Kolik hodin spánku potřebujeme pro zdraví? Jedno číslo neplatí pro všechny. Důležitá je délka a kvalita spánku i to, jak fungujeme během dne.
Sedm, osm, nebo devět hodin? Někdo se po sedmi hodinách probudí svěží a během dne funguje bez problémů, jiný potřebuje osm nebo devět. A někteří lidé jsou přesvědčeni, že jim celý život stačí pět nebo šest hodin. Kdo z nich tedy spí správně?
Individuální rozdíly skutečně existují. Potřebu spánku ovlivňuje věk, zdravotní stav, genetické předpoklady i předchozí nedostatek spánku. Zároveň však máme rozsáhlé údaje o tom, jaká délka spánku je u dospělých spojena s dobrým zdravím. Doporučený počet hodin proto není přesným předpisem pro každého člověka, ale užitečným vodítkem.
Sedm hodin není magická hranice
Americká akademie spánkové medicíny a Sleep Research Society doporučují zdravým dospělým pravidelně spát alespoň sedm hodin za noc. Dlouhodobý spánek kratší než sedm hodin je v populačních studiích spojován s vyšším rizikem řady zdravotních problémů a také s horší výkonností a vyšším rizikem nehod.
National Sleep Foundation používá doporučené rozmezí. Pro mladé dospělé a dospělé uvádí sedm až devět hodin spánku denně, pro lidi od 65 let sedm až osm hodin. Ani tato čísla však nejsou ostrou hranicí mezi zdravým a nezdravým spánkem. Samotná doporučení zdůrazňují, že potřeba spánku se mezi jednotlivými lidmi liší.
Nemá proto smysl zůstávat v posteli další hodinu pouze proto, abychom dosáhli předem stanoveného čísla. Potřeba spánku se navíc může dočasně zvýšit například během nemoci nebo při dohánění předchozího spánkového deficitu. Odborný konsenzus připouští, že za těchto okolností může být delší spánek zcela přiměřený.
Více spánku automaticky neznamená více zdraví
U spánku neplatí jednoduché pravidlo „čím více, tím lépe“. Rozsáhlé populační studie nacházejí souvislost nejen mezi krátkým spánkem a horšími zdravotními výsledky, ale také mezi velmi dlouhým spánkem a některými zdravotními problémy.
Systematický přehled 137 dlouhodobých studií zahrnujících více než pět milionů lidí například zjistil, že dlouhý spánek byl spojen s vyšší úmrtností a vyšším výskytem cukrovky, srdečně-cévních onemocnění, cévní mozkové příhody a ischemické choroby srdeční.
To ale neznamená, že devátá nebo desátá hodina spánku sama o sobě člověku škodí. Jde převážně o pozorovací studie, které ukazují souvislost, nikoli jednoduchý vztah příčiny a následku. Člověk může spát déle například kvůli onemocnění, předchozímu nedostatku spánku nebo nekvalitnímu a přerušovanému spánku. Také odborný konsenzus AASM a SRS uvádí, že u ostatních dospělých není jisté, zda pravidelný spánek delší než devět hodin představuje zdravotní riziko.
Stejně důležité je rozlišovat mezi dobou strávenou v posteli a skutečným spánkem. Devět hodin pod peřinou nemusí znamenat devět hodin spánku, pokud člověka opakovaně budí bolest, hluk nebo například porucha dýchání.
Jak poznat, že spíte dost
Místo soustředění na jedno přesné číslo je praktičtější sledovat, jak spánek ovlivňuje běžný den. Pokud se většinu dní probouzíte přiměřeně odpočatí, během dne jste bdělí a dokážete se soustředit bez výrazné ospalosti, může být vaše obvyklá délka spánku přiměřená.
Pokud však pravidelně spíte méně než sedm hodin a přes den jste unavení nebo ospalí, není dobré automaticky předpokládat, že patříte k lidem, kterým stačí málo spánku. Systematické přehledy spojují krátký spánek s vyšším rizikem úmrtnosti, cukrovky, vysokého krevního tlaku, srdečně-cévních onemocnění a obezity. Ani zde samotná souvislost nedokazuje, že za všechny tyto problémy může pouze délka spánku.
Pozornost si zaslouží i opačný extrém. Pokud dlouhodobě potřebujete více než devět hodin spánku a přesto se probouzíte neodpočatí, nemusí být řešením další prodlužování pobytu v posteli. Je vhodné zaměřit se na kvalitu spánku a případně hledat příčinu, například poruchu dýchání ve spánku, jiné onemocnění nebo účinek některých léků.
Praktické pravidlo je proto jednoduché: většina dospělých by si měla vytvořit dostatek času alespoň pro sedm hodin pravidelného spánku, ale vlastní potřebu neposuzovat pouze podle hodin. Stejně důležité je, zda se probouzíme odpočatí a jak fungujeme během následujícího dne.
Sedm, osm nebo devět hodin tak nejsou tři soupeřící odpovědi. Pro různé lidi a životní situace mohou být přiměřené všechny. Cílem není trefit jedno dokonalé číslo, ale mít dostatek kvalitního a pravidelného spánku, po kterém organismus dlouhodobě dobře funguje.
Zdroje:
- American Academy of Sleep Medicine and Sleep Research Society – Recommended Amount of Sleep for a Healthy Adult
- National Sleep Foundation – Sleep Time Duration Recommendations: Methodology and Results Summary
- Sleep Medicine Reviews – Long sleep duration and health outcomes: A systematic review, meta-analysis and meta-regression
- Sleep – Joint Consensus Statement on the Recommended Amount of Sleep for a Healthy Adult
- Sleep Medicine – Short sleep duration and health outcomes: a systematic review, meta-analysis, and meta-regression





