Nemusíte každý den hodinu sportovat. Věda ukazuje, že zdraví prospívá i menší dávka pohybu. Důležitá je pravidelnost a celkový čas.
Deset tisíc kroků denně. Půl hodiny pohybu. Hodina sportu. Třikrát týdně posilovna. Kdo se snaží zjistit, kolik pohybu potřebuje pro své zdraví, snadno získá dojem, že doporučení si navzájem odporují. Ve skutečnosti je odpověď jednodušší.
Současná věda totiž nezná jednu magickou hranici, po jejímž překročení se člověk náhle stane zdravým. Pohyb funguje spíše jako dávka: už přechod od téměř úplné nečinnosti k určité aktivitě přináší zdravotní prospěch a s dalším pohybem se přínos zpravidla zvyšuje. Pro člověka, který se dosud téměř nehýbal, proto nemusí být prvním cílem pět tréninků týdně. Mnohem důležitější je vůbec začít a postupně pohyb začlenit do běžného života.
Číslo 150 není startovní čára zdraví
Světová zdravotnická organizace doporučuje dospělým 150 až 300 minut pohybu střední intenzity týdně nebo 75 až 150 minut pohybu vysoké intenzity. Obě varianty lze také kombinovat. K tomu doporučuje alespoň dva dny v týdnu věnovat posilování hlavních svalových skupin.
Střední intenzita přitom neznamená sportovní výkon. Typickým příkladem je svižná chůze, při níž člověk dýchá rychleji, ale ještě dokáže mluvit. Při vysoké intenzitě, například při rychlém běhu nebo náročnější jízdě na kole, už bývá souvislá konverzace obtížná.
Číslo 150 minut však bývá někdy chybně chápáno jako hranice, pod kterou pohyb nemá cenu. WHO naopak zdůrazňuje jednoduché pravidlo: nějaký pohyb je lepší než žádný. Zdravotní přínos tedy nezačíná až po dosažení doporučeného týdenního objemu.
Právě u člověka, který se téměř nehýbe, může mít zvýšení pohybové aktivity významný přínos. Není proto nutné čekat, až budeme schopni splnit všechna doporučení. Začít lze menším množstvím a postupně přidávat čas, frekvenci nebo intenzitu.
Nemusíte všechno stihnout najednou
Dřívější doporučení počítala především s pohybem trvajícím alespoň deset minut v kuse. Současná doporučení jsou praktičtější: důležité je celkové množství pohybu a počítají se i kratší aktivity během dne.
Deset minut svižné chůze cestou do práce, schody místo výtahu, krátká procházka po obědě nebo cesta pěšky na nákup se postupně sčítají. Kdo nemá půl hodiny na cvičení, nemusí ji tedy hledat najednou.
Výzkumy zároveň ukazují, že zdravotní přínos se objevuje už při poměrně malém zvýšení aktivity. Studie více než 115 tisíc lidí starších 65 let například zjistila nižší úmrtnost už u těch, kteří se týdně věnovali 10 až 149 minutám středně až více intenzivního pohybu, ve srovnání s téměř neaktivními lidmi. Vyšší množství pohybu bylo spojeno s dalším poklesem rizika.
Neznamená to, že deset minut týdně stačí. Podstatné je něco jiného: pro zdraví má význam už první krok od nečinnosti k pravidelnému pohybu.
Kolik je tedy dost?
Pro většinu dospělých je dobrým dlouhodobým cílem alespoň 150 minut pohybu střední intenzity týdně a nejméně dvakrát týdně posilování hlavních svalových skupin. Nemusí to znamenat složitý tréninkový plán. Pět půlhodinových svižných procházek týdně už představuje 150 minut a stejného výsledku lze dosáhnout i několika kratšími aktivitami.
Pokud se dnes téměř nehýbáte, nezačínejte číslem 150. Začněte deseti až patnácti minutami svižné chůze denně. Jděte tak rychle, abyste cítili zrychlený dech, ale ještě dokázali mluvit. Po několika týdnech přidejte dalších pět nebo deset minut a postupně se přibližujte ke 150 minutám týdně.
Pokud už pravidelně chodíte, přidejte dvakrát týdně jednoduché posilování. Nemusíte do posilovny. Vstávání ze židle, dřepy s oporou, kliky o stěnu nebo cvičení s odporovou gumou dokážou zapojit hlavní svalové skupiny. Zátěž zvyšujte postupně a správnému provedení cviků dejte přednost před počtem opakování.
Pokud už 150 minut týdně zvládáte bez problémů, můžete podle své kondice směřovat až ke 300 minutám pohybu střední intenzity týdně. Část aktivity může být intenzivnější, například rychlejší jízda na kole, běh nebo plavání. Ve vyšším věku je vhodné myslet také na sílu a rovnováhu, které pomáhají zachovat pohyblivost a snižovat riziko pádů.
Praktické pravidlo je nakonec jednoduché: nehýbete-li se, začněte chodit. Už chodíte, přidejte sílu. Jste pravidelně aktivní, postupně přidávejte čas nebo intenzitu.
Není třeba dohánět celý týden jedním vyčerpávajícím tréninkem. Mnohem důležitější je vytvořit režim, který dokážete opakovat příští týden, příští měsíc i za několik let. Lidé s chronickým onemocněním, výraznými bolestmi nebo jinými zdravotními omezeními by měli druh a intenzitu pohybu přizpůsobit svému zdravotnímu stavu a při pochybnostech se poradit s lékařem nebo fyzioterapeutem.
Nejdůležitější číslo proto možná není 150 ani 300. Je jím rozdíl mezi množstvím pohybu, které máme dnes, a množstvím, které budeme schopni pravidelně zvládat za několik měsíců. Začněte tam, kde právě jste, přidávejte postupně a hledejte pohyb, který dokážete udržet po celé roky.
Co si z dnešního článku odnést
- Začínáte od nuly? Přidejte každý den 10 až 15 minut svižné chůze.
- Základní cíl: postupně se dostaňte alespoň na 150 minut pohybu střední intenzity týdně.
- Přidejte sílu: nejméně dvakrát týdně procvičte hlavní svalové skupiny.
- Už jste aktivní? Můžete postupně směřovat až ke 300 minutám pohybu týdně.
- Nevyhrává nejtěžší trénink, ale pravidelnost. Pohyb prospívá zdraví především tehdy, když se stane trvalou součástí života.
Zdroje:
- World Health Organization – WHO Guidelines on Physical Activity and Sedentary Behaviour
- World Health Organization – WHO Guidelines on Physical Activity and Sedentary Behaviour: at a glance
- JAMA Network Open – Association of Muscle-Strengthening and Aerobic Physical Activity With Mortality in US Adults Aged 65 Years or Older
- JAMA Internal Medicine – Association of Physical Activity Intensity With Mortality: A National Cohort Study of 403,681 US Adults
- PubMed Central – 2020 WHO Guidelines on Physical Activity and Sedentary Behavior





