Nové studie naznačují, že lidé mohou přijímat více mikroplastů dýcháním než pitnou vodou. Největší riziko se skrývá uvnitř budov.
Když se mluví o mikroplastech, většina lidí si představí plastové lahve, balenou vodu nebo znečištěné oceány. Stále více vědců však upozorňuje na jinou cestu expozice, která může být ještě významnější. Nejde o to, co pijeme nebo jíme, ale o to, co každý den dýcháme.
V posledních letech se objevila řada studií ukazujících, že mikroplastové částice jsou běžnou součástí vzduchu v domácnostech, kancelářích, školách, automobilech i veřejných budovách. Někteří odborníci se dokonce domnívají, že inhalace může představovat větší zdroj expozice než pitná voda.
Světová zdravotnická organizace ve své odborné analýze upozorňuje, že člověk přijímá mikroplasty současně z vody, potravin i ovzduší a že právě inhalace patří mezi nejdůležitější cesty expozice, které je třeba dále zkoumat. (Dietary and inhalation exposure to nano- and microplastic particles and potential implications for human health)
Nejvíce mikroplastů není venku, ale doma
Pro mnoho lidí může být překvapivé, že největší koncentrace mikroplastů často nevznikají ve venkovním prostředí.
Důvod je jednoduchý. Moderní interiéry jsou doslova zaplněny plastovými materiály. Koberce, závěsy, čalouněný nábytek, matrace, syntetické oblečení, kancelářské vybavení i elektronika postupně uvolňují drobná vlákna a částice.
Systematický přehled publikovaný v roce 2024 ukázal, že mikroplasty jsou pravidelně nacházeny v indoor i outdoor ovzduší a že právě vnitřní prostředí představuje významnou část lidské expozice.
Další studie publikovaná v časopise PLOS One uvádí, že koncentrace mikroplastů v interiéru mohou být několikanásobně vyšší než venku. Autoři upozorňují, že lidé dnes tráví přibližně 90 procent času uvnitř budov, což význam této cesty expozice dále zvyšuje.
Významným zdrojem jsou zejména syntetické textilie. Každý pohyb po koberci, usednutí na pohovku nebo manipulace s oblečením může uvolňovat mikroskopická vlákna do vzduchu.
Automobily, kanceláře a moderní budovy
Zvláštní pozornost začínají vědci věnovat automobilům. Interiéry vozidel obsahují velké množství plastových a syntetických materiálů. Sedadla, palubní desky, koberce i izolační prvky jsou vystaveny vibracím, mechanickému opotřebení a často také vysokým teplotám.
Některé novější studie ukazují, že koncentrace mikroplastů v kabinách automobilů mohou být výrazně vyšší než v běžných bytech.
Podobná situace může nastávat i v moderních kancelářských budovách. Klimatizační systémy, syntetické podlahové krytiny a velké množství plastových materiálů vytvářejí prostředí, kde se drobné částice mohou dlouhodobě udržovat ve vzduchu.
Přehled publikovaný v odborném časopise Environmental Science: Processes & Impactsupozorňuje, že inhalace mikroplastů byla dlouho podceňována, přestože právě vnitřní prostředí může být jedním z hlavních zdrojů lidské expozice. (Occurrence, human exposure, and risk of microplastics in the indoor environment)
Co se děje po vdechnutí částic
Největší otázkou zůstává, jaký dopad mají inhalované mikroplasty na lidské zdraví.
Vědci již prokázali přítomnost plastových částic v lidských plicích. Obavy vyvolávají především nejmenší částice a nanoplasty, které mohou pronikat hluboko do dýchacího systému.
Přehledové studie upozorňují na možné souvislosti se zánětlivými procesy, oxidačním stresem a podrážděním tkání. Současně však zdůrazňují, že definitivní důkazy o konkrétních zdravotních následcích zatím chybějí.
Další problém spočívá v tom, že mikroplasty nejsou pouze samotné částice. Mohou na sebe vázat další látky včetně těžkých kovů, změkčovadel nebo organických znečišťujících látek, které se následně dostávají do organismu společně s nimi. (Systematic review of microplastics and nanoplastics in indoor and outdoor air: identifying a framework and data needs for quantifying human inhalation exposures)
Dá se expozice snížit?
Úplně se mikroplastům ve vzduchu vyhnout nelze. Odborníci však doporučují několik kroků, které mohou množství inhalovaných částic omezit.
Mezi nejčastěji doporučovaná opatření patří pravidelné větrání, používání vysavačů s HEPA filtry, omezení nadměrného množství syntetických textilií v interiéru a častější mokré čištění povrchů.
Význam může mít také výběr přírodních materiálů při zařizování domácností. Dřevo, bavlna, vlna nebo len zpravidla uvolňují méně syntetických částic než plastové a polyesterové výrobky.
Výzkum mikroplastů ve vzduchu se teprve rozvíjí. Již dnes však mění dosavadní představy o tom, odkud se plastové částice do lidského těla dostávají. Zatímco veřejnost se soustředí hlavně na plastové lahve a pitnou vodu, stále více studií naznačuje, že významná část expozice může probíhat doslova s každým nádechem.
Literatura:
- Dietary and inhalation exposure to nano- and microplastic particles and potential implications for human health
- Occurrence, human exposure, and risk of microplastics in the indoor environment
- Systematic review of microplastics and nanoplastics in indoor and outdoor air: identifying a framework and data needs for quantifying human inhalation exposures





