Stres není automaticky nepřítelem zdraví. Krátkodobě může pomoci reagovat na náročnou situaci. Problémem je hlavně silný a dlouhodobý stres.
Stres má téměř výhradně negativní pověst. Chceme se ho zbavit, snížit ho a pokud možno se mu vyhnout. Když nám před důležitým jednáním rychleji bije srdce nebo před závodem cítíme napětí, snadno získáme pocit, že se s naším tělem děje něco špatného.
Jenže stresová reakce není sama o sobě porucha. Je to přirozený mechanismus, který nám pomáhá reagovat na nároky, změny a možné ohrožení.
Světová zdravotnická organizace stres popisuje jako přirozenou lidskou reakci na obtížné situace a výslovně uvádí, že určitá míra stresu může pomáhat zvládat každodenní činnosti. Problém nastává především tehdy, když je stres příliš silný, dlouhodobý nebo člověk nemá dostatečný prostor k zotavení.
Krátké napětí před důležitým výkonem a měsíce trvající pocit přetížení tedy nejsou totéž.
Stresová reakce má svůj smysl
Představme si, že těsně před vstupem do vozovky zahlédneme rychle přijíždějící automobil. Organismus nepotřebuje dlouhou poradu. Aktivuje stresovou reakci, která nás připraví jednat.
Do hry vstupují například adrenalin a kortizol, zrychluje se srdeční činnost, mění se krevní tlak a organismus mobilizuje energii. Podobnou, byť méně dramatickou reakci může vyvolat pracovní pohovor, zkouška, sportovní závod nebo veřejné vystoupení.
Právě proto není správné tvrdit, že každý stres škodí. Krátkodobá aktivace může člověka motivovat a připravit na náročnou situaci. APA uvádí, že krátkodobý stres může v některých situacích působit jako pozitivní síla podporující motivaci a výkon. WHO podobně konstatuje, že určitá míra stresu může pomáhat při každodenním fungování.
To ovšem neznamená, že platí jednoduché pravidlo „čím více stresu, tím lepší výkon“. Výzkum akutního stresu a kognice ukazuje podstatně složitější vztah. Metaanalýza například zjistila zhoršení pracovní paměti a kognitivní flexibility při akutním stresu a novější systematický přehled ukazuje, že účinek závisí také na čase od působení stresoru.
Stres tedy může člověka mobilizovat. Příliš silný stres může naopak soustředění a výkon zhoršit.
Krátkodobý stres není totéž jako chronický
To je pro pochopení celého mýtu zásadní.
Akutní stres je krátkodobou reakcí na konkrétní situaci – zkoušku, konflikt, závod, pracovní pohovor nebo nečekaný problém. Situace skončí a organismus dostane možnost vrátit se k běžnému fungování.
Chronický stres přetrvává dlouhodobě. Pracovní problémy nekončí večer, finanční nejistota nezmizí po víkendu nebo péče o nemocného blízkého pokračuje měsíce.
Právě dlouhodobé přetížení představuje podstatně větší zdravotní problém. WHO upozorňuje, že nadměrný stres může působit na psychické i fyzické zdraví, zhoršovat existující zdravotní obtíže a projevovat se například problémy se soustředěním, spánkem, bolestmi nebo změnami chuti k jídlu.
APA uvádí, že dlouhodobá aktivace stresové reakce může souviset s úzkostí, depresí, zažívacími problémy, svalovým napětím, vysokým krevním tlakem, poruchami spánku nebo problémy s pamětí a soustředěním.
Není správné z toho udělat tvrzení, že stres je jedinou příčinou těchto problémů. Zdraví ovlivňuje mnoho biologických, psychologických i sociálních faktorů. Chronický stres ale může být jedním z nich.
Stejná situace nemusí znamenat stejný stres
Dva lidé stojí před stejnou pracovní prezentací.
