostatek spánku snižuje schopnost rozhodování, zpomaluje reakce a zhoršuje pracovní výkon. Únava může být nebezpečná například při řízení automobilu nebo při práci vyžadující vysokou koncentraci.
Hormonální změny a přibírání na váze
Krátký spánek významně zasahuje také hormonální systém. Ovlivňuje hladiny hormonů leptinu a ghrelinu, které regulují pocit hladu a sytosti. Lidé, kteří spí málo, proto často pociťují větší chuť na sladká a kalorická jídla.
Nedostatek spánku navíc zvyšuje hladinu stresového hormonu kortizolu a může narušovat metabolismus cukrů. Vědecké práce proto spojují chronický spánkový deficit s vyšším rizikem obezity, cukrovky druhého typu i srdečně cévních onemocnění.
Souvislost mezi délkou spánku a zdravotními riziky potvrzuje také rozsáhlá metaanalýza publikovaná v odborném časopise Sleep, která zjistila zvýšené riziko celkové úmrtnosti u lidí s dlouhodobě nedostatečným spánkem. (Sleep Duration and All-Cause Mortality: A Systematic Review and Meta-Analysis)
Odborníci proto stále častěji zdůrazňují, že kvalitní spánek není luxusem, ale základní biologickou potřebou. Bez dostatečné regenerace totiž tělo i mozek postupně ztrácejí schopnost správně fungovat.
Literatura:





