Konzumace kuřecího a dalšího drůbežího masa je dlouhodobě spojována s různými zdravotními účinky, ale jak přesně ovlivňuje tělesnou hmotnost, kardiovaskulární onemocnění a riziko diabetu 2. typu? Přehledová studie Poultry Consumption and Human Cardiometabolic Health-Related Outcomes publikovaná v časopise Nutrients (Connolly & Campbell, 2023) shrnuje dosavadní vědecké poznatky a zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu, zejména pokud jde o vliv zpracovaných drůbežích výrobků.
Konzumace drůbežího masa, zejména kuřecího, je celosvětově na vzestupu a tvoří hlavní složku mnoha diet. Studie publikovaná v odborném časopise Nutrients přináší podrobný přehled o tom, jak konzumace kuřecího a dalšího drůbežího masa ovlivňuje tělesnou hmotnost, složení těla, kardiovaskulární onemocnění (CVD) a riziko diabetu 2. typu (T2DM). Závěry této přehledové studie ukazují, že vliv drůbežího masa na lidské zdraví může být buď neutrální, nebo mírně pozitivní, pokud jde o hubnutí a rizikové faktory kardiometabolických onemocnění.
Dynamický růst spotřeby drůbežího masa
V posledních šesti desetiletích se spotřeba drůbežího masa v USA více než ztrojnásobila, přičemž kuřecí maso je v této kategorii dominantní. V roce 2022 dosáhla roční spotřeba drůbeže na obyvatele v USA 115,3 liber (52,3 kg), zatímco spotřeba hovězího a vepřového masa činila 111,3 liber (50,5 kg). Tento trend je podpořen dostupností, relativně nízkou cenou a vnímáním drůbeže jako zdravější alternativy k červenému masu.
V České republice je situace podobná. Podle údajů Českého statistického úřadu roční spotřeba drůbežího masa v roce 2023 dosáhla přibližně 29 kg na osobu, což představuje nárůst oproti minulým dekádám. Češi stále častěji nahrazují vepřové maso kuřecím, což reflektuje globální vývoj.
Nutriční profil drůbežího masa
Kuřecí a krůtí maso jsou bohatými zdroji vysoce kvalitních bílkovin a dalších esenciálních živin, přičemž neobsahují sacharidy. Obsah bílkovin se pohybuje mezi 23 až 31 g na 100 g masa v závislosti na konkrétním řezu. Celkový obsah tuku se výrazně liší – od 3,6 g ve vařených kuřecích prsou bez kůže až po 16,9 g ve smažených kuřecích křídlech s kůží.
Důležitým aspektem je i obsah nasycených tuků, který je u nejchudších řezů nízký, zatímco u kůže a křidélek výrazně stoupá. To má významné důsledky pro zdraví, zejména z hlediska prevence kardiovaskulárních onemocnění.
Zásadní roli hraje i způsob přípravy. Zatímco vařené nebo pečené kuře si uchovává většinu výživových benefitů, smažené a grilované varianty mohou obsahovat škodlivé sloučeniny, jako jsou heterocyklické aminy a polycyklické aromatické uhlovodíky, které mohou přispívat k rozvoji chronických onemocnění.
Vliv drůbeže na tělesnou hmotnost a složení těla
Výzkumy ukazují, že konzumace libového, nezpracovaného kuřecího masa může mít pozitivní vliv na regulaci tělesné hmotnosti, zejména při redukčních dietách. Randomizované kontrolované studie naznačují, že dieta bohatá na drůbeží bílkoviny vede k lepšímu zachování svalové hmoty a snížení tukové tkáně ve srovnání s dietami založenými na jiných zdrojích bílkovin.
Observační studie ovšem přinášejí smíšené výsledky. Některé naznačují souvislost mezi vyšší konzumací kuřecího masa a vyšším BMI, především v případech, kdy se jedná o smažené varianty nebo zpracované drůbeží výrobky. Jiné studie naopak žádnou takovou souvislost neprokazují.
Kardiovaskulární zdraví a drůbeží maso
Dopad konzumace drůbeže na kardiovaskulární zdraví je komplexní. Randomizované kontrolované studie ukazují, že konzumace libového kuřecího nebo krůtího masa v rámci vyvážené stravy má neutrální nebo pozitivní účinky na hladiny cholesterolu a krevní tlak. Například jedna studie prokázala, že nahrazení hovězího masa libovým kuřecím masem vedlo ke snížení hladiny LDL („špatného“) cholesterolu.
Observační studie přinášejí různé závěry. Některé naznačují, že konzumace drůbeže je spojena s nižším rizikem ischemické choroby srdeční a mrtvice, zatímco jiné nenašly žádný významný vztah. Většina vědců se však shoduje, že nahrazení červeného masa libovým kuřecím masem může být prospěšné pro srdce, zatímco častá konzumace zpracovaných drůbežích výrobků (párky, uzeniny) je riziková.
Drůbeží maso a diabetes 2. typu
Výzkum týkající se vztahu mezi konzumací drůbeže a diabetem 2. typu je rozporuplný. Některé studie naznačují, že vyšší příjem kuřecího masa může být spojen se zvýšeným rizikem diabetu, zejména pokud se jedná o průmyslově zpracované varianty. Jiné studie však naznačují, že libové drůbeží maso má buď neutrální, nebo mírně ochranný efekt, zvláště pokud nahrazuje červené maso.
Některé randomizované studie naznačují, že konzumace kuřecího masa spolu s jinými sacharidy vede k lepší regulaci hladiny krevního cukru. Další výzkum ukázal, že konzumace kuřecího masa může být prospěšná pro osoby s diabetickou nefropatií, neboť přispívá ke snížení hladiny albuminu v moči, což je klíčový marker zhoršující se funkce ledvin.
Závěr: Konzumovat drůbež s rozumem
Celkově lze říci, že drůbeží maso, zejména ve své libové a nezpracované formě, může být součástí zdravé stravy. Vědecké důkazy naznačují, že:
- Konzumace libového drůbežího masa může být prospěšná pro regulaci tělesné hmotnosti.
- Nahrazení červeného masa kuřecím nebo krůtím může přispět ke snížení hladiny LDL cholesterolu a snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění.
- Průmyslově zpracované drůbeží výrobky a smažená kuřecí jídla by měly být konzumovány s mírou, protože mohou přispívat k riziku obezity, vysokého krevního tlaku a diabetu.
Budoucí výzkumy by měly lépe rozlišovat mezi jednotlivými druhy drůbeže, způsobem přípravy a mírou zpracování, aby bylo možné přesněji určit, jaký typ konzumace přispívá ke zdraví a jaký může být rizikový.
Zdroj: National Library of Medicine
6 minut