První cítí zvýšený tep a napětí, ale situaci vnímá jako zvládnutelnou výzvu. Druhý má pocit, že selže a situaci nedokáže kontrolovat.
Vnější událost je podobná. Jejich stresová zkušenost ale může být velmi rozdílná.
WHO výslovně upozorňuje, že lidé na stresové situace reagují různě a liší se i jejich způsoby zvládání stresu.
Proto nelze vytvořit jednoduchý seznam situací, které budou pro každého stejně stresující. Pro jednoho je veřejné vystoupení příjemnou výzvou, pro druhého mimořádnou zátěží.
Důležitá není pouze událost samotná, ale také jaké požadavky na nás klade a jaké možnosti máme ji zvládnout.
Cílem není život bez stresu
Úplně odstranit stres ze života není realistické a ani samotná stresová reakce není něco, čeho bychom se měli za každou cenu zbavit.
Zkoušky, pracovní změny, sportovní soutěže, konflikty, důležitá rozhodnutí nebo nejistota jsou běžnou součástí života.
Podstatnější otázka proto nezní:
„Jak se už nikdy nestresovat?“
Ale:
„Dokáže organismus po náročné situaci znovu přejít do režimu zotavení?“
Právě zde mají význam pravidelný spánek, pohyb, odpočinek, sociální kontakt a schopnost pracovat se zdrojem stresu. WHO mezi způsoby zvládání stresu doporučuje mimo jiné pravidelný denní režim, dostatek spánku, pohyb a kontakt s blízkými lidmi.
Nejde tedy o život bez stresu.
Jde o to, aby se krátkodobá aktivace nezměnila v dlouhodobé přetížení bez zotavení.
Kdy už stres přestává být užitečnou výzvou?
Hranice není u každého stejná, důležitým signálem je ale dlouhodobý dopad na běžné fungování.
Pokud stres týdny či měsíce narušuje spánek, soustředění, práci, školu, vztahy nebo běžné denní činnosti, už není příliš užitečné uklidňovat se tvrzením, že „trocha stresu prospívá“.
WHO upozorňuje, že přetrvávající stres může ovlivňovat každodenní fungování a stresující situace mohou vyvolávat nebo zhoršovat psychické obtíže.
Jednorázové bušení srdce před důležitým vystoupením je něco jiného než měsíce trvající nespavost, vyčerpání a pocit, že člověk běžné povinnosti přestává zvládat.
V takové situaci není cílem naučit se „vydržet ještě více“. Je potřeba řešit dlouhodobé přetížení a při přetrvávajících obtížích případně vyhledat odbornou pomoc.
Verdikt
⚖️ Mýtus – stres není vždy škodlivý
Stresová reakce je přirozenou součástí fungování člověka. Krátkodobě může pomoci mobilizovat organismus a reagovat na náročnou situaci. WHO výslovně uvádí, že určitá míra stresu může pomáhat při zvládání každodenních činností.
To ale neznamená, že čím více stresu, tím lépe. Akutní stres může za určitých okolností zhoršovat některé kognitivní funkce a dlouhodobý stres bez dostatečného zotavení představuje problém pro psychické i fyzické zdraví.
Rozhodující proto není samotná existence stresu, ale jeho intenzita, délka, opakování, dopad na fungování a možnost zotavení.
Nejpřesnější pravidlo tedy nezní:
„Stres je špatný a musíme se mu vyhnout.“
Ani:
„Stres je zdravý a dělá nás silnějšími.“
Přesnější je:
„Krátkodobý stres může mobilizovat. Chronické přetížení bez zotavení je problém.“
Zdroje:
- World Health Organization – Stress
- American Psychological Association – How stress affects your health
- American Psychological Association – Stress won’t go away? Maybe you are suffering from chronic stress
- Shields GS et al. The Effects of Acute Stress on Core Executive Functions: A Meta-Analysis
- Geißler CF et al. Time-dependent effects of acute stress on working memory performance: A systematic review





