Musíme se pravidelně protahovat, abychom si zachovali pohyblivost? Výzkumy ukazují, že rozsah pohybu lze rozvíjet i jinými způsoby.
„Když se nebudeš protahovat, zkrátí se ti svaly a ztuhneš.“ Tuto radu slýchají sportovci i lidé, kteří většinu dne tráví vsedě. Pravidelný strečink se proto často představuje téměř jako nezbytná podmínka zachování pohyblivosti.
Protahování skutečně dokáže zvyšovat rozsah pohybu. Z toho ale nevyplývá, že je jedinou cestou, jak si jej zachovat nebo rozvíjet. Současné výzkumy ukazují, že rozsah pohybu lze významně zlepšovat také vhodně prováděným silovým tréninkem.
Proč máme pocit, že bez protahování tuhneme?
Moderní způsob života znamená pro mnoho lidí dlouhé hodiny strávené vsedě. Některé pohyby, které dříve tvořily běžnou součást každodenního života, navíc používáme jen málo.
Méně často dřepíme, předkláníme se, zvedáme ruce vysoko nad hlavu nebo využíváme klouby ve větším rozsahu. Pokud určité pohyby dlouhodobě neprovádíme, může se naše schopnost pohodlně se do těchto poloh dostat postupně zhoršovat.
Protahování je jednou z možností, jak rozsah pohybu udržovat nebo zvětšovat. Není ale jedinou.
Co říká současná věda?
Rozsáhlá metaanalýza zahrnující 77 studií potvrdila, že pravidelný protahovací trénink významně zvyšuje rozsah pohybu. Strečink tedy rozhodně není zbytečný a jeho dlouhodobý účinek je dobře doložený.
Zajímavější je však druhá část příběhu.
Výzkumy ukazují, že rozsah pohybu může zlepšovat také silový trénink. Systematický přehled a metaanalýza z roku 2021 porovnaly silový trénink se strečinkem a mezi oběma metodami nezjistily významný rozdíl ve zlepšení rozsahu pohybu. Autoři však zároveň upozorňovali na značnou různorodost zahrnutých studií.
Ještě rozsáhlejší metaanalýza publikovaná v Sports Medicine zahrnula 55 studií a zjistila, že odporový trénink s externí zátěží může rozsah pohybu významně zvyšovat. Ani v této analýze nebyl jeho účinek významně odlišný od protahovacího tréninku.
To mění tradiční představu, že člověk musí po posilování vždy protahovat svaly, aby se „nezkrátily“. Vhodně sestavený silový trénink může rozvíjet nejen sílu, ale současně také rozsah pohybu.
Jak může posilování zlepšovat rozsah pohybu?
Představme si například dřep.
Pokud člověk bezpečně zvládá hlubší dřep, svaly a klouby dolních končetin pracují ve větším rozsahu než při velmi mělkém pohybu. Podobně při dalších silových cvicích mohou svaly pracovat v různě dlouhých pozicích a klouby procházet různým rozsahem pohybu.
Neznamená to, že každý musí za každou cenu cvičit v maximální možné poloze. Rozsah musí odpovídat schopnostem člověka, technice konkrétního cviku a případným zdravotním omezením.
Přesnější je proto hovořit o bezpečně zvládnutém rozsahu pohybu, nikoli o povinném maximálním rozsahu pro každého.
Má tedy strečink ještě smysl?
Rozhodně ano.
Pokud potřebujeme cíleně zvýšit rozsah pohybu určitého kloubu nebo svalové skupiny, je pravidelný strečink účinným nástrojem. Velký význam může mít také ve sportech, které vyžadují mimořádný rozsah pohybu, například v gymnastice, tanci nebo některých bojových sportech.
Pro běžného člověka ale nemusí být samostatná dlouhá protahovací jednotka nezbytnou podmínkou dobré pohyblivosti.
Člověk, který pravidelně chodí, cvičí a využívá různorodé pohyby, může potřebný rozsah pohybu udržovat několika způsoby.
Proč s věkem často ztrácíme pohyblivost?
S přibývajícím věkem může rozsah pohybu skutečně klesat. Není to však jednoduše jen otázka „zkrácených svalů“.
Roli mohou hrát změny ve svalech a pojivových tkáních, stav kloubů, nervový systém, předchozí zranění i skutečnost, že řadu pohybů postupně přestáváme pravidelně používat.
Právě proto je důležitá celková pohybová pestrost.
Nemusíme se každý den půl hodiny protahovat. Měli bychom ale pravidelně dávat tělu příležitost pohybovat se různými směry a využívat přiměřeně velký rozsah pohybu.
Jak si tedy udržovat pohyblivost?
Neexistuje jediná správná metoda.
Někomu vyhovuje samostatný strečink, jinému jóga nebo mobilizační cvičení a další člověk může velkou část potřebného rozsahu pohybu rozvíjet při vhodně sestaveném silovém tréninku.
Ideální je pohybové aktivity kombinovat podle vlastních potřeb, věku a fyzické kondice.
Pokud nás ale určitý pohyb dlouhodobě bolí nebo je rozsah výrazně omezený, není vhodné snažit se problém násilně „rozprotahovat“. V takové situaci je rozumné nejprve zjistit příčinu obtíží.
Verdikt
⚖️ Částečně pravda
Pravidelný strečink prokazatelně zvyšuje rozsah pohybu, není však jedinou možností, jak jej rozvíjet nebo udržovat. Bez samostatného protahování proto člověk automaticky „neztuhne“.
Rozsah pohybu může významně zlepšovat také vhodně sestavený silový trénink. Pro dlouhodobé zachování pohybových schopností je proto důležitý především pravidelný a pestrý pohyb.
Co si z článku odnést
- Pravidelný strečink účinně zvyšuje rozsah pohybu.
- Bez samostatného protahování člověk automaticky neztratí pohyblivost.
- Také vhodně sestavený silový trénink může významně zlepšovat rozsah pohybu.
- Při cvičení není nutné za každou cenu usilovat o maximální rozsah – důležitý je bezpečně zvládnutý pohyb.
- Pro dlouhodobé zachování pohybových schopností je zásadní pravidelný a různorodý pohyb.
Zdroje:
- Konrad A, Alizadeh S, Daneshjoo A, et al. Chronic Effects of Stretching on Range of Motion with Consideration of Potential Moderating Variables: A Systematic Review with Meta-analysis. Journal of Sport and Health Science (2024)
- Afonso J, Ramirez-Campillo R, Moscão J, et al. Strength Training versus Stretching for Improving Range of Motion: A Systematic Review and Meta-Analysis. Healthcare (2021)
- Alizadeh S, Daneshjoo A, Zahiri A, et al. Resistance Training Induces Improvements in Range of Motion: A Systematic Review and Meta-Analysis. Sports Medicine (2023)





