Občasná probdělá noc je běžná. Pokud se však potíže s usínáním či probouzením vracejí celé měsíce, samotné rady o správném spaní často nestačí.
Téměř každý zná noc, kdy spánek nepřichází. Člověk sleduje hodiny, převrací polštář a počítá, kolik času zbývá do rána. Čím více se snaží usnout, tím vzdálenější spánek někdy působí. Jedna taková noc ale ještě neznamená nespavost.
U chronické nespavosti jde o opakované potíže s usnutím, udržením spánku nebo příliš časným probouzením, přestože má člověk pro spánek dostatek času a vhodné podmínky. Problém se navíc promítá do fungování během dne. Současná diagnostická kritéria pracují u chronické nespavosti s obtížemi nejméně třikrát týdně po dobu alespoň tří měsíců.
Dobré návyky pomáhají, ale samy často nestačí
Když člověk špatně spí, obvykle dostane známé rady: večer nepít kávu, omezit světlo a obrazovky, vyvětrat ložnici nebo chodit spát pravidelně. Tyto zásady vytvářejí dobré podmínky pro spánek, u chronické nespavosti však samy o sobě často nestačí.
Americká akademie spánkové medicíny proto nedoporučuje používat samotnou spánkovou hygienu jako jedinou léčbu chronické nespavosti. Problém totiž mohou udržovat i návyky a obavy, které vzniknou právě v reakci na špatné spaní.
Člověk po několika špatných nocích začne například chodit do postele dříve, ráno v ní zůstává déle a snaží se využít každou příležitost k dospání. Výsledkem může být více času stráveného v posteli vzhůru. Současně přichází sledování hodin a obava: „Když teď neusnu, zítra nic nezvládnu.“ Postel se tak může postupně spojovat spíše s bdělostí a napětím než se spánkem.
Právě proto není dlouhodobá nespavost jen otázkou vhodné matrace, zatemněné ložnice nebo večerního rituálu.
Léčba první volby nezačíná tabletou
Za doporučovanou léčbu první volby chronické nespavosti je považována kognitivně-behaviorální terapie nespavosti, CBT-I. Americká akademie spánkové medicíny pro ni vydala silné doporučení a jako počáteční léčbu ji doporučuje také American College of Physicians.
CBT-I není pouze rozhovor o stresu ani soubor obecných rad. Kombinuje několik postupů zaměřených přímo na mechanismy, které mohou nespavost udržovat.
Jedním je kontrola podnětů, jejímž cílem je znovu posílit spojení postele se spánkem. Člověk například uléhá především tehdy, když je ospalý, a při delším bdění může být součástí léčby doporučení na určitou dobu postel opustit a vrátit se až při ospalosti.
Dalším postupem je omezení času stráveného v posteli tak, aby lépe odpovídal skutečné době spánku. Smyslem není člověka připravovat o spánek, ale omezit dlouhé hodiny bdění v posteli a postupně spánek zpevnit. Tento postup však není vhodné bez odborného vedení používat u každého; zvýšenou opatrnost vyžadují například lidé s některými záchvatovými onemocněními, sklonem k mánii či hypománii nebo lidé vykonávající riziková povolání.
Terapie pracuje také s obavami a očekáváními kolem spánku a může využívat relaxační techniky. AASM při hodnocení desítek klinických studií zjistila u CBT-I klinicky významná zlepšení mimo jiné v kvalitě spánku, době usínání a množství času stráveného vzhůru po nočním probuzení.
Kdy už nespavost neřešit jen doma
Léky na spaní mají v léčbě své místo, nejsou však automaticky prvním řešením chronické nespavosti. American College of Physicians doporučuje nejprve CBT-I a teprve při nedostatečném účinku společně s pacientem zvažovat přínosy a rizika krátkodobé farmakologické léčby.
Důležité je také zjistit, zda se za špatným spánkem neskrývá jiný problém. Noční probouzení nebo špatná kvalita spánku mohou souviset například se spánkovou apnoí, bolestí, syndromem neklidných nohou, psychickými obtížemi, některými léky nebo dalšími onemocněními.
Pokud máte několik špatných nocí během náročného období, není nutné z toho dělat zdravotní problém. Pomáhá zachovat přibližně pravidelný čas vstávání, během dne se hýbat a nevytvářet z jedné špatné noci katastrofu.
Jestliže však potíže s usínáním, udržením spánku nebo předčasným probouzením přicházejí nejméně třikrát týdně, trvají alespoň tři měsíce a ovlivňují fungování během dne, odpovídá to základnímu časovému rámci chronické nespavosti a je vhodné problém odborně řešit.
Nejdůležitější praktická zpráva je překvapivá: při chronické nespavosti není cílem více se snažit usnout. Cílem je odstranit mechanismy, které nespavost udržují, a obnovit podmínky, v nichž se spánek může znovu stát přirozeným procesem.
Zdroje:
- American Academy of Sleep Medicine – Behavioral and psychological treatments for chronic insomnia disorder in adults
- Journal of Clinical Sleep Medicine – Behavioral and psychological treatments for chronic insomnia disorder in adults
- American College of Physicians – Management of Chronic Insomnia Disorder in Adults
- PubMed – Management of Chronic Insomnia Disorder in Adults: A Clinical Practice Guideline From the American College of Physicians
- Journal of Sleep Research – The European Insomnia Guideline: An update on the diagnosis and treatment of insomnia 2023





