Pevný stisk ruky obvykle vnímáme jako samozřejmost. Otevřít sklenici, nést nákup, otočit klíčem nebo se přidržet zábradlí nevyžaduje u zdravého člověka velké přemýšlení. Síla, kterou dokážeme vyvinout rukou, však může zejména ve vyšším věku překvapivě dobře vypovídat o celkové svalové síle a funkčním stavu organismu.
Měření síly stisku se proto používá v geriatrii i při hodnocení sarkopenie, tedy postupného úbytku svalové síly a svalové hmoty spojeného se stárnutím. Je rychlé, jednoduché a neinvazivní. Za nenápadným testem se přitom skrývá více informací, než by se na první pohled mohlo zdát.
Neznamená to, že silnější ruka automaticky zaručuje delší život. Síla stisku je především jedním z ukazatelů toho, v jakém stavu jsou svaly a jak dobře člověk funkčně zvládá běžný život.
Proč může jedna ruka vypovídat o celém těle
Síla stisku samozřejmě závisí na svalech ruky a předloktí. Výsledek ale ovlivňuje také celková svalová síla, nervový systém, věk, tělesná stavba, zdravotní stav a řada dalších faktorů. Novější systematický přehled ukazuje, že vývoj síly stisku během života souvisí s mnoha biologickými, zdravotními i životními okolnostmi.
Právě proto se měření stisku používá jako jednoduchý ukazatel svalové funkce. Evropská pracovní skupina pro sarkopenii ve svých doporučeních zdůrazňuje, že nízká svalová síla je hlavním znakem pravděpodobné sarkopenie a měření síly stisku patří mezi doporučené způsoby jejího hodnocení.
Systematický přehled 83 studií u starších lidí navíc zjistil souvislost síly stisku s pohyblivostí, rovnováhou a schopností zvládat běžné každodenní činnosti. U pádů naopak přesvědčivá souvislost prokázána nebyla.
To je důležitá připomínka: ve zdravém stárnutí není rozhodující pouze množství svalové hmoty. Podstatné je také to, co svaly skutečně dokážou.
Velká studie sledovala téměř 140 tisíc lidí
Jedny z nejznámějších výsledků přinesla mezinárodní studie PURE publikovaná v časopise The Lancet. Výzkumníci sledovali 139 691 dospělých ze 17 zemí a zkoumali vztah mezi silou stisku a jejich dalším zdravotním vývojem.
Slabší stisk byl spojen s vyšším rizikem úmrtí ze všech příčin i úmrtí na srdečně-cévní onemocnění. Každý pokles síly stisku o pět kilogramů byl v analýze spojen přibližně s 16 procenty vyšším relativním rizikem úmrtí ze všech příčin a se 17 procenty vyšším relativním rizikem úmrtí na srdečně-cévní onemocnění.
Tato čísla je ale nutné interpretovat opatrně. Studie neprokázala, že slabý stisk sám způsobuje srdeční onemocnění nebo předčasné úmrtí. Ukázala souvislost. Síla stisku může odrážet celkovou svalovou a funkční zdatnost, zdravotní stav i další faktory, které se na dlouhodobém zdraví podílejí.
Bylo by proto chybou vyvodit závěr, že stačí koupit posilovač prstů a jeho pravidelným mačkáním si prodloužit život. Nejde o samotnou ruku. Jde o to, co její síla může vypovídat o celém organismu.
Důležitější, než jedno číslo je změna v čase
Síla stisku se odborně měří přístrojem zvaným dynamometr. Člověk jej sevře podle stanoveného postupu a přístroj změří vyvinutou sílu. Výsledek ovlivňuje věk, pohlaví, tělesné proporce, poloha při měření i použitý přístroj. Jedno nahodilé domácí měření proto není diagnózou.
Evropský odborný konsenzus pro sarkopenii používá jako hranici nízké síly stisku hodnotu pod 27 kilogramů u mužů a pod 16 kilogramů u žen. Tyto hodnoty jsou však součástí odborného diagnostického postupu, nikoli jednoduchým domácím testem zdraví. Při podezření na sarkopenii se hodnotí také další ukazatele.
Pro běžný život je užitečné všímat si především změn. Je stále stejně snadné otevřít sklenici, nést nákup nebo pevně uchopit těžší předmět? Nezačínají vám předměty častěji vypadávat z ruky? Nezhoršuje se současně schopnost vstát ze židle, vyjít schody nebo zvládat další běžné činnosti?
Samotné oslabení ruky samozřejmě nemusí znamenat celkový úbytek svalové síly. Příčinou může být například bolest, artróza, poranění nebo neurologické onemocnění. Pokud však člověk pozoruje postupný a nevysvětlitelný pokles síly společně se zhoršováním dalších pohybových schopností, stojí za to probrat změnu s lékařem nebo fyzioterapeutem.
Praktické doporučení proto nezní „posilujte stisk ruky“, ale „udržujte sílu celého těla“. Pravidelné posilování hlavních svalových skupin a dostatek každodenního pohybu pomáhají zachovávat schopnosti potřebné pro samostatný život.
Síla ruky je v tomto případě spíše kontrolkou na palubní desce než samotným motorem. Když začne bez zjevného důvodu dlouhodobě slábnout, může být čas věnovat větší pozornost celému tělu.
Co si z dnešního článku odnést
- Síla stisku je jednoduchým a odborně používaným ukazatelem svalové síly a funkčního stavu.
- Slabší stisk je ve velkých populačních studiích spojen s horšími zdravotními výsledky, ale sám o sobě není jejich prokázanou příčinou.
- Měření síly stisku se používá také při odborném hodnocení sarkopenie.
- Jedno domácí měření není diagnóza. Důležitější může být postupná a nevysvětlitelná změna síly v čase.
- Nejde o co nejsilnější stisk. Cílem je co nejdéle zachovat sílu celého těla potřebnou pro samostatný život.
Zdroje:
- The Lancet / PubMed – Prognostic value of grip strength: findings from the Prospective Urban Rural Epidemiology (PURE) study
- Age and Ageing – Sarcopenia: revised European consensus on definition and diagnosis
- PubMed Central – Sarcopenia: revised European consensus on definition and diagnosis
- Age and Ageing – The clinical usefulness of muscle mass and strength measures in older people: a systematic review
- PubMed Central – Factors associated with handgrip strength across the life course: A systematic review





