Praskání prstů ani jiné běžné zvuky v kloubech automaticky neznamenají jejich poškození. Výzkum nepotvrzuje, že samotné praskání prstů způsobuje artrózu.
Křupnutí v prstech, lupnutí v koleni při vstávání nebo praskání v rameni při pohybu. Podobné zvuky zná téměř každý. Mnozí se přitom obávají, že jde o známku opotřebování chrupavky a že opakované praskání může postupně vést k artróze.
Současné poznatky však nepotvrzují, že běžné praskání prstů způsobuje artrózu. Důležité je rozlišovat mezi nebolestivým zvukem a praskáním doprovázeným otokem, bolestí nebo omezením pohybu. Samotné lupnutí totiž ještě nevypovídá o zdravotním stavu kloubu.
Proč klouby praskají a odkud se zvuk bere?
Klouby obsahují synoviální tekutinu, která pomáhá snižovat tření a umožňuje hladký pohyb kloubních ploch. Při rychlé změně tlaku uvnitř kloubu mohou vznikat plynové dutiny. Tento jev se označuje jako kavitace a patří mezi vysvětlení charakteristického lupnutí při úmyslném praskání prstů.
Ne všechny zvuky však vznikají stejným mechanismem. Při pohybu mohou šlachy nebo vazy přecházet přes okolní struktury a vydávat slyšitelné lupnutí. V kolenou se někdy objevuje také jemné křupání nebo drhnutí, pro které se používá odborné označení krepitace.
Samotný zvuk proto neumožňuje určit, zda je kloub zdravý nebo nemocný. Důležitější je, zda se současně objevuje bolest, otok, ztuhlost nebo omezení pohybu.
Hlasité křupnutí nemusí znamenat poškození chrupavky a tichý kloub nemusí být automaticky zdravý.
Co ukazují výzkumy praskání prstů?
Jedním z nejrozšířenějších tvrzení je, že lidé, kteří si pravidelně praskají prsty, budou mít ve stáří častěji artrózu rukou. Dostupné studie však tuto souvislost nepotvrdily.
Výzkum publikovaný v roce 2011 v Journal of the American Board of Family Medicine hodnotil 215 lidí ve věku 50 až 89 let. Artróza některého z vyšetřovaných kloubů ruky byla zjištěna u 18,1 procenta osob, které si prsty pravidelně praskaly, a u 21,5 procenta těch, které tento zvyk neměly. Rozdíl nebyl statisticky významný. Ani délka a četnost praskání nebyly spojeny s vyšším výskytem artrózy.
Podobné závěry přinesl odborný přehled publikovaný v The Journal of Family Practice v roce 2016. Podle něj nebylo dlouhodobé praskání prstů spojeno s klinickými ani rentgenovými známkami artrózy.
Výsledky je však nutné interpretovat správně. Šlo převážně o observační studie, které mají svá omezení a nemohou definitivně prokázat naprostou neškodnost každého způsobu manipulace s klouby.
Starší studie z roku 1990 například zjistila u lidí, kteří si pravidelně praskali prsty, častější otoky rukou a nižší sílu stisku. Nebylo však možné spolehlivě určit, zda tyto rozdíly způsobovalo samotné praskání, nebo jiné související faktory. Pozdější menší studie navíc nepotvrdily jednotný negativní vliv na sílu ruky.
Dostupné důkazy tedy nepodporují tvrzení, že praskání prstů způsobuje artrózu. Neznamená to ale, že násilné přetahování nebo prudké manipulace s klouby nemohou způsobit zranění.
Kdy je praskání kloubů důvodem k vyšetření?
Pokud kloub při pohybu občas lupne, ale nebolí, neotéká a funguje normálně, samotný zvuk obvykle není důvodem k obavám. Není nutné se snažit každé prasknutí odstranit ani kvůli němu omezovat běžný pohyb.
Pozornost si naopak zaslouží praskání spojené s bolestí, otokem, zarudnutím, pocitem nestability nebo omezením pohyblivosti. Tyto příznaky mohou souviset s poraněním, zánětem nebo degenerativními změnami kloubu. Zvlášť důležité je vyšetření po úrazu, pokud se objeví výrazná bolest, rychlý otok nebo nemožnost končetinu běžně zatěžovat.
U artrózy mohou být přítomny bolesti při zatížení, ztuhlost a postupné omezení funkce kloubu. Samotné křupání však k diagnóze nestačí. Lékař hodnotí celkové příznaky, nález při vyšetření a podle potřeby také zobrazovací metody.
Pro dlouhodobé zdraví kloubů má větší význam pravidelná přiměřená pohybová aktivita, udržování svalové síly, prevence úrazů a řešení nadměrné tělesné hmotnosti než snaha zabránit každému lupnutí.
Prsty ani jiné klouby není potřeba úmyslně a silou „napravovat“. Pokud se objevuje opakovaná bolest nebo pocit, že kloub musíme neustále uvolňovat, je vhodnější zjistit příčinu obtíží než pokračovat v násilné manipulaci.
Verdikt: Mýtus
Běžné praskání prstů není prokázanou příčinou artrózy.
Dosavadní studie nezjistily přesvědčivou souvislost mezi dlouhodobým praskáním prstů a vyšším výskytem artrózy rukou. Zvuky v ostatních kloubech však mohou mít různé příčiny a výsledky studií prstů nelze automaticky vztahovat na celé tělo.
Samotného nebolestivého lupnutí se obvykle není třeba obávat. Důvodem k pozornosti je především bolest, otok nebo zhoršená funkce kloubu.
Zdroje:
- Deweber K, Olszewski M, Ortolano R. Knuckle Cracking and Hand Osteoarthritis. Journal of the American Board of Family Medicine (2011)
- Powers T, Kelsberg G, Safranek S. Does Knuckle Popping Lead to Arthritis? The Journal of Family Practice (2016)
- Castellanos J, Axelrod D. Effect of Habitual Knuckle Cracking on Hand Function. Annals of the Rheumatic Diseases (1990)
- Rizvi A et al. Let’s Get a Hand on This: Review of the Clinical Anatomy of Knuckle Cracking. Clinical Anatomy (2018)
- Arthritis Foundation – What Causes Noisy Joints?





