Celý den sedíte v práci a večer si jdete na půl hodiny zacvičit. Je tím osm nebo deset hodin strávených na židli vyřešeno? Ne úplně. Dlouhé sezení představuje zdravotní riziko a pravidelný pohyb jeho následky výrazně zmírňuje, ale není důvod kvůli tomu zbytek dne prosedět.
Je to jeden z paradoxů moderního života. Člověk může splňovat doporučené množství pohybu, a přesto většinu dne téměř nepohnout tělem. Sedí u počítače, v autě, při jídle a večer před televizí. Proto dnes věda rozlišuje dvě věci, které jsme dříve často zaměňovali: nedostatek pohybu a příliš mnoho času stráveného vsedě.
Cvičení a sezení nejsou dvě strany stejné mince
Sedavým chováním se rozumí čas, kdy jsme vzhůru, ale vydáváme velmi málo energie – typicky při sezení nebo ležení. Patří sem práce u počítače, řízení auta nebo sledování televize. Neznamená to však automaticky, že člověk nesportuje.
Představme si někoho, kdo si ráno půl hodiny zaběhá a splní tak část doporučeného týdenního pohybu. Potom ale osm hodin sedí v kanceláři, hodinu stráví v autě a večer další dvě hodiny na pohovce. Je fyzicky aktivní, ale současně tráví velkou část dne vsedě.
Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že velké množství času stráveného vsedě souvisí u dospělých s vyšším rizikem předčasného úmrtí, srdečně-cévních onemocnění, některých nádorových onemocnění a cukrovky 2. typu. Doporučuje proto dobu sezení omezovat a nahrazovat ji pohybem. Přínos má i lehká aktivita.
Pohyb chrání, ale není důvod sedět celý den
Dobrou zprávou je, že pravidelná fyzická aktivita dokáže rizika spojená s dlouhým sezením výrazně zmírnit. Rozsáhlá analýza dat 850 tisíc lidí ukázala, že souvislost mezi dlouhým sezením a úmrtností na srdečně-cévní a nádorová onemocnění závisela na množství pohybu. U nejaktivnější skupiny nebylo delší sezení spojeno s vyšší úmrtností na srdečně-cévní onemocnění; u nádorových onemocnění byly výsledky méně jednoznačné.
To ale není pozvánka k desetihodinovému sezení s tím, že večerní běh všechno napraví. WHO doporučuje lidem, kteří tráví vsedě velkou část dne, usilovat o vyšší množství pohybu. Současně zatím nestanovuje jednu přesnou hranici, kolik hodin sezení denně je ještě bezpečných.
Význam může mít i samotné omezení doby strávené vsedě. Randomizovaná studie 283 lidí ve věku 60 až 89 let s nadváhou či obezitou ukázala, že účastníci programu zaměřeného na omezení sezení po šesti měsících seděli v průměru přibližně o 32 minut denně méně než kontrolní skupina. Současně byl rozdíl ve změně systolického krevního tlaku mezi skupinami přibližně 3,5 mm Hg ve prospěch programu omezujícího sezení.
Jedna studie samozřejmě nemůže určit univerzální pravidlo pro každého. Ukazuje však, že i změna běžného denního režimu může mít měřitelný zdravotní význam.
Nehledejte další hodinu na cvičení. Přerušte sezení
Pro většinu lidí není řešením přidat k nabitému dni další hodinu v posilovně. Mnohem jednodušší je změnit způsob, jakým běžný den probíhá.
Pokud pracujete u počítače, během dne vstávejte a krátce se projděte. Telefonát můžete vyřídit ve stoje nebo při chůzi. Místo výtahu použijte schody, pro vodu nebo kávu si dojděte a po obědě se několik minut projděte. Při delší cestě autem udělejte přestávku a protáhněte se. Večer nemusíte každou volnou chvíli trávit na pohovce.
Není nutné počítat každé postavení ze židle ani nastavovat složitý režim. Současné poznatky nedávají jednu přesnou četnost přestávek vhodnou pro všechny. Praktický princip je ale jednoduchý: omezujte dlouhé nepřerušované sezení a část času vsedě nahrazujte pohybem.
A pokud už pravidelně sportujete, pokračujte. Pohyb výrazně zmírňuje zdravotní rizika spojená s dlouhým sezením. Jen k němu přidejte druhou část rovnice: hýbejte se také mezi jednotlivými tréninky.
Jednoduché pravidlo pro běžný život tedy zní: cvičte pravidelně, ale neseďte zbytečně, když se můžete hýbat. Zdraví neurčuje jen půlhodina věnovaná sportu. Důležité je také to, co děláme během zbývajících hodin dne.
Co si z dnešního článku odnést
- Pravidelné cvičení a omezení dlouhého sezení jsou dvě důležité součásti zdravého životního stylu.
- Velké množství času vsedě je spojeno s vyšším rizikem předčasného úmrtí a některých chronických onemocnění.
- Dostatek fyzické aktivity může rizika spojená s dlouhým sezením výrazně zmírnit.
- Nemusíte hledat další hodinu na cvičení. Během dne častěji vstávejte, choďte a nahrazujte část sezení pohybem.
- Praktické pravidlo je jednoduché: pravidelně cvičte a zároveň omezujte dlouhé nepřerušované sezení.
Zdroje:
- World Health Organization – WHO Guidelines on Physical Activity and Sedentary Behaviour
- World Health Organization – WHO Guidelines on Physical Activity and Sedentary Behaviour: at a glance
- British Journal of Sports Medicine – Do the associations of sedentary behaviour with cardiovascular disease mortality and cancer mortality differ by physical activity level?
- JAMA Network Open – Sitting Time Reduction and Blood Pressure in Older Adults: A Randomized Clinical Trial
- PubMed – Do the associations of sedentary behaviour with cardiovascular disease mortality and cancer mortality differ by physical activity level?





