Nový desetiletý výzkum ukazuje, že pravidelná chůze může výrazně zpomalit úbytek kognitivních funkcí, zejména u lidí s genetickým rizikem Alzheimerovy choroby. Vědci doporučují přerušovat sedavý režim častými procházkami.
Alzheimerova choroba patří mezi nejzávažnější civilizační onemocnění dneška. Navzdory intenzivnímu výzkumu zatím neexistuje žádný lék, který by nemoc dokázal vyléčit. Právě proto nabývají na významu preventivní opatření, která mohou její nástup oddálit nebo zpomalit její průběh. Nový desetiletý výzkum kanadských vědců, prezentovaný na výroční konferenci Alzheimer’s Association International Conference, přinesl naději: pravidelná chůze může zpomalit kognitivní úpadek, a to i u lidí s genetickou predispozicí k Alzheimerově chorobě.
Do studie bylo zapojeno 2 982 lidí ve věku 70 až 79 let, kteří po dobu deseti let sledovali a zaznamenávali své denní návyky v chůzi. Účastníci, kteří si udrželi nebo dokonce zvýšili svou denní aktivitu, dosáhli lepších výsledků v oblasti tzv. výkonných funkcí mozku (např. plánování, rozhodování) a rychlosti zpracování informací.
Nejpozoruhodnější výsledky však byly zaznamenány u osob s genetickou variantou APOE4, která zvyšuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby. Tato skupina vykazovala největší zlepšení nebo zpomalení úbytku kognitivních schopností.
Alzheimerova choroba vzniká mimo jiné v důsledku hromadění tzv. amyloidových plaků v mozku, které narušují komunikaci mezi neurony. Gen APOE reguluje metabolismus tuků a bílkovin, včetně těch, které tvoří tyto škodlivé plaky. Varianta APOE4 ztěžuje jejich odstranění, a tím zvyšuje riziko neurodegenerativního onemocnění.
Přibližně 15–25 % populace nese tuto genetickou variantu, avšak o její přítomnosti se člověk dozví pouze prostřednictvím genetického testu. Přestože genetika hraje roli, není osudem – právě pohyb může být cestou, jak negativní genetickou predispozici alespoň částečně neutralizovat.
Proč chůze pomáhá mozku?
Podle vědců pravidelná chůze zvyšuje hladinu mozkového růstového faktoru BDNF (brain-derived neurotrophic factor), který podporuje vznik nových mozkových buněk a propojení mezi nimi. Tento faktor lze přirovnat k „hnojivu pro mozek“. Jeho vyšší hladiny jsou spojovány s lepší pamětí, učením a schopností adaptace.
Další výzkumy také naznačují, že fyzická aktivita tlumí neurozánět – důležitý faktor při rozvoji Alzheimerovy choroby. Zánět je totiž obrannou reakcí mikroglie – imunitních buněk mozku – které se snaží zlikvidovat plaky. Pokud je ale zánět dlouhodobý, mikroglie mohou začít poškozovat i zdravé mozkové buňky. Pravidelný pohyb pomáhá jejich aktivitu regulovat a zklidnit.
Kolik kroků je dost?
Studie nezkoumala přesný počet kroků, ale doporučuje „co nejčastěji vstávat a chodit, ideálně několikrát denně“. Jednoduše řečeno – více je lépe. Starší výzkum z roku 2022 ukázal, že už pouhých 3 800 kroků denně snížilo riziko demence o 25 %. Důležité přitom není tempo, ale konzistence.
„Je potřeba zjistit, kolik chůze je optimální pro různé podskupiny – například muže versus ženy nebo nositele APOE4 ve srovnání s ostatními,“ uvedla hlavní autorka studie, Dr. Cindy Barha z University of Calgary.
Zjištění vědců přináší silné poselství: nikdy není pozdě začít s pohybem. Výzkumníci dokonce spekulují, že samotná účast ve studii mohla účastníky s vyšším rizikem Alzheimerovy choroby motivovat k většímu pohybu, což jim přineslo významné benefity.
„Je to jeden z nejsilnějších důkazů, že i u lidí s genetickým rizikem může mít změna životního stylu zásadní dopad,“ říká neurovědkyně Dr. Christiane Wrann z Harvard Medical School.
Praktické doporučení pro každodenní život
- Vstaňte každou hodinu a projděte se alespoň 2–3 minuty.
- Snažte se zařadit chůzi do běžných činností – výstup o patro výš, chůze na nákup.
- Pokud můžete, choďte každý den alespoň 30 minut v kuse.
- Zvažte pořízení jednoduchého krokoměru nebo využití chytrého telefonu k měření denní aktivity.
Alzheimerova choroba zůstává výzvou pro medicínu i společnost. Tento nový výzkum však ukazuje, že jednoduchý a dostupný nástroj prevence máme doslova pod nohama. Denní chůze, i v menších dávkách, může zpomalit úpadek mozkových funkcí, a to zejména u těch, kteří mají největší genetické riziko. V době, kdy zatím nemáme lék, může být pravidelný pohyb tím nejúčinnějším prostředkem obrany.
„Každý krok se počítá. A je mnohem lepší dělat aktivitu, která vás baví než se do něčeho nutit,“ připomíná doktorka Wrann.
Zdroj: edition.cnn.com
5 minut
