Nový český výzkum FAMIPASS odhalil, jak rodiče, zejména matky, ovlivňují spánek, pohyb a sedavé chování dětí a zda děti splňují doporučení WHO.
Vztah mezi životním stylem rodičů a každodenním pohybovým chováním jejich dětí je stále intenzivněji zkoumaným tématem. Nejnovější česká studie FAMIPASS, vedená Dagmar Sigmundovou a kolektivem na Univerzitě Palackého v Olomouci, přináší přímé důkazy o tom, že rodiče hrají klíčovou roli v tom, zda děti dokáží naplnit 24hodinová doporučení Světové zdravotnické organizace pro spánek, fyzickou aktivitu a sedavý režim. Výzkum byl publikován v časopise European Journal of Public Health a shrnut v databázi PubMed (zdroj).
Do rozsáhlé studie bylo zahrnuto 381 českých rodin z měst i venkova a každá rodina měla alespoň jedno dítě ve věku od tří do deseti let. Výzkumníci sledovali rodiče i děti pomocí zařízení ActiGraph, které se nosilo sedm dní a nocí na zápěstí, aby zaznamenalo spánek, pohyb i dobu strávenou sezením. Díky tomu se podařilo získat přesný obraz o tom, jak české děti tráví svůj den a zda se jim daří plnit kritéria zdravého životního stylu.
Výsledky ukazují, že pouze čtvrtina českých dětí ve sledovaném věku dokáže naplnit všechna tři doporučení WHO současně. Konkrétně 25,9 % dívek a 26,7 % chlapců splnilo dohromady kritéria pro dostatečný spánek, pravidelný pohyb a omezené sedavé chování. Přibližně polovina dětí dokázala naplnit alespoň dvě z těchto tří zásad. Jak upozorňují autoři, jde sice o lepší výsledky než ve většině mezinárodních studií, ale přesto zůstává značný prostor ke zlepšení. V původním článku se píše: „25,9 % děvčat a 26,7 % chlapců splnilo současně všechna tři 24hodinová doporučení pohybového chování, a 44,7 % děvčat a 46,1 % chlapců splnilo libovolnou kombinaci dvou ze tří.“
Analýza dat odhalila také zásadní roli rodičovských faktorů. Pokud měla matka nadváhu nebo obezitu, významně to snižovalo pravděpodobnost, že dítě splní alespoň dvě ze tří doporučení. Naopak vysokoškolské vzdělání rodičů a především skutečnost, že matka sama dokázala naplnit aspoň dvě doporučení, výrazně zvyšovaly šanci, že se to podaří i dítěti. Závěr studie proto zní jednoznačně: rodiče, a zejména matky, jsou klíčovými aktéry v utváření zdravého životního stylu svých dětí. Autoři shrnuli: „Rodiče, zejména matky, hrají důležitou roli v ovlivňování svých dětí, aby dodržovaly pokyny pro 24hodinový pohyb a formovaly zdravý životní styl.“
Zajímavým zjištěním doplňujících výzkumů je, že zapojení dětí do organizovaných pohybových aktivit výrazně zvyšuje jejich šance naplnit doporučení WHO. Nemusí jít jen o sportovní oddíly, ale i pravidelné školní nebo komunitní aktivity. Stejně tak i obyčejná každodenní procházka s rodiči může být silným podpůrným faktorem. Podle autorů je dostatečné, aby rodina společně trávila venku alespoň 25 minut denně, nebo jednou za dva dny hodinu, což může mít pozitivní dopad i na děti, které se neúčastní organizovaných sportů.
Studie FAMIPASS navíc ukazuje, že české děti jsou na tom ve srovnání s globálním průměrem lépe. Zatímco v mezinárodních výzkumech dosahuje dodržování všech tří doporučení pouze 10 až 11 % dětí, v Česku se toto číslo pohybuje nad 25 %. To naznačuje, že české rodiny mají jisté výhody v prostředí, životním stylu či kulturních návycích, přesto však nelze ignorovat rostoucí riziko obezity a nedostatku pohybu u dětí i dospělých.
Pro praxi z toho plyne jasné doporučení: rodiče musí jít příkladem. Zdravý životní styl matky a otce se přímo promítá do každodenních návyků dítěte. Prevence obezity u rodičů, dostatek pohybu a podpora vzdělání se stávají investicí nejen do jejich vlastního zdraví, ale i do zdraví další generace. Studie FAMIPASS tak přináší důležitý důkaz, že budoucnost dětského zdraví je doslova v rukou rodičů.
Zdroj: pubmed.ncbi.nlm.nih.gov
4 minuty
